7°C
„Kocourkov“. Ekologové kvůli otravě Bečvy útočí na ČIŽP, zmínili utrpení vyder. Brabec úřad brání
Je tomu téměř rok, co se v Bečvě objevil jed a zabil tisíce zvířat, ale viník pořád nikde. Organizaci Arnica tak už došla trpělivost a došlapuje na Českou inspekci životního prostředí. A to nejen kvůli několika tunám ryb, ale i kvůli tomu, že podle nich nepostupoval úřad, jak měl - podle zákona o ekologické újmě. Dne 17. června tak poslali na úřad žádost, aby podle tohoto zákona postupoval. Ať už se viník najde, nebo ne, experti poukazují na to, že bude trvat minimálně sedm let, než se řeka vrátí do původního stavu, a upozorňují i na problém vyder či lišek žíjící v okolí.
Dne 20. září 2020 došlo k závažné ekologické havárii v ČR na řece Bečva. V úseku mezi Valašským Meziříčím na Vsetínsku a Přerovem se zjistila přítomnost jedů ve vodě, nejpravděpodobněji kyanidu. To mělo za následek nejen úhyn tisíce ryb, ale také se naprosto změnil okolní eko systém. „Tehdy jsme posbírali 40 tun ryb. Troufám si ale říci, že dalších 40 tun se nepodařilo sebrat, protože byly v hlubších vodách, nebo se stihly odplavit,“ uvádí na tiskové konferenci neziskové organizace Arnica pro Blesk Zprávy Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.
„Vydře nevysvětlíte, že tu rybu nemá jíst“
Podle Pernického je nutné myslet na to, že otravu si neodskákaly jenom ryby, ale i v okolí žijící zvířata, která jsou na vodě a potravy z ní závislá. „Jedná se o narušení celkového systému. Žijí zde volavky, vydry, lišky a mnoho druhů extrémně ohrožených ryb (...) Vydře nevysvětlíte, že ty ryby nesmí konzumovat. Ty dopady jsou prostě mnohem a mnohem větší,“ podotýká.
Podle něj bude obnova trvat sedm nebo osm let, jelikož mnoho uhynulých ryb bylo dospělců. Bude se tak čekat, než zbylé ryby dorostou a přílišně nepomůže ani to, že rybáři do řeky uměle rybky vrací. Celý proces hledání viníka označil za kocourkov.
Experti ukazují na inspekci, Brabec ji brání
Kromě dopadů, které bude otrava Bečvy mít, nicméně experti řeší také viníka a to, kdo zaplatí škodu. Znalecký posudek České inspekce životního prostředí mají nyní v rukou kriminalisté. Server iDNES.cz na začátku května uvedl, že posudek podezřívá z otravy řeky kyanidy firmu Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku, její ředitel Oldřich Havelka to následně na dotaz ČTK opětovně odmítl.
Viník tak doposud není znám. To ale expertům nevadí tolik jako skutečnost, že se v případě havárie nepostupovalo podle zákona o ekologické újmě, který je v účinnosti v ČR od roku 2008.
Tento zákon je implementací Směrnice Evropského parlamentu. Upravuje povinnost osob při předcházení ekologické újmě a při její nápravě. Podstatou je právě i to, kdo platí a udává, že viník je povinen újmu uhradit. Jak ale již bylo zmíněno, viník znám není. To ale podle advokáta Michala Bernarda není překážkou pro to, aby se zákon na případ Bečvy neuplatnil. A právě proto 17. června podala Arnica na inspekci žádost, aby podle něj postupovala.
„Bylo řečeno, že úředníci jsou přesvědčeni, že pokud viníci nejsou, tak se zákon neuplatňuje. V zákoně je ale jasně napsáno, že pokud viník není znám, tak inspekce zatím náklady hradí,“ uvedl na dotaz Blesk Zpráv, jak to tedy se zákonem je advokát Bernard. „Stačilo by, aby si úředníci z inspekce pořádně zákon přečetli,“ podotkl.
Blesk Zprávy oslovily jak Českou inspekci, tak i ministerstvo životního prostředí. Ptáme se, jak budou nyní postupovat a co říkají na závěry společnosti Arnica. Zatím za odstraňování platí rybáři, jak ukládá zákon - přesněji příslušný vodoprávní úřad.
„V současné době nesouhlasíme s právním názorem sdružení Arnika. ČIŽP se možností využití zákona o ekologické újmě v případě havárie na Bečvě zabývala ještě předtím, než zasedli odborníci z veřejnosti. Dospěla přitom k jednoznačnému závěru, že do doby ukončení šetření Policie ČR, která má označit konkrétního viníka, nelze určit, zda se na tento případ vztahuje zákon o ekologické újmě či nikoli. Nicméně podáním sdružení Arnika se budeme zabývat,“ napsal Blesk Zprávám mluvčí inspekce Jiří Ovečka.
Šéf ministerstva Richard Brabec (ANO) se před pár dny k postupu inspekce vyjádřil a úřad brání. Podle ministra se nenašlo žádné zásadní pochybení v postupu inspekce. „Přestože porušení zákonů ze strany inspekce nebylo prokázáno, požádal jsem jejího ředitele, aby některé dosavadní postupy inspekce bez prodlení zlepšila. Především, aby byl postup inspekce při zásahu u jakékoliv havárie formálně ukotven v interních předpisech inspekce,“ uvedl ministr Brabec k závěrům kontroly.
Ministerstvo: Zahájení řízení možná bude po studiích
Podobnou reakci měl jeho resort i pro Blesk Zprávy. „ČIŽP rozhodně nic nezanedbala a posuzováním případného zahájení řízení podle zákona o ekologické újmě se dle našich informací rozhodně aktivně zabývá,“ napsala nám mluvčí Petra Roubíčková.
„Havárie mimořádného rozsahu jako ta na Bečvě ukázala, že už jen třeba nezkušenost úředníků s tak velkým zásahem může být zásadní překážkou pro efektivní koordinaci kroků při zvládání havárie,“ dodal ministr.
I experti na tiskové konferenci podotýkají, že s řešením havárie takového rozsahu nemáme moc zkušeností a i nyní se tak budeme především učit. Nutno pak dodat, že nebyl podán podnět, ale žádost, což je jiný právní pojem. „Není to tedy o tom, že by to hodila do koše. Zákon umožňuje podat žádost. Inspekce bude muset v řízení postupovat,“ dodává Bernard.
Po zákoně o ekologické újmě pak nevolají jen aktivisté, rybáři a řada advokátů, ale také vědci z Akademie věd ČR, kteří zaslali na konci května Blesk Zprávám své oficiální stanovisko. I podle nich neznamená absence viníka to, že by zákon neměl být uplatňován. „Naopak, § 7 odst. 6 hovoří o tom, že není-li provozovatel znám, zajistí provedení nezbytných nápravných opatření sám příslušný orgán (tj. opět Česká inspekce životního prostředí), a to bez zbytečného odkladu. K ničemu takovému podle veřejně dostupných informací nedošlo,“ uvádí v tiskové zprávě předseda KŽP Radim Šrám.
V reakci pro Blesk Zprávy ale ministerstvo životního prostředí podotýká, že zákon o ekologické újmě míří především na prevenci a nápravu. „Aby mohlo být zahájeno řízení podle zákona o ekologické újmě, musí být známa alespoň rámcová měřitelná škoda na vodě či přírodě a musí existovat alespoň nepřímé důkazy o příčinné souvislosti mezi činností konkrétních provozovatelů a způsobeným znečištěním,“ uvádí Roubíčková.
Zdůrazňuje, že v současné době probíhá vyšetřování PČR a nadále se zpracovávají odborné studie, na základě kterých bude možné zhodnotit ekologický stav toku řeky Bečvy po havárii. „Zpracování studií řídí AOPK. Až poté by mohlo být možné případně zahájit řízení podle zákona o ekologické újmě,“ uzavírá.
Od kdy žerou bobři ryby?