InzerujTEĎ
Urnový hrob
Prodám urnový hrob (žula) v Plané nad Lužnicí. Cena dohodou
dohodou
Kdy a kam
-
Ivana Říhová: Muzeum v proměnách času (1967-2024) – historická přednáška
Úterý 21.5 17:00 - Strakonice, Šmidingerova knihovna
-
Klub deskových her
Úterý 21.5 18:00 - Čajovna Na Půdě, Strakonice
Letní a zimní čas
V roce 2018 skončila v EU debata o letním a zimním času. Každý stát se má zařídit podle svého. Téma se odsunulo do pozadí, momentálně není na stole. Co vyhovuje vám?
Dominika Kutnohorská ilustrovala pohádky a vyzdobila interiér Hotelu Smrž v Sepekově
19.6.2021 13:11
MILEVSKO – Jako malá měla Dominika Kutnohorská (26) koníčků hned několik, také sport včetně hasičského. Nakonec ale zvítězilo malování. Bavilo ji už na 2. základní škole a navštěvovala i Základní uměleckou školu v sousedství. „Vždycky jsem byla nadšená, když se mi nějaký obrázek povedl a já si ho pak mohla odnést domů," vzpomíná na své začátky.
Pro děti je výstava zážitek
Hlavně výstava nejvydařenějších obrázků základní umělecké školy byla pro děti obrovský zážitek. „Vzpomínám si, jak jsme se s holkama pořád chodily dívat do Galerie M, kde jsme měly vystavené své obrázky. Byl to pro nás velký zážitek a zároveň motivace do další práce, i když jsme si to tenkrát ještě tolik neuvědomovaly. Když se blížil termín výstavy, tak to snažení namalovat nebo nakreslit co nejhezčí obrázek bylo o dost větší," vybavuje si mladá výtvarnice. „Mě bavilo kreslit různá zátiší, listy nebo brouky. Zkrátka kreslit podle skutečných věcí. Na zušce jsem si také začala uvědomovat to, že ty nejmenší detaily jsou tím nejdůležitějším," dodává Dominika Kutnohorská. Velkou roli hrál učitel zušky Pavel Pich, pod jehož vedením udělala ve své malbě a kreslení velké pokroky. A vzpomíná i na učitelku Janu Pichovou.
Když se v osmé třídě Dominika, tehdy Koutníková, rozhodovala o dalších krocích, přemýšlela i o umělecké škole v Bechyni. „Zúčastnila jsem se talentovek a byla jsem přijata. Já jsem ovšem měla v té době hrozně ráda taky matematiku, a tak jsem uvažovala, jak to spojit. Přihlásila jsem se i na Technické lyceum táborské průmyslovky. I tam jsem byla přijata, takže jsem se nakonec rozhodla jít tímto směrem. Na škole bylo i rýsování a kreslení, takže se mi mé schopnosti poměrně hodily," popisuje Dominika Kutnohorská. Svého rozhodnutí nelituje. Dnes učí na 1. základní škole v Milevsku matematiku, tělesnou výchovu a také výtvarnou výchovu. Takže se všechny zájmy nakonec znovu propojily.
Ilustrace i výzdoba interiérů
V době, kdy Dominika Kutnohorská začala studovat Jihočeskou univerzitu, přišla další šance. Nabídka od milevského pohádkáře Zdeňka Kláska, aby ilustrovala jeho knihu. „Pan Klásek je známý mého taťky a taťka vždycky rád ukazoval, co jsem nakreslila. Pana Kláska to jednou oslovilo natolik, že jsme začali spolupracovat," zmiňuje Dominika. Ilustrační obrázky vznikaly tak, že jí Zdeněk Klásek vždy zaslal pohádku, tu si přečetla a vybrala to nejdůležitější z příběhu. Pak vzala pastelky a začala kreslit. Dominika Kutnohorská přispěla obrázky do Dvanácti pohádek, Třinácti pohádek a Jihočeských pohádek Zdeňka Kláska. U Jedenácti pohádek malovala obal a předsádky. „Byla to radost a zároveň jsem byla za tuto zkušenost vděčná. Když jsem ale šla na první křest knížky, měla jsem obavy, jestli se budou obrázky líbit. Dostala jsem ale dobrou zpětnou vazbu, to mi dodalo do další práce i kus sebedůvěry," vzpomíná.
Jako žákyně zušky si Dominika Kutnohorská s dalšími spolužáky vyzkoušela i výzdobu veřejného prostoru. Konkrétně malovali na jednu z budov v ulici Boženy Němcové. Dodnes si pamatuje na pocit radosti, když se pak kolem obrázku procházeli lidé. „Musím se přiznat, že nevím, jak to tam vypadá teď. Už jsem tam dlouho nebyla," říká. Malování na zeď si Dominika Kutnohorská vyzkoušela i v petrovické základní škole, kde učila její maminka. Tam s její přispěním vznikla kresba Makové panenky a motýla Emanuela.
Nedávno přišla nabídka vymalovat dětský koutek Hotelu Smrž v Sepekově. „To bylo něco přímo pro mě. Nabídku jsem okamžitě přijala. Líbilo se mi to místo. Mají tam pódium, které vypadá jako loď. Jako zadání jsem tak dostala podmořský svět. I když to bylo úplně na mně, jak to pojmu, tak jsem pokaždé nakreslila námět a poslala ho majitelům hotelu. Nikdy mi to nevrátili, že by něco chtěli předělat. Naopak byli za mé nápady rádi, z toho jsem měla radost," říká k malbě, která do interiéru hotelu vnesla moře, maják, delfíny, palmy, slunce, lodě a podmořský svět. A tato práce jí pak přinesla další nabídky.
Na splíny je smutný klaun
V posledním roce ale bylo málo času. Příprava na distanční výuku ve škole jednoduchá nebyla. Pokud jde o výtvarnou výchovu, vidí mezi svými žáčky pár talentů, které by mohly jednou zamířit na uměleckou školu, třeba právě do Bechyně, kam sama dříve chtěla.
Pro Dominiku je kreslení a malování i relaxace. „Když mám nějaké problémy nebo jsem naštvaná, tak si vezmu papír, tužku a jdu kreslit. Třeba hrozně ráda kreslím klauny, takové ty smutné. Většinou se díky tomu ze všeho dostanu," poodkrývá kousek ze svého soukromí. O výtvarné budoucnosti prý moc nepřemýšlí, jeden sen by ale měla. Vlastní výstavu.
Autor: Martin Petřík
Diskuse k článku - napište váš názorDalší zprávy z regionu
-
Temelín a Lipno se opět otevírají veřejnosti
TEMELÍN/ LIPNO - Hned dvě elektrárny na jihu Čech budou od června zpřístupněné veřejnosti. Na prohlídku Jaderné elektrárny Temelín ČEZ od… -
V Kovářově se zapojili do projektu Živá krajina. Dobrovolníci teď budou sledovat chování vody a půdy
KOVÁŘOV – Překvapení mohli zažít účastníci workshopu k projektu Živá krajina v sobotu 18. května v Kovářově. Zástupci společnosti Living… -
Zásahovka zadržela známé českobudějovické podnikatele. Zásobovali bohaté kokainem
ČESKÉ BUDĚJOVICE - Několikaměsíční práce českobudějovických kriminalistů předcházela rozsáhlé policejní akci, která se odehrála 13. května…