Vysokým krevním tlakem v Česku trpí až čtyřicet procent lidí ve věku 25 až 64 let. S přibývajícím věkem jejich počty ještě rostou. Lidé však často vůbec netuší, že toto nebezpečné onemocnění mají. V ohrožení jsou přitom oči, srdce, cévy a mozek. Pokud se neléčí, hrozí riziko srdečního infarktu, srdečního selhání a mrtvice. Jak tedy vysokému krevnímu tlaku, neboli hypertenzi, předejít a jak ho rozpoznat včas?

Většina z náš se možná v první řadě zeptá, co je krevní tlak. Jde jednoduše o tlak, kterým působí protékající krev na stěnu cévy. Zároveň působí také na všechny orgány a další tkáně v těle.

U tlaku měříme takzvaný systolický tlak, tedy nejvyšší tlak, kterého je dosaženo během stažení srdce, a diastolický tlak, což je nejnižší tlak, kterého je dosaženo během ochabnutí srdce. Vysoký krevní tlak se pak definuje hodnotami nad 140 mmHg systolického nebo 90 mmHg diastolického krevního tlaku.

Hypertenzi dělíme na dvě základní skupiny – primární a sekundární. „U primární hypertenze, která postihne až 90 procent pacientů, příčinu neznáme. Podílí se na ní kombinace genetických faktorů, vlivů zevního prostředí a poruch vnitřních regulačních mechanismů,“ říká profesor Petr Toušek, který je vedoucím divize intervenční kardiologie ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady. „Naproti tomu ta sekundární je způsobena onemocněním určitého orgánu, například ledvin, nadledvinek či štítné žlázy,“ dodává s tím, že odstraněním tohoto problému pak lze zmírnit nebo odstranit samotnou hypertenzi.

Vysokému krevnímu tlaku se často přezdívá tichý zabiják. Je totiž zrádný svou plíživostí a téměř nijak se neprojevuje. Počáteční mírně zvýšený tlak většina lidí ani nezaznamená. Už v ten moment ale působí na naše orgány v těle. Ohrožené jsou zejména cévy, srdce, mozek nebo oči. Později pak můžeme trpět bolestmi hlavy, pociťovat podrážděnost, zvýšenou únavu či tlak na hrudi, upozorňuje nezisková organizace Loono, kterou tvoří tým mladých lékařů, studentů medicíny a dalších odborníků.

„Neléčeným vysokým krevním tlakem si pak lidé zbytečně zvyšují riziko srdečního infarktu, srdečního selhání a mrtvice,“ apeluje ředitelka nezisková organizace Blanka Sigmundová.

Jak tedy můžeme tomuto onemocnění předcházet? Asi nepřekvapí, že důležitým faktorem je zdravá strava. „Váš jídelníček by měl obsahovat hlavně zeleninu a ovoce, ryby, luštěniny, ořechy a důležité je také jídlo zbytečně nesolit. Omezte konzumaci jídla připraveného z polotovarů, z restaurací a fast-foodů. Tato jídla obvykle obsahují velké množství soli a tuku,“ radí profesor Toušek.

Zásadní je nezapomínat na pravidelný pohyb. Vyhraďte si každý den 30 až 60 minut na fyzickou aktivitu, jakou je například delší procházka. Podle doktora Touška je třeba také vyhýbat se pravidelnému nebo většímu množství užívání alkoholu, nekouřit a vyhýbat se místům, kde kouří ostatní. Neblahý vliv má také stres, který je třeba eliminovat na minimum. Pomoci vám může i meditace, jóga nebo kontakt s vašimi blízkými a přáteli.