Šéf unijní diplomacie Josep Borrell dnes představil unijní strategii vztahů s Ruskem. Podle ní by měla Unie systematičtěji a koordinovaněji čelit ruským hrozbám a nepřátelským akcím. Oteplení vztahů Borrell jen tak neočekává.
Borrellův úřad návrh vypracoval na žádost lídrů členských zemí, kteří se současnou agresivní politikou Ruska zabývali na květnovém summitu. Dnes zveřejněnou strategii proberou šéfové států a vlád sedmadvacítky na své další schůzce příští týden.
„Za současných okolností se zdá být obnovené partnerství mezi Evropskou unií a Ruskem, které by umožnilo bližší spolupráci, vzdálenou vyhlídkou,“ prohlásil Borrell. Dokladem toho jsou podle něj ruské akce, které se snaží ovlivňovat a destabilizovat jak unijní státy, tak partnerské země jako jsou Ukrajina či Gruzie.
Země evropského bloku by podle návrhu strategie měly mimo jiné posílit svou kybernetickou bezpečnost a společnou obrannou kapacitu, stejně jako schopnost čelit hybridním hrozbám. Pracovat by měly také na rozvoji možností strategické komunikace.
Unie by se i nadále ve vztahu k Rusku měla řídit pěticí dosavadních principů. Je mezi nimi snaha přimět Moskvu k plnému dodržování mírových dohod z Minsku, posílení vztahů s Ukrajinou a dalšími východními partnery, posílení vlastní odolnosti, podpora ruské občanské společnosti a snaha přesvědčit Rusko ke spolupráci v oblastech oboustranného zájmu. Těmi jsou podle Borrella pandemie covidu-19, klimatické změny či vztahy s Íránem, Afghánistánem a dalšími asijskými zeměmi.
Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové budou vztahy s Ruskem dál patřit mezi zásadní strategické výzvy pro evropské společenství. „V reakci (na ruské aktivity) musí EU i nadále postupovat jednotně a konzistentně a bránit přitom naše společné hodnoty a zájmy,“ uvedla šéfka unijní exekutivy.
Právě na nejednotě však v minulosti ztroskotaly některé pokusy o ráznější přístup vůči Rusku. Například pobaltskými zeměmi či Polskem navrhované zrušení dostavby plynovodu Nord Stream 2 blokuje Německo, které na ní má ekonomický zájem. Tvrdší sankce vůči ruským představitelům zase v minulosti odmítlo Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán má blízko k ruskému vůdci Vladimiru Putinovi.
