Majetková nerovnost je v Německu stále vysoká

VSa Trendy

Německo je po Litvě evropským šampionem v nerovnosti.

„Za kritikou kapitalismu se skrývá velmi silný pocit, že někteří lidé významně bohatnou.“ Tato věta vedoucí  Institutu pro výzkum veřejného mínění Allensbach Renate Köcherové, kterou pronesla loni, neztratila nic ze své výbušné síly. Naopak: v době koronakrize na celém světě silně vzrostl majetek zejména těch nejbohatších z bohatých.

Šéf Amazonu Jeff Bezos se může s majetkem ve výši 155 miliard eur označovat za nejbohatšího člověka na světě. Na druhém místě je šéf Tesly Elon Musk se 133 miliardami. Za ním stojí Francouz Bernard Arnault, ředitel luxusní skupiny LVMH. Se 132 miliardami eur je považován za nejbohatšího Evropana a jako jediný z deseti nejbohatších lidí světa nepochází z USA.

První Němec je v průběžně aktualizovaném seznamu miliardářů agentury Bloomberg až na 38. místě: je jím Klaus-Michael Kühne, většinový vlastník mezinárodního poskytovatele logistických služeb Kühne+Nagel. S čistým jměním 28 miliard eur je však stále o 27,999953 miliardy bohatší než průměrný Němec. Průměrné čisté jmění v Německu činí pouhých 47 000 eur.

V Německu je ale také stále více bohatých lidí. V roce 2009 napočítal časopis Forbes 860 000 milionářů. Před dvěma lety jich bylo už 1,47 milionu.

10 % nejbohatších vlastní 56 % veškerého majetku

Podle studie Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW – Deutsches Institut für Wirtschaftsforschung) vlastní 10 % nejbohatších více než polovinu veškerého majetku (56 %). Naopak chudší polovina má podíl pouze 1,3 %. Důležitou roli zde hraje vlastnictví nemovitostí.

„Přestože je majetková nerovnost v Německu (i v mezinárodním srovnání) velmi vysoká, zůstává na této úrovni již deset let (údaj platný v době vydání článku – pozn. red.),“ vysvětlil autor studie Markus Grabka.

Srovnáme-li Giniho koeficient v Německu s ostatními zeměmi, je Německo s hodnotou 0,76 evropským šampionem v nerovnosti hned za Litvou. Průměr v eurozóně je 0,69. V Itálii a Španělsku je tato hodnota 0,6. Nejrovnoměrněji je bohatství rozloženo na Slovensku (0,49).

Příjmová nerovnost dlouhodobě stagnuje, ale během pandemie mírně klesá

Příjmová nerovnost je v Německu již několik let velmi diskutovaným tématem. Po prudkém nárůstu v letech 2000 až 2005 v období vysoké nezaměstnanosti přispěla finanční krize v letech 2008/2009 na krátkou dobu k mírnému snížení nerovnosti, zejména v důsledku poklesu kapitálových příjmů a příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Od té doby se často hovoří o tom, že nerovnost v Německu roste, ale výzkumy naznačují, že se v důsledku silného hospodářského růstu stabilizovala. Současná pandemie nyní vyvolává obavy, že by nerovnost mohla v důsledku hospodářských otřesů opět vzrůst.

Studie Německého institutu pro hospodářský výzkum publikovaná v květnu 2021 zkoumá, jak se v posledních letech vyvíjely mzdy, příjmy domácností a nerovnost.

Ve studii se uvádí: „Mzdy i příjmy domácností vážené potřebami vzrostly mezi lety 2013 a 2018 reálně o dobrých 10 %. Z toho měly prospěch všechny příjmové skupiny. Mzdová nerovnost již několik let klesá a vrátila se na úroveň z počátku roku 2000. Současně se o dva procentní body zmenšil sektor nízkých mezd.

Jiná situace je u příjmů domácností, kde se nerovnost již řadu let téměř nemění. Poměr nízkých příjmů rovněž stagnuje. Podíl lidí, kteří zažívají základní deprivaci (materiální deprivaci), však v evropských poměrech klesl na nízkou úroveň. Od vypuknutí pandemie Covid-19 se příjmová nerovnost v Německu mírně snížila, což je pravděpodobně způsobeno především poklesem příjmů osob samostatně výdělečně činných.

Pandemie však představuje riziko, že v důsledku rostoucího počtu bankrotů a nezaměstnaných dojde k opětovnému poklesu příjmů ve všech oblastech. Tvůrci politik by neměli předčasně ukončovat pomoc osobám samostatně výdělečně činným a podnikům a měli by upravit její zacílení.

Jak uvádí Grabka v rámci studie, „povzbudivým zjištěním je, že podíl osob, které nejsou schopny uspokojit své základní potřeby, se mezi lety 2008 a 2019 snížil na polovinu z 5,5 % na 2,7 %. Zajímavý je zejména vývoj u rodičů samoživitelů. Zde se podíl postižených snížil z necelých 20 % na pouhých 6,5 %.“

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.