Informaci jako první přinesl Deník. Podle jeho odhadů se jednalo o obvinění z přečinu porušení pravomoci při správě cizího majetku z nedbalosti, kde je sazba až na tři roky.
„Ke konkrétním osobám nelze poskytovat žádné informace,“ uvedla policejní mluvčí Stanislava Rázlová, která nechtěla komentovat ani to, zda v případě k nějakým obviněním došlo. „Abychom nemařili účel trestního řízení, nebudeme v současné chvíli poskytovat žádné další informace.“
Sám Škaryd policejní obvinění přiznává. „Potvrdit vám to asi můžu, protože je to fakt. V podstatě jde o záležitost, kdy teď probíhá policejní vyšetřování,“ líčí Škaryd. „Obvinění mě samozřejmě překvapilo. Jedná se o to, že jsme údajně způsobili městu škodu,“ podivuje se.
Rozhodnutí městské rady, ne jen starosty
Úsekové měření rychlosti v Bílku a Dobkově chotěbořští radní nechali nainstalovat v létě roku 2016. Zajišťovala ho soukromá společnost Dosip, jejíž zařízení si město pronajalo. „Podle policie jsme způsobili městu škodu tím, že jsme firmě, která měření zajišťovala, dávali pětačtyřicet procent z vybraných pokut. Údajně jsme tak zaplatili víc, než jsme měli,“ řekl Škaryd Deníku. Starostou Chotěboře byl od roku 2002 do roku 2008 a ve stejné funkci působí od roku 2014 dodnes.
Dodal, že se žádná chyba nestala. Město podle něj uzavřelo běžnou smlouvu, obchodní vztah, kterou schválila rada města.
„Nedomnívám se, jsem si jistý, že jsem se žádného trestného činu nedopustil. V podstatě jsem o tom nerozhodoval sám, bylo to rozhodnutí městské rady, což je kolektivní orgán. Já jsem žádné rozhodnutí neporušil, žádné jsem ani nedělal sám,“ odmítá obvinění.
Podle tajemníka městského úřadu v Chotěboři Milana Linharta je podobný postup starosty běžný. „S panem starostou spolupracuji už hodně dlouho a nepamatuji si, že by podepsal jednu jedinou smlouvu, která by neprošla radou města. V Chotěboři si na to dáváme obzvlášť pozor. Dbáme na to, že jakákoliv smlouva, i když tam třeba není finanční plnění, prošla schválením rady města. Bez toho to neexistuje,“ tvrdí Linhart. „A tady, pokud si to dobře pamatuji, bylo všech sedm radních pro.“
Podle Škaryda nechtělo město na úsekovém měření vydělat. „To je věc, kterou nechápu, proč policie takto vyhodnotila. Řešili jsme veřejný zájem, ochranu našich občanů a obyvatel. Něco, co měla řešit policie,“ pozastavuje se chotěbořský starosta. „Pokud měříte v obci, předpokládáte, že všichni jezdí do 50 kilometrů v hodině. Úsek je označen úsekem měření rychlosti, je tam dopravní značka obce, čáry na silnici, viditelně umístěné radary. Takže nikdo nepředpokládal, kolik se tam může vybrat. A ekonomická stránka věci ani nebyla zájmem města. Takže nechápu, že to někdo může vyhodnotit jako škodu pro město.“
Do pronajatých radarů město neinvestovalo ani korunu. „Policie se na to asi dívá tak, že radarové měření je za účelem zisku. Ale ono je to spíš o tom, zajistit bezpečnost a zároveň minimalizovat náklady města na měření,“ pozastavuje se Linhart. „Pořízení kamer na tento úsek je hrozně drahé a pokud nejste někde na silnici první třídy, nebo pokud neměříte na dálnici, je docela riziko, že vás to bude stát hodně peněz a vlastně ani moc pokud nevyberete. A ten nájem, pořizovací náklady na kamery, nezaplatíte.“
Společnost vydělala díky uzávěrce a objížďce
Vybraná společnost Dosip vydělala na tom, že v roce 2017 vedla Chotěboří objížďka při uzavírce silnice první třídy mezi Havlíčkovým Brodem a Ždírcem nad Doubravou. „Jezdil tady i transit, který není místní. Byla větší frekvence dopravy, větší frekvence vozidel, která byla z celé republiky. Auta, která tady projížděla jednorázově,“ vzpomíná Linhart. „Na první pohled to vypadá, že jsme měli ten nájem drahý, že jsme firmě Dosip zaplatili příliš. Ale forma, která byla zvolena, byla typu, aby podnikatelské riziko ztráty nesla pronajímající firma. Oni mohli vydělat, když bude přestupků víc. A mohli prodělat, kdyby jich bylo málo.“
O úsekové měření rychlosti v Chotěboři se policie začala zajímat ve chvíli, kdy dostala upozornění od jednoho z pokutovaných řidičů. „Řeší se to asi dva roky, bylo to na základě oznámení jednoho řidiče, která si stěžoval, že jsme měřili neoprávněně,“ říká Škaryd. „Což se samozřejmě nepotvrdilo, protože všechno je v pořádku, legální a dokonce to potvrdilo i Ministerstvo vnitra.
„Vzniklo to na podmět řidiče, který překročil rychlost a odmítl zaplatit pokutu. Podal podnět na prošetření radarového měření policií a ta už to tři roky zkoumá ze všech stran. Už prověřila a zkontrolovala všechno možné i nemožné,“ líčí Linhart. „Je to ve stádiu vyšetřování, bude asi ještě dlouho trvat, než to bude nějak uzavřeno. Podle mě je proto předčasné cokoliv hodnotit,“ doplnil.
Policie obvinila také vedoucího odboru dopravy Pavla Málka. „Ten se k tomu dostal tak, že v rámci finanční kontroly, která musí probíhat, musí každou fakturu někdo podepsat. A protože kapitola finanční kontroly patřila jemu, policie našla na fakturách jeho podpis. Což byla v podstatě formalita,“ vysvětluje Linhart. „Každý úředník v rámci svých kompetencí podepisuje nějaké faktur či účetní doklady. Tyto zrovna podepisoval pan Málek. To je celé.“
Faktem zůstává, že o měření rychlosti se v posledních letech stará už pouze město, konkrétně městská policie. Jeden radar zůstal v Bílku, druhý se z Dobkova přestěhoval nejprve do ulice Harmanova a později do ulice Havlíčkova. „Dva roky, od doby, kdy se o to začala zajímat policie, jsme nájem zrušili. A za zůstatkovou cenu jsme kamery koupili. Takže jsou teď ve vlastnictví města, žádný nájem už neplatíme,“ vysvětluje Linhart. „Ale tam šlo o to, že kamery byly už odepsané, takže jsme je koupili s výraznou slevou. Kdybychom je bývali museli kupovat jako nové, vyšly by nás o hodně dráž.“
