Děti mohly mít radši prázdniny: Online výuka se ukázala jako neefektivní, tvrdí studie

Když se na začátku koronavirové pandemie uzavřely školy po celém světě a děti a dospívající zůstali zavření doma, nikdo netušil, že to nebude jen pauza od vyučování na pár týdnů. Rychle však vyšlo najevo, že školáci třídy zevnitř dlouho neuvidí, píše Deutsche Welle.

Místo klasického vyučování se na plné obrátky rozjelo distanční vzdělávání, tedy online lekce ve virtuální učebně. Výzkumný tým na Goetheho univerzitě ve Frankfurtu nad Mohanem nyní zjistil, že i přes snahy škol se děti a mladí lidé na začátku pandemie z virtuálních lekcí mnoho nenaučili. Výsledky předběžně publikovali na serveru PsyArXiv.

Odborníci hodnotili 11 studií z různých částí světa, které se zabývaly otázkou, jak se rozvíjely kompetence studentů během první fáze distanční výuky na jaře 2020.

Výsledek je příliš nepotěšil: Mnoho chlapců a dívek, kteří se museli učit z domova, si schopnosti nerozšířilo. Některé studie dokonce ukázaly tendence k poklesu dovedností. To znamená, že se objevily případy, kdy byly dovednosti, které se žáci již naučili, znovu zapomenuty. Efekt byl přibližně stejný jako po letních prázdninách.

„Na jaře 2020 byli všichni zúčastnění najednou konfrontováni s bezprecedentní situací,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle Svenja Hammersteinová, výzkumná asistentka v oblasti pedagogické psychologie na Institutu psychologie na Goetheho univerzitě. „Učitelé a studenti byli zaskočeni nepřipravení.“

Frankfurtský tým, ke kterému Hammersteinová patří, se podrobněji podíval na jedenáct studií z Německa, Nizozemska, Belgie, Rakouska, Číny, Austrálie a USA. Výzkumnice zdůrazňuje, že dosud neexistuje mnoho spolehlivých údajů o výkonech školství během první uzávěry a že jejich hodnocení online výuky je prvním soupisem.

Distanční výuku propáslo 11 300 českých dětí. Nejvíce na Ústecku a Karlovarsku

Dopad se lišil podle předmětu: „V matematice sedm studií zaznamenalo negativní efekt a tři ukázaly pozitivní efekt, u čtení shledalo negativní dopad šest studií a jedna pozitivní,“ shrnuli obecne autoři srovnání.

Mitzi z Idaha, státu na severozápadě USA, může výsledky studie potvrdit ze svých praktických zkušeností. Učí děti v předškolním věku a říká, že po první fázi online lekcí na jaře 2020 pozorovala u svých žáčků nedostatky, přestože ona i její kolegové udělali maximum.

„Viděli jsme obrovský pokles výkonu,“ uvedla pro Deutsche Welle učitelka. „Měli jsme spoustu žáčků, kteří na konci školního roku 2020 nebyli na úrovni čtení, na které by měli na konci předškolního věku být. Když po letních prázdninách přišli do prvních tříd, museli toho učitelé hodně dohánět.“

Záleží to na rodičích

Výzkumný tým ve Frankfurtu také zjistil, že pokles výkonu byl nejvíce patrný u nejmladších žáků během a po první uzávěře na jaře 2020. „Kognitivní dovednosti se u menších dětí stále rozvíjejí,“ uvádí Hammersteinová jeden z důvodů.

Robert, učitel matematiky a informatiky na venkovské škole v Dolním Sasku, učil na jaře 2020 studenty od pátého až do jedenáctého ročníku. Zjistil, že zejména u nejmladších je pro úspěch distančního vzdělávání jeden rozhodující faktor. „Hodně to záleží na rodičích,“ myslí si učitel, který nechce uvádět své příjmení. „Nejen na tom, zda kontrolují, jestli děti odevzdávají své úkoly včas, ale také jestli jim se školou pomáhají.“

Proto nebyl překvapen výsledky frankfurtských vědců, že zvláště těžké to mají děti ze sociálně znevýhodněných domácností. Podle učitele totiž také hrálo při úspěchu učení roli vybavení, s nímž mohli děti a mladí lidé pracovat doma. Na druhou stranu měly děti výhodu, pokud jejich rodiče pracovali na home office a mohli se zároveň starat o jejich domácí vzdělávání, to znamená hlavně matky a otcové s kancelářskými pracemi.

Naučili se méně

Nejen nejmladší žáci měli problémy. Starší studenti, kteří jsou již schopni samostatně pracovat, se také potýkali s těžkostmi online výuky. „Na začátku nebyla distanční výuka efektivní,“ uvedla Maddie. Osmnáctiletá dívka žijící v americkém Marylandu, která na jaře 2020 chodila do jedenácté třídy. „Moje škola neměla standardizovaný plán, ne všichni učitelé používali pro své kurzy online platformu a někteří vyučující neučili vůbec,“ stěžuje si.

Osmnáctiletá Ema byla v březnu 2020 také v jedenácté třídě. Navštěvuje mezinárodní soukromou školu v Praze. „Rozhodně jsem se naučila méně a nejsem si tolik jistá tím, co jsem se naučila, než kdybych do školy normálně chodila,“ uvádí pro Deutsche Welle studentka.

„Když mají všichni při výkladu kantora vypnuté mikrofony, jeho zapnutí pro položení otázky se zdá jako příliš velký krok. Myslím, že mnozí byli příliš stydliví, než aby požádali své učitele o pomoc. Když se k tomu odhodlali, často se jim dostalo menší podpory.“

Psychicky labilní učitelka a syn věčně na počítači, popsala máma peklo distanční výuky! Co na to psycholog?

Koneckonců s pozdějšími uzávěrami na podzim a v zimě 2020/2021 se situace mohla zlepšit, říká Hammersteinová. „Odborníci doufají, že se efektivita během pozdějších lockdownů zlepšila,“ uvádí psycholožka s tím, že školy se již dokázaly lépe připravit.

Američanka Maddie neměla od uzavření škol v březnu 2020 řádnou prezenční výuku. Vzhledem k tomu, že nyní už má maturitu v kapse, staly se dny před první uzávěrou jejími úplně posledními dny, kdy se mohla ve třídě sejít s přáteli. „Online výuka se prostě nedá srovnat s prezenčním vyučováním,“ kroutí hlavou.

„Myslím, že dálkové lekce v tomto školním roce byly lepší než v tom minulém, protože kantoři dokázali vyřešit některé problémy během letních prázdnin,“ soudí Maddie. „Ale online učení pro mě celkově nefungovalo tak dobře. Byla jsem příliš snadno rozptylována věcmi, které byly doma kolem mě – a vším, co se za tu dobu stalo ve světě,“ uzavírá pro Deutsche Welle.