Přepis: Jak to vidí Vladimíra Dvořáková – 21. června 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT, dobrý den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Vytyčili si americký a ruský prezident na schůzce v Ženevě mantinely příští vztahů Ruska a Spojených států? Čemu pomůže takzvaný klouzavý poslanecký mandát. A co bude znamenat novela Listiny základních práv a svobod zakotvující právo bránit sebe i jiné se zbraní v ruce. O tom budeme mluvit v příští necelé půlhodině. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Nemusíme se milovat a o tvou duši se zajímám, dokud my dva budeme dodržovat pravidla. To je podle německé veřejnoprávní televize ARD poselstvím v Moskvě. Schůzku hodnotí jako možný začátek konce vzájemného mlčení. Vidíte to podobně nebo jinak?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ne, určitě toto je pravdivé zhodnocení nebo odpovídající zhodnocení, ale samozřejmě máme celou řadu otázek. Myslím si, že je velmi důležité, že tito dva státníci se setkali. Vždycky je to lepší, než když komunikace vůbec nefunguje. Je to vzájemné poznání, řekněme, vytváří určitý prostor. Těch problémů je tam samozřejmě celá řada. Nevíme, jak to bude pokračovat. Ale je tam jeden zajímavý, zajímavá věc, kterou asi většina lidí moc nekomentuje nebo komentátorů nekomentuje. Já se vrátím trochu do historie. Vlastně Rusko představovalo jakoby protipól Spojených států ještě před pádem komunismu. A byl to ten bipolární svět a Rusko představoval velmoc. V devadesátých letech Rusko se naprosto zhroutilo. Ten proces za prezidenta Jelcina byl hodně zoufalý, když to vezmeme takto. I když se západem byly ty vztahy, řekněme, lepší. Ale jenom v roce 99 třeba množství lidí žijící pod úrovní chudoby, v Rusku byl podstatně 10× větší než, než koncem osmdesátých letech, jak uvádí některé statistiky. Putin, když nastupoval počátkem milénia, tak jemu se vlastně jenom to, že dal tu zemi nějakým způsobem do pořádku a žil v dobré ekonomické situaci tehdy. Rostla cena ropy, tak se mu podařilo vlastně tu zemi jakoby stabilizovat. To drželo ten jeho mandát i vysokou míru popularity. Po takovémto jestli si posluchači vzpomenou interligu, kdy on byl 2× zvolen. Poté teda za něj přišel pan Medveděv, kterého si tam dosadil a pak se znovu vrátil již s delším mandátem na dalších 6 let. Tak už ta situace nebyla jednoduchá. Protože objevily se ekonomické problémy a pro Putina bylo nesmírně důležité, aby vytvořil obraz, že Rusko je tím partnerem v tom bipolárním světě, že on je vlastně tou velmocí /nesrozumitelné/ Čína, což je podstatně jakoby složitější věc. A tento vlastně potom vyhrocení toho vztahu tak tento summit jakoby potvrdil tu jeho vizi, že to Rusko je opět tou velmocí. Byť znovu říkám vzhledem i k Číně není ta situace úplně taková. Takže pro Putina tento summit byl do značné míry potvrzením té dlouhodobé propagandy, kterou třeba člověk zjistí, když si udělá analýzu těch serverů. Které my označujeme, že jsou tedy jakoby zavádějící. Ale tam nejde o informace. Tam jde o to, že když se podíváte na podtón, tak vidíte, že Rusko pořád říká, my jsme ta velmoc, my jsme ty úspěšný.

Vladimír KROC, moderátor
A v tom podle vás tedy ruský vládce Vladimir Putin dosáhl svého?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
On určitě dosáhl svého, ale nutno říci, že pro velké národy bývá ten pocit, že jsou tou významnou světovou silou důležitý. Takže myslím si, že toto propagandisticky bude silně využívat. Posílí to jeho pozici uvnitř země. Ale zároveň nechci tím říkat, že by se neměly tato setkání konat. Ale je to něco, co potvrzuje takovou tu, tu ruskou vizi a to, co se snaží vlastně dostat do světa.

Vladimír KROC, moderátor
Já bych se vrátil ještě k té úvodní poznámce o důležitosti setkávání těch hlav států a vzájemnému poznání. Oni už se znají, protože Joe Biden se s Vladimirem Putinem setkali naposledy před 10 lety, tehdy jako americký viceprezident a ruský premiér. Na kolik, já nevím, jestli to umíte posoudit. Jestli ta atmosféra nynější schůzky v Ženevě mohla lišit.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Určitě ano, protože v tuto chvíli ta situace byla už nebyl viceprezident pan Biden, ale byl prezidentem. Z pozice Putina tehdy on byl premiérem v době právě, když tam bylo to interegnum, kdy tedy místo něj vládl jakoby prezident pan Medveděv. Tak přece jenom toto bylo formálně výraznější. A navíc já bych řekla, že se od té doby hodně změnily vztahy americko-ruské nebo možná i velmi se zvýšila aktivita zahraniční politiky, na kterou tedy Putin potom v tom svém dalším období prezidentství kladl velký důraz a opravdu ten důraz byl, obnovit ten imperiální obraz Ruska jako země, se kterou se musí počítat, ale která je třeba skvělá i ve vědě, která je skvělá v technice, v technologiích. To je taky hodně důležité, protože vlastně pro Rusko byl obrovský problém ten konec osmdesátých let, kdy de facto se ukázalo, že Rusko nestačí vlastně na ty rozvoje těch technologií, které probíhaly na západě a ve Spojených státech.

Vladimír KROC, moderátor
Belgický /nesrozumitelné/ soudí z Putinovi neobvyklé dochvilnosti, že mu na té schůzce s Bidenem skutečně záleželo. Připomeňme, že Trumpa nechal před třemi lety v Helsinkách asi hodinu čekat. Je to nějaké znamení, signál?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Je to samozřejmě určitý signál, se kterým ale je to už pak spíš pak řekla bych pro fajnšmekry, pro diplomaty, kteří si s tímhle tím hrají stejně jako to bylo, že, že Putin vlastně přijal na druhou stranu na poslední chvíli, vlastně na to jednání. Zatímco Biden už tam byl předtím. Podobně to jsou vždycky takové drobnosti, nuance, které se hodně sledují. Většině lidí třeba nepřipadají tak podstatné, ale i to kde kdo sedí, jakým způsobem je dodržován protokol, je vždycky určitým signálem.

Vladimír KROC, moderátor
V Ženevě na stejném místě se před 36 lety sešli americký prezident Ronald Reagan a generální tajemník ÚV KSSS /nesrozumitelné/ Michal Gorbačov. Máme i v tomhle hledat nějakou symboliku.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak symbolika těch setkání je samozřejmě potom celá řada, kterou můžeme vnímat jako počátek některých vztahů nebo počátku další etapy, rozvoje těch vztahů. Na druhou stranu to jednorázové setkání může být vlastně jenom plácnutím do vody a nemusí mít žádné větší důsledky.

Vladimír KROC, moderátor
Jeho tedy efektem toho summitu Biden Putin, že si opravdu takzvaně vykolíkovali červené linie, třeba po /nesrozumitelné/ hackerských útoků.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
To je strašně důležitá věc. Je to jedna z věcí, která souvisí taky samozřejmě s bezpečností státu a i vlastně s konflikty, jaké bývají nyní mezi státy. Hackerské útoky jsou obecně velmi nebezpečné a vždy je otázka, zda a kdo za tím stojí a v této době víme, že velice často za těmi významnými hackerskými útoky stojí tajné služby jednotlivých zemí. Takže v tomto směru určitě, určitě je to důležité a spíše pro mě bude zajímavé, jestli budou na to následovat určité setkání na nižší úrovni, které budou připravovat třeba nové dohody, nové způsoby řešení konfliktů. Jestli se nastolí třeba určitá pravidelnost v setkávání.

Vladimír KROC, moderátor
A přináší tedy to mírné oteplení vztahů, jestli se to tak vůbec dá nazvat mezi Ruskem a Spojenými státy nějakou naději? Dá se to to takto vidět?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Samozřejmě na to se můžeme dívat z hlediska tedy Spojených států a Ruska. Samo do toho vstupuje ale také Evropa. Tady my si musíme uvědomit, že došlo k velké proměně vztahu USA k Evropě nebo možná k návratu těm původním vztahu, kdy, přestože jsou tam vždycky nějaké konflikty i ekonomického charakteru a řekněme geopolitického charakteru nebo geopolitických konfliktů, který existují. Kde Evropa mívá někdy jiný názor. Tak tady je velice důležité, že Spojené státy se jakoby vrátily do Evropy a začínají vnímat tu Evropu opět jako, jako celek. To je docela zajímavý pohled, kdy my víme, že část americké administrativy nebo různé typy americké administrativy se dívají na Evropu, buďto jako na celek, se kterým chtějí jednat jako s celkem, Evropskou unií. A to bylo velmi typické pro Obamu. Bylo to typické tedy nebo bude to typické pravděpodobně i pro Bidena. Anebo snaha tu Evropu jakoby rozdělovat, což se mimochodem neobjevilo jenom u Trumpa, ale bylo to vidět třeba i u politiky George W. Bushe, který jakoby rozděloval tu starou a novou Evropu. A fakticky se orientoval spíše na ty postkomunistické státy Evropy, kde se snažili vlastně mít větší, větší vliv než možná Evropská unie.

Vladimír KROC, moderátor
Připomíná politoložka a profesorka Vladimíra Dvořáková. V Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Estonsku, Švédsku a také na Slovensku mají zavedený takzvaný klouzavý poslanecký mandát. Podobně by na tom mohlo být i Česko. Pokud ústavní změna schválená Poslaneckou sněmovnou projde i Senátem. Jak to má fungovat?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak fungovat to má způsobem, který vlastně není nijak zvlášť převratný v momentě, kdy někdo z poslance se stane ministrem, tak má možnost, nikoliv povinnost se vzdát poslaneckého mandátu na tu dobu, co bude ministrem. Místo něj nastoupí tedy náhradník. To je ten další, kdo bude, kde v pořadí jako na dané tedy, na těch kandidátkách, kdo by měl nastupovat. A v momentě, kdy dotyčný přestane být ministrem, bude třeba z funkce odvolán, tak se může zase vrátit. Takže popravdě řečeno, není to nic, co by bylo povinné, co by /nesrozumitelné/ a je otázka, jak dalece to bude efektivní. V zásadě jde o to, že pokud je někdo zároveň poslancem a ministrem a upozorňuje, že bere pouze jeden plat. Nejde tedy tady v tomto případě o peníze. Tak on neplní některé funkce v Poslanecké sněmovně. Není třeba v těch výborech a podobně. Takže ten náhradník by byl řekněme plnohodnotným poslancem.

Vladimír KROC, moderátor
Výkonnější?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Výkonnější, ale zase je otázka, jestli opravdu je to nezbytně nutné, protože počet ve sněmovně, počet poslanců ve sněmovně není tak úplně adekvátní tomu, co ty poslanci všechno mají vykonávat, ale vychází také z toho, aby tam byla jistá proporční rovnováha. Aby to, protože pokud máte málo poslanců, tak hůře ty procenta prostě přepočítáváte na ty mandáty. Takže těch 200 poslanců neznamená, že opravdu je tam nezbytně nutné 200 lidí, aby naplno pracovali. Ale jde o to, aby se opravdu mohli adekvátně rozdělit mandáty podle výsledků ve volbách a vytvářelo to tu hlasovací mašinérii. V některých zemích, kde je parlamentní systém, jako je u nás, zase naopak třeba je povinnost, aby nebyl ministr zároveň poslancem, respektive třeba ve Velké Británii pouze někdo, kdo byl zvolen, má legitimitu zvolení. Může zastávat funkci ministra. Takže tam záleží, jak je to upraveno.

Vladimír KROC, moderátor
Možná to má docela logiku.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Má to docela logiku. V jiných zemích u těch poloprezidentských zejména bývá to, že a prezidentských, že nikdo, kdo je prostě třeba v Americe, kdo je v kongresu, nesmí žádným způsobem být v administrativě, nesmí být u výkonné moci. Teď záleží na nastavení celkového systému. Já jsem, osobně nemám pocit, že by to mělo přinést něco příliš skvělého a nemám ani pocit, že by to nějakým způsobem příliš vadilo.

Vladimír KROC, moderátor
Máte neutrální postoj?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Mám v tomhle tom směru neutrální postoj /souzvuk zvuků/ zrovna přijímal ústavní zákon tohoto typu, mě docela překvapilo, že mám pocit, že máme co na řešení jiného.

Vladimír KROC, moderátor
Jiné starosti. Zase je zajímavé se podívat, jak se hlasovalo, protože tu ústavní novelu předložili Piráti, pro hlasovali spolu s nimi. ANO, SPD KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Proti byl pouze poslanec Václav Klaus a ODS a KSČM a ČSSD se zdržely hlasování. Dá se z toho něco vyčíst?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Já si myslím, že to může souviset, ale to by bylo pak na podrobnější analýzu, souviset třeba i s politickými stranami a s jejich snahu ovlivňovat kdo, kde bude tedy, kdo nastoupí. To znamená mám obavy, že ministr pokud bude se chtít vzdát toho mandátu, že bude pod tlakem své strany. Buďto, aby se vzdal, že jim tam přijde nějaká jiná významná osobnost nebo někdo, kdo patří k určité frakci do sněmovny, anebo kdyby hrozilo naopak, že tam přijde někdo, kdo jim příliš nevyhovuje tomu vedení, takže bude tlak, aby si ten mandát zachoval. Uvidíme, jak to bude vypadat. Každopádně ta novela byla přijata, pokud se nemýlím 120 hlasy. To znamená byla to těsně, byla to prostě absolutně ta, ta míra, že musí být třípětinová většina a uvidíme, jak se k tomu postaví Senát.

Vladimír KROC, moderátor
Kritici z řad ČSSD, KSČM nebo ODS se obávali toho, že v případě přijetí ústavní změny se ještě zvýší absence ministrů na jednání sněmovny. Je to oprávněná obava?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Svým způsobem ano, protože ti ministři aspoň docházeli, pokud bylo nějaké napjaté hlasování. To znamená nebyla úplně jasná většina, tak prostě do té sněmovny přišli, aby udrželi tu, tu většinu. Takže toto je možná docela pravděpodobné. Ale má to ještě další problém, protože samozřejmě se to promítá tento ústavní zákon potom do jednacího řádu a promítá se to samozřejmě do některých volebních zákonů. Tak je tam otázka, Senát dlouhodobě chce změnu v jednacím řádu, chce zejména, aby měl dva měsíce místo jednoho měsíce čas na projednávání zákonů. A takže je trošku riziko, že se možná otevírá Pandořina skříňka.

Vladimír KROC, moderátor
Vy už jste se podivila nad tím, proč tento zákon projednává teď. Ono návrh na zavedení klouzavého mandátu poslance představil předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek už v únoru 2019. Je nějaké vysvětlení, proč to projednání trvalo tak dlouho?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak ono mimochodem to bylo ve volebním programu ANO taky. To byla jako další věc. Je to prostě taková ta snaha říci, my budeme tvrdě kontrolovat, aby všichni prostě pracovali, když tady jsou a berou tedy jako poslanci nějaký, nějaký plat. Když teda pak někdo bere plat jenom jako ministr. Ale těžko říci, samozřejmě to období, je období pandemického od počátku roku 2020. Takže opravdu vlastně na to nebyl velký prostor. Ale jenom říkám, není mi úplně jasné, jaká pozitiva to přinese, přičemž nemám z toho nějakou obavu, že by to mělo přinést nějakou katastrofu.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí je dnes profesorka Vladimíra Dvořáková. Listina základních práv a svobod má nově obsahovat ustanovení, že, cituji, právo bránit život svůj, či život jiného člověka i se zbraní, je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon, konec citace. Co se touto senátní novelou reálně mění?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Zase je to složitější, jestli mohu to dát trochu do kontextu.

Vladimír KROC, moderátor
Budu rád.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Tak jde už o určitou snahu, která se zde projevuje delší dobu. A souvisí i se snahou Evropské unie, která chce dostat zbraně více pod kontrolu. Snaží se, snaží se tedy, za prvé v roce 2017 přijala určitou směrnici, která omezovala určité typy zbraní, které mohly být drženy. Ta tendence k tomu omezovat některé další zbraně, je zde. Diskutují otázky typu nožů, pepřový sprejů a podobně. Celkově je to, vychází asi z politiky a z představy, že prostě čím více zbraní se je a jakých zbraní je ve společnosti, tím je větší riziko samozřejmě jejich zneužití, a to jenom z důvodu terorismu. Teroristé si většinou ty zbraně najdou a řekněme /souzvuk zvuků/, ale ono i pokud máte legálně držené zbraně, tak jako hrozí taky to, že leckdy se z nich pak stanou nelegální jenom to, že se k nim dostane někdo, někdo jiný a je to, je to tato otázka. Takže s tím to souviselo a původní návrh, který byl a který představovala především ODS a myslím, že nejvýraznější osobností byla paní Černochová, která se v tomto vždycky velmi angažovala. Tak byla představa od novely zákona o bezpečnosti České republiky, kde ten návrh tý novely, který pak neprošel. Vlastně dával možnost jako bránit svobodu i se zbraní v ruce, což znělo velice hezky. Uvědomme si, že, že to bylo také v době silné migrační krize a vyvolávalo to u odborníků dosti velké obavy, že by to vlastně umožňovalo vznik takových těch různých domobran, které by se mohly /nesrozumitelné/ dále, že by to umožnilo možná i vytváření takových těch soukromých, soukromých mini armád, které by fungovaly u lidí, kteří třeba se pohybují na, na hraně zákonů nebo hranou zákonů. Prostě tato novela neprošla. A nyní vlastně se přišlo jiným způsobem, a to je, že by se tedy dala to právo bránit, život svůj nebo někoho jiného, do Listiny práv s tím, že podrobnosti by upravoval zákon. Odborníci většinou říkají, že ten zákon je, který máme v současnosti, že je dostačující. Každopádně jakmile by se to dostalo do Listiny základních práv a svobod, tak by pravděpodobně ty zákonná, pokud měl být tvrdší zákonná omezení, pro, pro ty zbraně. Tak by to zřejmě naráželo na to, že je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod. A dostali bychom se možná do situace jako ve Spojených státech, kde se velmi výrazně hovoří i o tom dodatku, druhému dodatku, který má, garantuje právo nosit zbraň.

Vladimír KROC, moderátor
Změna předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová z ODS řekla, že přehnaná regulace legálně držených zbraní nemá žádný smysl a že vede k nárůstu nelegálně držených zbraní. Co je přehnaná regulace, jak tomu rozumíte?

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ona je otázka právě toho vztahu legálně a nelegálně držených zbraní, protože říkám, z mnohých těch legálně se mohou stát potom nelegálně držený zbraně nebo mohou být využívány taky i ty legálně držené zbraně, zbraně různým, různým způsobem. Co se týče zbraní, nejsem odborník na zbraň a neodvažuji si tady některé věci pojmenovávat. Tak vím, že většinou se týká o zbraně, které umožňují tedy bez nabíjení střílet déle, když to řeknu úplně těm laickým způsobem, protože jsme se občas zapletla do těch typů zbraní. Může to být otázka, jestli třeba se mají prodávat i nějaké střelivo, které třeba projde neprůstřelnou vestou a podobně. Tohle byly otázky, které se také diskutovaly ve Spojených státech. A je to prostě otázka, jestli nárůst zbraní ve společnosti přináší klid nebo ne. Já osobně z historie spíše mám pocit, že je to opačné a mimochodem ten slavný dodatek ústavy ve Spojených státech, který dává to právo nosit zbraň, ho vlastně odůvodňuje jako, že to je něco, možnost proti tyranii. Jakože to je obrana teda těch svobod proti těm co jsou u moci. Což bylo tehdy asi v osmnáctém století docela logické. Na druhou stranu tam to mělo ještě ten význam, že v dobách, kdy tedy ve středověku, řekněme, když se postupně měnilo, zbraně mohli nosit jenom ti privilegovaní. Jako obyčejní lidé nemohli, neměli právo nosit nebo nosit určité typy zbraní.

Vladimír KROC, moderátor
Jenom připomenu, že ta novela vychází z petice, kterou podepsalo více než 100 tisíc lidí, včetně mnohých ústavních činitelů. Petice byla reakcí myslivců a dalších majitelů zbraní na snahu Evropské komise omezit vlastnictví zbraní, včetně legálně držených. Teď jsme o tom mluvili, ale ten výsledek hlasování byl jednoznačný. Ze 159 přítomných poslanců, bylo 141 pro a pouze 3 proti /souzvuk zvuků/.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Potřebná většina byla 120. Tady to bylo tedy velmi výrazně na rozdíl od toho klouzavého mandátu. Tak tady to bylo jednoznačné. Samozřejmě bylo pouze 155 /nesrozumitelné/, ale podstatné tady v tomhle tom případě je, kolik bylo a bylo to výrazná tedy ta ústavní většina, která toto podpořila. Může to být, souviset i s předvolební situací. Může to být vyvolávání zase obav z migrace, což teda si opravdu nemyslím, že by se mělo řešit legálně drženými zbraněmi. Těch, těch otázek může být celá řada, ale my uvidíme, jestli to projde Senátem, protože on to byl senátní návrh. Ale nebyl to senátní návrh, který by byl podpořen ústavní většinou. Ono to byl pouze většinou, ale nikoliv dvoutřetinovou většinou přítomných senátorů. Tudíž to znamená, že i když to nyní Poslanecká sněmovna schválila, tak znovu to musí do Senátu a Senát musí mít dvoutřetinovou většinu přítomných senátorů, kteří by to podpořili. Takže tam uvidíme ještě to druhé kolo.

Vladimír KROC, moderátor
Podle bývalého policejního prezidenta senátora Martina Červíčka ústavní novela obsahuje i institut pomoci v obraně. A to tím, že se v něm uvádí situace, kdy není obráncem bráněn přímo jeho život, ale život jiného člověka. Já to připomínám, my jsme to samozřejmě zmínili v úvodu, ale hlavně proto, že i vy jste mluvila o obavách, jestli třeba to neumožní vznik různých domobran nebo soukromých armád, nebo jak to nazvat bojůvek.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Samozřejmě není to úplně jasné. Na druhou stranu já chci říci, že tady je už právo tedy bránit se. Vždycky se sleduje, jestli ta obrana byla adekvátní. A musím říct, že občas ve společnosti je prostě pocit, že možná ten člověk, který se nějakým způsobem bránil, nějakým způsobem zasáhl, tak si nemusel být úplně vždycky vědom teda toho rizika podobně a že někdy prostě na to dopláceli ti lidé, kteří něco bránili a bránili svůj život nebo svůj majetek. Ta míra adekvátnosti a obrany se vždycky posuzovala potom u soudu. Vždycky to bylo velmi nepříjemné pro ty lidi. Takže asi společnost celkově bude mít pocit, že by některé věci měly vyjít z toho, že tady člověk má právo se bránit nebo může mít pocit, že někdo v jeho okolí je, je velmi ohrožen. A tady je vždycky ten problém jestli ten pocit, jak dalece je reálný, jak dalece vlastně na to zareaguje člověk, který není běžně v těchto situacích. Oni na to někdy špatně zareagují a vyhodnotí to i profesionálové. Otázka je, jestli prostě běžný člověk dokáže odhadnout přesně tu situaci. Poznat, jak dalece je to nebezpečí v krizové situaci. Takže znovu říkám, je to na odborníky. Znamená to ovšem, že prostě bude to sice vymezeno zákonem, protože toto je ústavní záležitost, která bude konstatovat, pokud tedy projde toto právo a pak bude záležet, jak bude podoba, jak se bude vypadat vlastně ten zákon jako takový s tím, že se tím, že se dostává do Ústavy pro ten zákon vytváří, řekněme, větší prostor nebo odborníci v tom vidí větší riziko.

Vladimír KROC, moderátor
To byla v pořadu Jak to vidí politoložka Vladimíra Dvořáková, ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT. Moc děkuju, paní profesorko, přeji krásné léto. Máme dnes první letní den.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Ano, máme první letní den a vypadá, že je opravdu letní, takže vydržme.

Vladimír KROC, moderátor
Mějte se hezky, na shledanou.

Vladimíra DVOŘÁKOVÁ, politoložka, Masarykův ústav vyšších studií, ČVUT
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.