Stálo je to také desítky tisíc, někde až miliony korun. To vše jsou důvody, proč většina firem v kraji vítá rozhodnutí vlády, podle něhož povinnost testovat zaměstnance 30. června skončí.
„Tím, že se testovalo jednou týdně, to nebylo tak tragické, výpadek ve výrobě ale byl. Než se lidé na testovací místo dostali, otestovali, vrátili, zabralo to minimálně půl hodiny,“ nastínil finanční ředitel zlínské strojírenské společnosti TajmacZPS Jan Kurinec. „Navíc to byla obrovská zátěž pro personální oddělení a administrativu, z tohoto pohledu ukončení povinnosti testovat vítáme.“
Ve firmě testovali zaměstnance prostřednictvím závodní lékařky, takže náklady šly za pojišťovnou. Tam, kde tuto možnost neměli, nakoupili samotesty, nebo se obrátili na externí zdravotnickou firmu, jako třeba vizovická likérka Rudolf Jelínek.
„Velká většina našich kolegů a zaměstnanců je buď očkovaná, někteří už druhou dávkou, další je po nemoci v rámci 180 dnů. Jsme rádi, že se testování nebudeme muset dál věnovat, stojí nás to čas, peníze i síly,“ zmínil šéf likérky Pavel Dvořáček. Náklady na testování odhadl na desítky tisíc korun měsíčně.
Českou zbrojovku Uherský Brod stojí testování, na němž spolupracuje se soukromou poliklinikou, až několik milionů. Přesto chce možnost testování zaměstnanců udržet.
„Ukončení povinného testování ve firmách vítáme, ale situaci chceme mít i nadále pod kontrolou,“ nastínil mluvčí České zbrojovky Radek Hauerland.
„Možnost dobrovolného testování pro zaměstnance ponecháme minimálně do poloviny července, tedy do začátku celozávodní dovolené. Jaký model zvolíme od srpna, se ještě rozhodneme,“ dodal.
„Ukončení testování zaměstnanců bude znamenat zjednodušení jejich příchodu do práce,“ poznamenala mluvčí otrokovické pneumatikárny Continental Barum Regina Feiferlíková.
V Barumu testovali přes 5 tisíc lidí týdně
Největší zaměstnavatel v kraji má v areálu čtyři odběrná místa, k nimž se zaměstnanci musejí dostat. Službu zajišťuje organizace, jež firmě poskytuje zdravotní služby. Přestože výrobní podniky ve Zlínském kraji provedly od března tisíce testů, nakažených odhalily minimum. V Barumu to bylo dříve půl procenta, teď jen 0,1 procenta.
„Během požadované týdenní periodicity jsme vždy otestovali každého zaměstnance, týdně i více než 5 200 osob,“ upozornila Feiferlíková. V Tajmacu-ZPS udělali od března zhruba 7 tisíc testů: antigenní testy mělo pozitivní asi deset zaměstnanců, PCR testy potvrdily nákazu jenom u čtyř z nich. I proto mají někde pochybnosti o tom, zda tak velké, nákladné a pracné opatření mělo vůbec smysl.
„Když vezmu, kolik bylo vydaných prostředků ze zdravotních pojistek, je smysl testování hodně sporný,“ uvažuje Kurinec.
„U nás ve firmě se týdně testovalo okolo 300 pracovníků a samotestováním jsme zachytili pouze jednoho pozitivního. Na druhé straně na začátku nikdo nevěděl, jaké bude mít testování výsledky,“ upozornila mluvčí zlínské plastikářské společnosti Spur Kateřina Martykánová.
V březnu byl záchyt největší
„Určitě to pro nás bude nyní jednodušší, protože se ve výrobě nemusí organizovat testování a odpadne administrativa v souvislosti s testováním. Za testy jsme od března do května zaplatili zhruba 450 tisíc korun,“ předestřela.
„Nemyslím si, že by to bylo úplně zbytečné. Na vrcholu pandemie nebyli všichni lidé dostatečně zodpovědní. Ale stát, který si to měl zajistit, přesunul tuto zodpovědnost na firmy,“ myslí si Dvořáček.
Jinde nechtějí smysluplnost testování příliš hodnotit, nebo jsou shovívavější. „Z pohledu prevence mělo testování smysl zejména na počátku období, tedy v březnu, kdy jsme zaznamenávali největší záchyt. V dubnu a květnu počet pozitivních poklesl,“ poznamenal Hauerland.
Posledního pozitivního v České zbrojovce testy odhalily 20. května, od té doby nikoho. To může odpovídat celkově se zlepšující situaci v České republice.
