Deaf Heart je v poslední době hojně skloňované jméno na české rock'n'rollové scéně. Můj objev posledních dvou let, kterého si všimla také Hudební akademie, když skupinu nominovala do téže kategorie (tedy objev roku) za debutovou desku "Soft Heart Attack".

Koncert, původně plánovaný na květen, musela kapela posunout, aby ho mohla odehrát v souladu s rozvolňovacími pravidly. Kdo si počká, ten se dočká a zde to platí dvojnásob. Naživo jsem ji slyšela prvně. A možná jsem nebyla sama. Pánové jsou ostřílení muzikanti z jiných formací, takže obavy z nevyvedené prezentace rozhodně nebyly na místě. Rock'n'rollová jízda, respektive plavba to byla znamenitá.

Nástup ohlašovalo neobvyklé anglicky mluvené intro, v němž nám frontman Thomas Lichtag uděloval rady skoro jako vedoucí posádky. Oznamoval, co můžeme a nemůžeme dělat, a přidal informaci, že loď řídí slepý kapitán. To byl samozřejmě vtip.

Pak, stejně jako na desce, vykopl spolu se spoluhráči vystoupení písní "My Love". Debut přehráli Deaf Heart komplet celý. Doplnili ho staršími kousky, v premiéře navíc zazněly "Other World" a "Born Ready" z připravované druhé desky, která by měla vyjít ještě letos.

Koncert krásně šlapal i díky tomu, že se obešel bez zbytečných projevů. Přerušen byl až oznámením, že si majitel jednoho vozu se jmenovanou SPZ má okamžitě jít přeparkovat. I to byl fór, který neobvykle ohlásil okamžik křtu. Ta espézetka totiž patřila tátovi frontmana Steveu Lichtagovi, jednomu z nejrespektovanějších dokumentaristů podmořského světa.

Během plavby jsme si nemohli nevšimnout, že se něco natáčí - a to něco byl dokument právě o něm. Z jeho hezkých slov bylo cítit, že je na svého šikovného syna hrdý.

Ke skupině se pak připojil ostřílený klávesák Jan Aleš, kterého můžete znát z doprovodných kapel zpěvaček Kláry Vytiskové či Ewy Farné. Zda se jednalo o pouhého hosta, nebo budoucí článek formace, se zřejmě uvidí. Mně by k ostatním dokonale zapadal. Sice nevypadá na první pohled jako prvoplánový rocker, ale duší jím bude určitě. Každopádně mě bavily jeho výrazy, jimiž dával najevo, jak hraní prožívá. Zároveň bylo vidět spojení mezi jím a Tomášem Lacinou, s nímž účinkoval v partě kolem Farne, jejich grimasové popichování to jen potvrzovalo.

O staronové tváři na tuzemské hudební scéně jsem psala pochvalně již několikrát a asi se budu opakovat. Živočišnost, špinavost, svým způsobem frackovitost, poctivé muzikantství a hlavně ten impozantní Thomasův syrový hlas, který si pamatuju z dob jeho exkapely Airfare, to je vše, na čem Deaf Heart staví svoji tvorbu. Čtvrteční koncert toho byl jen důkazem.