Nový depozitář Východočeského muzea je ukázkou aplikace recyklovatelných materiálů

Pohled na objekt depozitáře (foto: Ing. arch. Aleš Chlád, Kamil Saliba) Pohled na objekt depozitáře (foto: Ing. arch. Aleš Chlád, Kamil Saliba)

Popisovaná stavba v tomto článku slouží jako depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích. Jsou zde umístěny plochy pro příjem historických nálezů a dědictví, kdy tyto předměty nejdříve prošly karanténou, dekontaminací, ošetřením a následně byly uloženy do jednotlivých místností depozitáře podle druhu. Samotný objekt je energeticky mimořádně úsporný. Stejně tak je přistupováno k materiálům – je použito téměř 1 000 tun betonového recyklátu, zdi jsou z nepálené cihly. Ty (společně s hliněnou omítkou) pomáhají přirozeně udržovat vnitřní klima.

ÚDAJE O STAVBĚ

  • Název stavby: Depozitář pro Východočeské muzeum (Ohrazenice‑Pardubice)
  • Generální architekt: Ing. arch. Adam Rujbr, Adam Rujbr Architects s. r. o.
  • Provětrávaná fasáda: DEKMETAL s. r. o.
  • Harmonogram výstavby: 12/2017 až 3/2019
  • Celkové náklady: 62 milionů korun
  • Kapacity: 1. NP – 917,6 m2, 2. NP – 910,8 m2
  • Celkem zastavěná plocha (pouze depozitář): 1 066 m2
  • Celkový objem (se střechou a se základy): cca 10 130 m3

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Novostavba depozitáře stojí na místě bývalé jídelny a respektuje pavilonový charakter. Tím se začleňuje do stávajícího souboru budov a jako dvoupodlažní stavba dodržuje výškovou hladinu i takt okolní zástavby. Přístupná je po komunikaci ze severu, vedoucí dále podél západní i východní fasády. Z jižní strany jsou situovány vstupy do budovy a zastřešená nákladní rampa, na kterou navazují sousední budovy a společně tak vytváří dvůr. Zde bude probíhat nakládka a vykládka exponátů a díky zákrytu nebude tato činnost negativně ovlivňovat okolí nadměrným hlukem. Tato část depozitáře je současně pohledově odcloněna.

„Při návrhu depozitáře jsme se snažili vytvořit provozně úspornou budovu, která by byla šetrná k životnímu prostředí již ve fázi výstavby, a to díky použití recyklovatelných nebo dobře recyklovatelných stavebních materiálů. Je totiž důležité navrhovat stavby úsporné nejen svým provozem, ale myslet i na samotnou výstavbu a materiály a technologie při ní použité. Zároveň je potřeba myslet na další životní fáze objektu, včetně té konečné, kdy je možné celý objekt rozebrat na jednotlivé komponenty.“

– Ing. arch. Aleš Chlád, Adam Rujbr Architects s. r. o. –

Samotný depozitář byl navržen jako jednoduchý kvádr, téměř čtvercového půdorysu, obložený cortenovým plechem. Ze tří stran je fasáda budovy téměř zcela prosta jakýchkoliv otvorů a z dominantních pohledů tak působí nedobytným dojmem. Spojovací chodba mezi pavilony byla přeměněna na subtilní parkovou kolonádu z pohledového betonu. Tato komunikace bude nadále sloužit pro krytý pohyb mezi pavilony a zároveň otevře průhledy do zahrady a nebude působit jako neprostupná bariéra. Z východní strany nového pavilonu depozitáře byla dobudována lávka do tvaru ostře lomené klikatice, jejíž ostrý hrot levituje nad příjezdovou cestou. Pod novou stříškou vedou vyrovnávací rampy, umožňující příjezd osobním vozům na nakládací rampu a k depu knihovny (sousední pavilon).

Před zahájením výstavby proběhly bourací práce stávajícího objektu jídelny. Jednalo se o jednopodlažní objekt se sedlovou střechou, částečně podsklepený.

ZÁKLADY

Objekt je založen na hloubkových pilotách o délce cca 10 až 15 metrů. Na pilotách jsou založeny jejich hlavice. Na hlavicích po obvodu objektu je založen základový železobetonový nosník vždy v délce rozpětí os mezi hlavicemi pilot, ten slouží jako základ pro vyzdívku v 1. NP. Na štěrku je založena základová deska tl. 100 mm. Na geotextilii je potom položena HI PVC s atestací na ochranu proti radonu a další geotextilie. Dále je provedena tepelná izolace, pomocí tepelně izolační desky (EPS) pro vysoká a stálá zatížení s malou deformací, a drátkobetonová deska o výšce 160 mm. Zatížení na tuto podlahu počítá s normovou hodnotou pro skladby a depozitáře tohoto typu při použití mobilního skladovacího systému 1,2 t/m2.

SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE

Nosnou konstrukci tvoří železobetonový sloupový bezprůvlakový nosný skelet. Byly navrženy železobetonové sloupy založeny na hlavicích ve vnitřním modulu 7,65 × 7,8 a krajním modulu 7,82 × 8,02.

„Konstrukci depozitáře tvoří železobetonový skelet s panelovým stropem na spřažených ocelobetonových nosnících. Pro tento systém byl využit systém Peikko. Díky jeho nosníkům DELTABEAM®, na které byly ukládány panely (to vše v jedné rovině) jsme dokázali vytvořit konstrukci stropu bez průvlaků, která odolává vysokému užitnému zatížení od mobilních regálů 1,2 t/m2. Rozvody vzduchotechniky a další, které by průvlaky musely procházet a snižovaly by tak kapacitu regálů, mohly jít bez komplikací rovnou pod stropem. Díky tomu jsem si mohl zároveň dovolit nižší konstrukční výšku a tak máme menší objem vnitřního prostředí, který musíme regulovat.“

– Ing. arch. Aleš Chlád, Adam Rujbr Architects s. r. o. –

VÝPLŇOVÉ ZDIVO

Výplňové zdivo sloupové bezprůvlakové železobetonové konstrukce tvoří dvě vrstvy zdiva – pálená a nepálená cihla. Nejdříve byla provedena pálená venkovní cihla, cementový nástřik a pak vnitřní nepálená cihla, která byla pro zajištění lepší stability přikotvena ocelovými pozinkovanými pásky. Toto dvojité vyzdění je provedeno z důvodu teplotní a vlhkostní akumulace, resp. schopnosti zdiva akumulovat teplo a významnou hodnotu vlhkosti a pomáhat tak k její regulaci v případě výkyvů. Výjimku tvoří vlhké nebo vysoce zatížené prostory, kde byly provedeny dvě vrstvy cihly pálené, byl taktéž aplikován keramický obklad.

OBVODOVÝ PLÁŠŤ

Celý objekt je opatřen provětrávanou fasádou DEKMETAL. Dvousměrný ocelový rošt z pozinkovaného plechu pro kotvení fasády. Všechny kotvy do konstrukce musely být opatřeny termoizolační podložkou. V hloubce roštu je osazena minerální izolace (tloušťka izolace je 300 mm), přičemž zvolené řešení muselo zabránit sedání izolace. Celé provedení provětrávané fasády je podle standardu ETICS.

Na fasádní rošt vyplněný tepelnou izolací byla osazena fasáda, tvořena cortenovým plechem. Mezi těmito konstrukcemi je provětrávaná mezera. Cortenový plech zde tvoří pravidelné formátování šířky jeden metr a výšek podle otvorů a podlaží, celkem čtyři formáty na výšku budovy. Spára plechů byla zahnuta dovnitř konstrukce a plechy se do sebe překládaly.

SOKL

Sokl byl zateplen kontaktním nenasákavým zateplovacím systémem nad terénem do výšky min. 300 mm. Tepelně izolační desky musely být vedle sebe natěsno, v případě mezer bylo nutné vyplnit tyto mezery tepelně‑izolační hmotou, nikdy přitom nešlo o maltu. Armovací síťovina musela být zcela zalita. Rohy bylo potřeba opatřit rohovými lištami se síťovinou (provedení dle standardu ETICS). Finální úprava je tvořená lepeným obkladovým páskem z umělého kamene imitace břidlice Gabro.

Tam, kde bylo ve výkresu naznačeno jinak (např. na části jižní fasády, kde je rampa) bylo nutné zajistit provětrávání mezery a od terénu vynechat odpovídající mezeru 30 mm. Zároveň byla provedena do výšky 300 mm záměna minerální izolace za odpovídající soklovou nenasákavou tepelnou izolací stejné tloušťky.

ZASTŘEŠENÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE

Dále byla v rámci tohoto projektu navržena ocelová konstrukce přístřešku se zastřešením skleněnou výplní. Sklo muselo být vzhledem k charakteru zastřešení bezpečnostní a musela být zvolena odpovídající skleněná výplň, která vyhovuje ochrannému pásmu firmy Explosia podle příslušné ČSN – Třída bezpečnosti z hlediska odolnosti proti výbuchu ČSN EN 1354. Kotvení je navrženo hliníkovými H‑profily na hlavní nosníky v pravidelném formátu. Samotné spádování zastřešení bylo řešeno v rámci výškového řešení kotvícího systému a jeho uložení na ocelové konstrukce, který byl součástí dodávky stejně jako dílenská dokumentace tohoto kotvení a spádování. Použité sklo je vrstvené (čiré, bezpečnostní) s minimální tloušťkou 2 × 8 mm s vloženou bezpečnostní fólií.

POŽADAVKY NA PODLAHY A NÁŠLAPNÉ VRSTVY

Podlahy musí svými parametry splňovat požadavky norem, zejména ČSN 74 4505. Nášlapná vrstva má protiskluznou úpravu, odpovídající minimálně normovým hodnotám. Ty jsou definovány součinitelem smykového tření, výkyvem kyvadla a úhlem kluzu.

TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ

Jak již bylo uvedeno, objekt je z energetického hlediska mimořádně úsporný. Využívá moderní technologie jako například rekuperaci tepla a tepelné čerpadlo, umístěné na zelené extenzivní retenční střeše. Samotnou konstrukci depozitáře tvoří železobetonový skelet s panelovým stropem na spřažených ocelobetonových nosnících. Obálku budovy pak tvoří cortenová fasáda DEKMETAL (patinující ocel odolná povětrnostním vlivům a atmosférické korozi), provětrávaná mezera, vrstva minerální tepelné izolace tloušťky 300 mm, pálená cihla a nepálená cihla s hliněnou omítkou. Kombinace těchto materiálů přináší velkou akumulační kapacitu tepla a vlhkosti. Díky tomu je možné přirozeně regulovat výkyvy teploty či vlhkosti a v případě odstávky nebo poruchy udržovat uspokojivé klima po dobu několika dnů.

„Obálku budovy tvoří fasáda z korozi odolné slitiny oceli (Corten), provětrávaná mezera, vrstva minerální tepelné izolace a pálená a nepálená cihla s hliněnou omítkou. Důležitá je především kombinace nepálených a pálených cihel – v tomto případě od společnosti Heluz. Cihly přirozeně regulují výkyvy teploty a vlhkosti. Jejich akumulační schopnost – to je klíčový parametr pro deponované předměty, protože je pro ně důležitá především stabilita vnitřního prostředí, i v případě výpadku technologie VZT. Osobně mě trochu překvapila hmotnost jedné nepálené cihly, která při rozměru 250/120/240 činila 12 kg.“

– Ing. arch. Aleš Chlád, Adam Rujbr Architects s. r. o. –

ŠETRNÉ A RECYKLOVANÉ MATERIÁLY

Na připomenutí ještě zdůrazňujeme, že jako hlavní materiály zastoupené v největším množství jsou betonový recyklát a nepálená cihla. Betonový recyklát je nasypaný v 800 mm mocnosti pod celým objektem za účelem zvýšení únosnosti základové desky. Běžně se používá kamenivo, namísto něj byl ale zde použit recyklát z jiné demontované stavby, čímž byly ušetřeny náklady na vytěžení potřebného kameniva a jeho dopravu na stavbu. Celkem bylo využito cca 1 000 tun recyklátu.

Nepálená cihla tvoří vnitřní vrstvu obvodového pláště. Samotná cihla je vyrobena z bláta, respektive z hlíny s příměsí písku. Jako materiál je tedy velmi jednoduchá a může na ni být použit i materiál z místa stavby. Nemusí se pálit ani nijak upravovat, pouze se cca 50 hodin suší na vzduchu. Díky tomu je energie nutná na její výrobu minimální, na rozdíl od klasické cihly, která se pálit musí. V případě projektu depozitáře pro Východočeské muzeum se jednalo o cca 350 tun takového materiálu. Stejným případem je i omítka, které je také hliněná.

Z podkladů Adam Rujbr Architects s. r. o.

Foto: Ing. arch. Aleš Chlád, (průběh stavby), Kamil Saliba, www.kamilsaliba.com

Související články