ROZHOVOR | Marek Ztracený: Máme novou písničku Moje milá, klip má překvapivý závěr. Fanouškům ji představíme na letním turné

Během zvukové zkoušky jsi zpíval vaši novou písničku. Můžeš nám ji i videoklip k ní trochu přiblížit?
Písnička se jmenuje Moje milá a myslím, že by se v ní mohli někteří lidé najít. Je to taková hymna dlouholetých vztahů. Ve videoklipu hraje Lukáš Langmajer tatínka dvou malých dětí a vidí, že jeho žena toho má už nad hlavu, tak se rozhodne ji, respektive Veronice Khek Kubařové, připravit krásný, takový ten bláznivě-romantický den se spoustou přání, která jí plní. Má to velice zajímavý konec, který ovšem neprozradím, aby se divák těšil na tu pointu. (smích)

ANKETA | Klub, kde jsem doma: Marek Ztracený pařil v Lucerna Music Baru a Michal Skořepa ve Vagonu trhal železné trubky ze stropu

Kdo je autorem hudby a textu a kde jste písničku natáčeli?
Hudbu i text jsem složil sám a dělali jsme na ní s Daliborem Cidlinským. Písnička je v šesti osminovém taktu, takže zcela něco jiného, než jsou u mě lidé zvyklí. Je udělaná tak, aby nezapadla mezi ostatní písničky.

Bude Moje milá součástí nového alba? Připravuješ nějaké?
Album Planeta jménem stres jsem vydal docela nedávno, před rokem v O2 aréně. Myslím si, že vydávat každý rok album není až tak zdravé, já to vždy dělal tak, že jsem vydal singl a pak třeba další dva, které se daly na desku, k tomu se dotočilo šest písniček, aby to mělo nějaký koncept. Já nechci taktizovat a plánovat, protože to by toho člověk moc neudělal, to ti svazuje ruce. Takže když se mi nějaká písnička líbí, rovnou k ní natočím klip. Dnes lidé již ani příliš nepátrají po tom, na jakém albu je ta daná písnička, prostě se to k nim dostane přes rádia či klipy a písnička si najde svoje obecenstvo i bez alba.

Zkoušíte s kapelou v průběhu roku, nebo až před turné?
My moc nezkoušíme. (smích) Vždy se sejdeme třeba na dva dny jako teď, a když něco vymyslím, tak si to řekneme rovnou na zvukovce a čekáme, co se stane. Což je skvělé, protože pak lidé dostanou něco, co na desce nemohou zažít. Takže když mi třeba vypadne text, nebo když kluci nepřestanou hrát tam, kde mají, uděláme z toho zábavu a vtip. Ne, že bychom chtěli hrát písničky s chybami, ale myslíme si, že to není nic proti ničemu. Když už se to stane, tak nás fanoušci mají možnost poznat i z jiné stránky.

Můžeš představit kapelu? Je v ní někdo, s kým hraješ od samého začátku tvé kariéry?
Moc rád. Bubeník se jmenuje Marek Fryčák, hrál se mnou na počátku, nicméně pak na chvíli přestal a nyní se vrátil. Známe se už dvanáct let a je to na našem hraní znát. Na kytaru hraje Patrik Bartko, náš Slash, ten je se mnou zhruba šest sedm let. S ním jsme se našli, máme společnou chemii, trochu jako bráškové. Výborný kamarád a basista je Honza Vaníček, který se mnou hraje už deset let. Od začátku jsem tlačil na to, aby kluci hráli jen se mnou, i když to někdy nebylo lehké. Tohle pravidlo se nakonec maximálně vyplatilo. Oceňují to i fanoušci, že nás vidí stále ve stejné sestavě. Kluci z kapely, i když se nijak nejmenuje, zkrátka patří ke mně. Nerad bych si celý ten úspěch, který díkybohu mám, přivlastnil jen pro sebe. Je to úspěch celé kapely a managementu, všech lidí kolem mě. Jsme prostě taková rodina a já z toho mám dobrý pocit.

Letokruh dospěl konce. Marek Ztracený, Ben Cristovao, Lake Malawi a Kapitán Demo zakončili „největší“ tuzemský festival

Všiml jsem si na tvých stránkách, že připravuješ na léto mnoho koncertů.
Ano. Pojedeme letní turné nazvané Tour de Léto 2021, které vypukne prvním koncertem 26. června v Riegrových sadech v Praze. Půjde o dvacet open air koncertů. Snažili jsme se to pojmout tak, aby se začalo už odpoledne se zábavným programem pro fanoušky, ale třeba i pro celé rodiny. Zkrátka, aby to nebylo pouze o tom, že lidé přijdou na koncert, a pak se zase rozejdou domů. Chceme fanouškům nabídnout něco navíc. Být si blíž.

Nedávno jsem dělal rozhovor s kytaristou kapely Kryštof Evženem Hofmannem, který mi popisoval letní Kryštof kempy. Tour de Léto mi až nápadně připomíná tento jejich koncept. Inspirovali tě?
Já jsem na sto procent přesvědčený, že kluci z Kryštof si to myslí. (smích) Nejde ale o žádné kopírování. Jde prostě jen o to, že chceme fanouškům dát něco zajímavého a strávit s nimi trochu času. Možná jsme se dostali do fáze, kam Kryštof před lety. Mrzelo by mě, kdyby si někdo myslel, že něco kopírujeme. Kryštof kemp je dvoudenní mega festival. My jedeme menší koncerty a program je jen jednodenní od patnácti do dvaadvaceti hodin.

Upřímně, nešlo by udělat už vlastně nic, kdyby tohle člověk řešil. Mám si říct: "Hele, já fanouškům nic navíc dávat nebudu, protože to udělali už Kryštof ?" Podobné kempy se dělají i ve světě a u nás s nimi začali právě kluci. Jsou velice šikovní a mimochodem mi velmi pomohli. I když trochu náhodou. V podstatě i díky nim se mi po mém divokém období pak rozjela znovu kariéra. Když měl totiž před lety Michal Hrůza v Ostravě nehodu a skončil v nemocnici, měl vystoupit na Kryštof kempu. A kluci hledali narychlo náhradu. Myslím, že tenkrát obvolali většinu kapel, ale sezona už byla rozjetá, a tak jsem jim zbyl já. (smích)
Já se zaradoval a rád řekl, že přijedu. Nejdřív to měl být jen jeden koncert , ale nám se tenkrát povedlo lidi tak strhnout, že nám nakonec nabídli celou tour. Nakoplo nás to a jsem jim za to vděčný. Samozřejmě jsem si všiml, jak mají Kryštof kemp skvěle zorganizovaný, že to je hodně o rodinném setkání, ale více jsem se o to nezajímal. Pak nastaly kvůli covidu složité časy a nyní, když jsme připravovali Tour de Léto, napadlo nás udělat tak trochu jiný koncert.

Jak jsi strávil koronavirové období? Natáčel jsi a skládal nové písničky?
Skládal jsem dřevo. (smích) A taky odhazoval sníh, abych to nějak na Šumavě přežil. Ale složil jsem i pár písniček a samozřejmě jsem pořád na něčem pracoval. Po první vlně, kdy to vypadalo, že je covid na ústupu, jsem vymyslel Restart tour, mělo jít o šest koncertů ve velkých hokejových halách, které měly být letos v únoru. Mělo to být poděkování lékařům, hasičům, policistům a vojákům za jejich pomoc. Nakonec se kvůli covidu šňůra neuskutečnila a museli jsme turné posunout na podzim, tak doufejme, že tentokrát už to klapne.
Také jsme pracovali na DVD s koncertem z O2 arény, vymysleli jsme i hru - Ztracenou deskovku. Takže ve finále jsem si příliš neodpočinul. Ale musím říct, že ze všeho nejvíc mě baví hraní naživo. Když plánuješ koncerty, tak se ta vystoupení realizují až za rok. Když složíš dřevo, tak to dřevo vidíš složené hned. (smích) Stejné je to s hraním, když odehraješ koncert, dostaneš hned nějakou zpětnou vazbu. Fakt se těšíme na lidi!

Všiml jsem si, že jsi natáčel hudbu i k filmu Gump – pes, který naučil lidi žít.
Ano. Vystudoval jsem skladbu na konzervatoři a vždy bylo mým snem skládat filmovou hudbu. Jednou se k tomu vrátím, ale teď mě naplňuje bavit lidi na pódiu. Každopádně, je to fajn začátek. Nejde o filmovou hudbu, pouze o jednu písničku, ale i tak z toho mám velkou radost.

Jak ses k filmu dostal?
Shodou okolností mi zavolal Richard Krajčo, že vzniká film, ve kterém hraje, ale že nemá čas a prostor udělat k tomu filmu písničku. A ptal se mě, zda jim může dát mé číslo. Já říkal, proč ne? Pak mi zavolal producent, a když jsem slyšel audionahrávku, kterou namluvil Ivan Trojan, tak mě to dost vzalo. Natočil jsem k filmu píseň Vítr do plachet. Film teď půjde do kin, hraje v něm mimo jiné Bolek Polívka.

Slyšel jsem, že tě v dětství hudebně nejvíce ovlivnil Freddie Mercury z Queen. Máš ty sám podobný hudební vliv na svého destiletého syna?
Máš pravdu, že když mi můj otec pustil koncert Queen z Wembley z roku 1986, byl to pro mě obrovský zlom. Já byl z toho koncertu absolutně unešený, běhal jsem po bytě a představoval si, že jednou budu jako Freddie Mercury. Sny se někdy mohou splnit. Co se týče syna, začal také hrát na klavír, ale teď hraje více na bicí, občas na kytaru. Někdy hrajeme na bicí spolu, je velice šikovný. Ale mnohem více než Queen miluje Kiss. (smích)

Chtěl bys na závěr vzkázat něco fanouškům a čtenářům?
Těšíme se na vás na Tour de Léto, kde vám zahrajeme i novou písničku. Věřím, že si společně užijeme skvělé léto!

Zpracoval: Aleš Materna, foto: Eva Vintrová
Témata: Marek Ztracený, Tour de Léto, Kryštof