Polsko hraje o hodně. Spor o důl v Turowě je víc než politika

Druhá polovina května nebyla pro polskou energetiku zrovna veselým obdobím: 17. května vypověděl službu transformátor, který odpojil od proudu 10 z 11 bloků největší tepelné elektrárny v Polsku – Bełchatówa.

První bloky obnovily provoz už po několika hodinách, poslední až po dvou dnech. Chybějící elektřina byla do polské sítě dodávána z Německa, Česka a Slovenska.

Aby toho nebylo málo, o čtyři dny později ve stejné elektrárně hořel pásový dopravník uhlí. I to na několik hodin přerušilo práci největšího bloku.

Daleko větší vliv na polskou energetiku ale může mít spor mezi Českou republikou a Polskem o rozšiřování hnědouhelného dolu v Turowě směrem k české hranici. Polsko v něm hraje o hodně.

České orgány se nejpozději od roku 2019 snažily připomínkovat rozšiřování dolu, většinou ovšem narážely na neochotu polských úřadů a provozovatele dolu komunikovat.

Spor o Turów

Soudní dvůr Evropské unie nařídil Polsku 21. května v předběžném opatření dočasné zastavení těžby hnědého uhlí v dole Turów u hranic Česka. Potrvá až do doby konečného rozhodnutí unijního soudu. Uhlí z dolu o rozloze 2400 hektarů přitom zásobuje tepelnou elektrárnu ve stejné lokalitě, která dodává do sítě až pět procent elektřiny (viz box Energie z Turowa).

Česká strana nesouhlasí s prodloužením povolení těžby do roku 2044 a rozšířením dolu směrem k české hranici, o čemž rozhodl polský ministr klimatu a životního prostředí Michał Kurtyka letos na jaře. Podle české strany má těžba zásadní vliv na pokles podzemní vody v Libereckém kraji, české orgány také byly opomíjeny při připomínkách k udělení povolení.

Není to ale spor z čistého nebe. Ekologické spolky, zástupci Libereckého kraje i místní obyvatelé už několik let upozorňují, že povrchová těžba na polské straně způsobuje odtok podzemní vody v české příhraniční oblasti. Podle nich rozšíření dolu situaci ještě zhorší. České orgány se nejpozději od roku 2019 snažily připomínkovat rozšiřování dolu, většinou ovšem narážely na neochotu polských úřadů a provozovatele dolu komunikovat.

V této záležitosti po mnoha jiných pokusech v únoru letošního roku odletěl tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček se zástupci ministerstva životního prostředí do Varšavy. Po neúspěchu jednání podala Česká republika 26. února 2021 žalobu k Soudnímu dvoru EU. O tři měsíce později soud vydal z polského pohledu drastické předběžné opatření.

PGE viní štěrkovnu a pískovnu ve Václavicích, ačkoliv v plánech na rozšiřování dolu společnost počítá s vybudováním valu proti odtoku spodní vody.

Kanonáda lží

Po tomto opatření začala polská strana kanonádu, která většinou mířila zcela jinam než k meritu sporu. Polostátní provozovatel dolu Polska Grupa Energetyczna (PGE) s rozhodnutím nesouhlasí, podle ní jde o cestu k divoké energetické transformaci a porážku unijní Zelené dohody (proti které už dřív zahájil reklamní kampaň s názvem Grim Deal – Ponurá dohoda).

PGE také zahájilo mediální ofenzivu proti dolům na Mostecku a v Německu (ty patří českému podnikateli Danielu Křetínskému), které prý na rozdíl od Turowa soudu nevadí. Odtud byl už jen kousek k tvrzení, že jde o likvidaci polské konkurence a snahu českého byznysu o dovoz hnědého uhlí do Polska (ačkoliv hnědé uhlí při transportu na větší vzdálenosti degraduje).

Shutterstock

Shutterstock

Chci víc fotek

Podle podnikového právníka PGE také soud nemůže omezovat legálně vedené podnikání soukromého subjektu. Co se týče podstaty sporu, hladiny spodní vody v českých obcích, zde PGE viní štěrkovnu a pískovnu ve Václavicích, ačkoliv v plánech na rozšiřování dolu společnost počítá s vybudováním valu proti odtoku spodní vody.

Pokud pomineme různý propagandistický balast, pro polskou stranu zastavení těžby v Turowě a z toho plynoucí konec spalování uhlí v tamější elektrárně znamená kromě možné ztráty pracovních míst především ohrožení energetické bezpečnosti země. A závislost na importu elektřiny ze zahraničí, jak o pár týdnů dříve ukázala havárie v Bełchatowě.

Polská energetika je v drtivé míře závislá na fosilních palivech - polovina elektrické energie se vytváří z černého uhlí, spalování hnědého je zdrojem čtvrtiny elektrické energie.

Bez fosilu ani ránu

Už nyní Polsko elektřinu musí importovat. Loni zdejší elektrárny vyrobily 158 TWh energie, zatímco spotřeba země byla 172 TWh. Alternativa, která by dokázala zajistit stálý přísun elektřiny (jaderná elektrárna) a udržet stabilní napětí v síti, neexistuje. A minimálně řadu dalších let existovat nebude, i když plány už jsou (viz box Plány na změnu).

Polská energetika je v drtivé míře závislá na fosilních palivech – zhruba polovina elektrické energie se vytváří z černého uhlí, spalování hnědého uhlí je zdrojem zhruba čtvrtiny elektrické energie, obnovitelné zdroje se na energetickém mixu podílejí zhruba 18 procent. První blok jaderné elektrárny v Polsku by měl vzniknout v roce 2033.

S energetickou situací úzce souvisí hornictví – v Polsku neustále klesá objem vytěženého uhlí, stejně jako efektivita těžby – a s ním spojené náklady. Ve spotřebě špatně transportovatelného hnědého uhlí je Polsko soběstačné, zhruba pětinu černého uhlí už musí polská energetika nakupovat (hlavně z Ruska, včetně Donbasu).

Polské hornictví je už několik let nerentabilní a odkázané na dotace. Zatímco stát vede tvrdá jednání s hornickými odbory ohledně privilegií, platů a ukončení těžby (2049), nejenom levice a ekologické organizace se staví proti těžbě a hlavně spalování uhlí. Operují tím, že v důsledku špatného ovzduší ročně umírá v Polsku okolo 40 tisíc lidí.

Premiér Mateusz Morawiecki (...) vítězoslavně prohlásil, že byla nalezena dohoda. Jenže o několik hodin později tuto informaci Babiš dementoval...

Oživlá diplomacie

Po zveřejnění opatření Soudního dvora Evropské unie o zastavení těžby v Turowě polská diplomacie ožila a uvědomila si, že je potřeba zabývat se roky opomíjeným problémem. Polská vláda v zájmu energetické bezpečnosti odmítla splnit opatření soudního dvora, v Turowě se těží hnědé uhlí dál.

Ale o to více se polská vláda snaží dohodnout s českým protějškem na stažení žaloby. Premiér Mateusz Morawiecki využil ještě na konci května unijního summitu a požádal o setkání Andreje Babiše. A poté vítězoslavně prohlásil, že byla nalezena dohoda a Česko žalobu stahuje. Jenže o několik hodin později tuto informaci český premiér dementoval s tím, že problému Turowa oba věnovali pouze několik vět. A že žádná dohoda není.

Jejím vypracováním následně česká vláda pověřila ministry životního prostředí Richarda Brabce (ANO) a zahraničních věcí Jakuba Kulhánka (ČSSD). A česká vláda požaduje, aby Polsko platilo pokutu pět milionů eur denně (127 milionů korun) za to, že nedodržuje předběžné opatření Soudního dvora EU z 21. května. Mluvčí konzervativní polské vlády Piotr Müller označil krok Prahy za vyjednávací manévr, který má posílit českou pozici.

Shutterstock

Shutterstock

Chci víc fotek

Polská média tento spor nazývají největší česko-polskou diplomatickou roztržkou od roku 1989, která prý vrhá povážlivý stín na spolupráci v rámci V4 a polského projektu Trojmoří. Situaci nepomáhá ani to, že Polsko už přes rok nemá v Praze velvyslance (předchozí velvyslankyně Barbara Ćwioro byla odvolána poté, co se v médiích objevily informace o jejím bossingu podřízených).

Polsko zřejmě do Prahy pošle zkušeného politika a znalce českého prostředí Mirosława Jasińského. Diplomatické zastoupení mění i Česká republika. Z Varšavy se stahuje Ivan Jestřáb a bude nahrazen Jakubem Dürrem. Česká strana před týdnem poslala Polsku první neveřejný návrh dohody. Nyní je možné stažení žaloby v rukou diplomatů a politiků obou zemí.