„Máloco dělá člověk sám – na většinu aktivit potřebujeme společnost, se kterou můžeme spolupracovat. Výtvarné umění a kultura má obrovský vliv na chování lidí. Jinak se chováme v udržovaném kostele a jinak v zaneřáděném podchodu,“ říká Pavel Karous, sochař, pedagog a člen uměleckého spolku Skutek. Věnuje se problematice umění ve veřejném prostoru, v projektu Vetřelci a volavky zdokumentoval monumentální sochařství z období normalizace. Dlouhodobě se zasazuje o uzákonění „procenta na umění“, aby část rozpočtu na veřejné stavby zahrnovala vznik nových uměleckých děl.
V rozhovoru pro podcast Raut přibližuje Pavel Karous fungování státních uměleckých organizací v období socialismu, kdy byly lepší životní podmínky umělců podmíněné konformitou s tehdejším režimem. Silná kolektivní organizace by současným výtvarníkům mohla pomoci v boji za lepší životní a pracovní podmínky. „Kdyby u nás vznikly odbory, jaké jsme měli v šedesátých letech, určitě bych do nich vstoupil. Nahromadila se tady spousta problémů – jako první by se měl řešit zcela chybějící systém zadávání veřejných zakázek pro výtvarníky,“ dodává Karous.
Zástupci mladší generace umělců jsou členové interdisciplinárního kolektivu BCAA System. Pracují s klubovou hudbou, videoherními principy, aktivismem i estetikou virtuálních světů a skrze témata solidarity a udržitelnosti vytvářejí spekulativní příběhy o budoucnosti a novém společenském uspořádání. „Abychom se v kolektivu dopracovali k nějakému závěru, trpíme hodinovými diskusemi, ale v důsledku to má blahodárný účinek. Obecná představa je, že hlasování většiny proti menšině je demokratické. V mnoha ohledech je to ale problematické, snažíme se to nedělat. Souvisí to i s motivacemi, které za kolektivem stojí. BCAA jsme nezakládali jako vysoce produktivní a ziskový umělecký projekt. Jsme především kamarádi, kteří spolu rádi něco dělají,“ říkají členové. Jako kolektiv mohou BCAA pracovat na rozsáhlých a ambiciózních projektech, rozličné dovednosti jednotlivých členů jim umožňují působit napříč různými audiovizuálními médii.
Osobní vazby hrají významnou roli i pro slovenský APART Collective. Prvotním impulsem pro vznik spolku však byla sdílená frustrace z chybějícího prostoru pro nové myšlenkové směry a způsoby diskuse v tamním akademickém prostředí. Šest členek a členů APARTu vytváří společné umělecké projekty, mají v Bratislavě také vlastní výstavní prostor s veřejnou čítárnou, vydávají knihy a pořádají přednášky a projekce. „Internacionalita je pro nás důležitá pro utváření vztahů s podobně smýšlejícími lidmi. Vytváříme paralelní strukturu k veřejným uměleckým institucím. Jako kolektiv jsme oproti nim flexibilnější a můžeme rychleji reagovat. Musíme pěstovat individuality uvnitř kolektivu. Společně cítíme kolektivní sílu a bezpečí,“ říkají v rozhovoru Ema Hesterová, Peter Sit a Denis Kozerawski.
Podcastová série Raut se zaměřuje na okrajové a hraniční formy umělecké tvorby a proměny uměleckých strategií, které vstupují do otevřených a aktivních vztahů s dalšími disciplínami a komunitami. V nadcházejících dílech se zaměříme na umění ovlivněné aktivismem a sociální prací, přehlížené profese uměleckého provozu a problematiku přístupnosti uměleckého vzdělávání. Dramaturgyní podcastu je redaktorka Alarmu Táňa Zabloudilová. Raut je součástí dlouhodobých aktivit projektu Ve věci umění, jejž organizuje iniciativa pro současné umění tranzit.cz a zkoumá v něm možnosti sociální a politické funkce umění. Podcastová série vychází z témat, jimž se Ve věci umění a tranzit.cz dlouhodobě věnují, a zasazuje je do širšího kontextu. První ročník bienále Ve věci umění se uskutečnil v roce 2020 v Praze.
Bienále Ve věci umění je projekt iniciativy pro současné umění tranzit.cz. Hlavním partnerem tranzit.cz je nadace ERSTE. Podcast je součástí projektu tranzit.cz Centrum a periferie: Kulturní pouště ve východní Evropě, který je financovaný z Fondů EHP a Norska. Série vzniká za podpory Státního fondu kultury České republiky.