Foto ippnw Deutschland, flickr (CC BY-NC-SA 2.0)
Největší, i když zapadlou zprávou z Washingtonu za poslední týden bylo jednoznačně potvrzení profesorky Liny Khan jakožto předsedkyně Federální obchodní komise. Lina Khan je takřka celebritou na poli americké antimonopolní politiky a její dosazení je vnímáno jako obrovské vítězství pro antimonopolní hnutí, které si přezdívá „noví brandesiánci“ v odkazu na jednoho z největších propagátorů antimonopolní politiky v americké historii, nejvyššího soudce Louise Brandeise.
„My jsme umazaní od uhlí a oni nosí diamanty,“ stojí na transparentu jednoho z horníků.
Khan se v antitrustových kruzích velmi proslavila především svým akademickým článkem z roku 2017 s názvem Amazon Antitrust Paradox, ve kterém rozebírala antisoutěžní praktiky Amazonu. Název článku odkazuje k přelomové knize Antitrust Paradox soudce Roberta Borka z konce sedmdesátých let, která symbolicky zahájila značný odliv vymáhání antimonopolních zákonů ve Spojených státech. Jmenování Khan by teď mohlo mít opačný efekt. Lina Khan taktéž pomáhala s vypracováním loňské stěžejní antimonopolní zprávy příslušného sněmovního výboru, kterým Kongres taktéž signalizoval svou ochotu intenzivně se zaměřit na zanedbávanou sféru.
Wall Street takes Lina Khan seriously. FTC is relevant again. pic.twitter.com/miEmIv2wPq
— Matt Stoller (@matthewstoller) June 15, 2021
Její nominaci schvaloval Senát, kde ji protlačily především hlasy demokratů. V hlasování, které nakonec dopadlo v poměru 69 ku 28, ale pro Khan zvedla ruku i celá řada republikánských senátorů, například missourský senátor Josh Hawley (jeho aktuální knihou o antimonopolním tažení proti technologickým gigantům se věnuje aktuální díl Rednecku). Na antimonopolní politiku si v posledních letech začali brousit zuby politici obou amerických dominantních stran a jmenování někoho s tak ostrými lokty, jako je Khan, značí, že američtí politici jsou v této sféře ochotni přecházet od ostrých slov k činům.
Alabamská stávka
Alabamští odboráři před několika měsíci přitáhli pozornost celých Spojených států, když se pokoušeli založit odborový svaz ve zdejším skladišti Amazonu v městečku Bessemer. Hlasování prohráli, ale teď se pozornost obrací k jejich kolegům ve zdejších dolech, kteří odborový svaz mají a plně ho využívají. Přes tisíc členů United Mine Workers of America (UMW) ve zdejším dole firmy Warrior Met Coal ve městě Brookwood se 1. dubna rozhodlo zahájit stávku, která stále trvá. Jedná se o první uhelnou stávku v Alabamě za poslední čtyři dekády.
V jádru sporu leží vyjednávání o pracovní podmínky. Firma Warrior Met Coal důl koupila před pěti lety poté, co předchozí majitel zkrachoval. Ještě předtím ale stihl dát výpovědi značné části zdejších horníků. Společnost je slíbila znovu najmout, nicméně s velmi osekanými smlouvami (asi o pětinu nižší mzdy, méně volna, dražší zdravotní pojištění, horší standardy bezpečnosti práce). Horníci očekávali, že jakmile se situace firmy zlepší, zlepší se i jejich podmínky, ale nic takového se nestalo.
Warrior Met Coal přišli s novou nabídkou asi po týdnu stávky, ale stávkující horníci ji považovali za nedostatečnou, a stávka tak stále trvá. Situace je přitom velmi vyostřená a členové UMW už si třikrát museli stěžovat úřadům, že do nich spojenci zaměstnavatele naschvál najíždějí auty. UMW, jak se zdá, stále nehodlá ustoupit. „My jsme umazaní od uhlí a oni nosí diamanty,“ stojí na transparentu jednoho z horníků na fotkách Kima Kellyho, který o stávce psal pro časopis The Nation.
Zabiják versus Nord Stream
Americký prezident Joe Biden se ve středu v Ženevě sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Schůzka přichází po vcelku turbulentní první půlce roku, během které Biden Putina mimo jiné veřejně označil za „zabijáka“. I tento incident byl předmětem schůzky, která trvala déle než tři hodiny. Prezidenti spolu mluvili také o Alexeji Navalném, kyberbezpečnosti, ale také o omezování jaderného arzenálu.
Bidenův příchod do Bílého domu byl mnoha komentátory interpretován jako událost, která měla ochladit rusko-americké vztahy. Jeho předchůdce Donald Trump byl ze strany amerických liberálů obviňován v lepším případě z přílišné vstřícnosti, v horším vyloženě z toho, že je žoldákem Kremlu. Kromě verbálních přestřelek ale žádné ochlazení vztahů s Bidenovým příchodem nenastalo. Biden naopak odvolal sankce v souvislosti s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který má umožnit distribuci ruského plynu do západní Evropy. Těžko si přitom lze představit, že by americká veřejnost přijala tento krok s takovým klidem, kdyby ho učinil Trump.
Autor je redaktor Alarmu.