Pátek 26. dubna 2024
Svátek slaví Oto, zítra Jaroslav
Oblačno, déšť se sněhem 9°C

Největší tragédie novodobé české železnice: Před 26 lety zahynulo v Krouně 19 lidí

Autor: DH - 
24. června 2021
18:10

Přesně před šestadvaceti lety, 24. června roku 1995, došlo v Krouně nedaleko Svitav k největšímu vlakovému neštěstí v novodobých dějinách české železnice. Jedná se o černý den pro všechny, kdo osudnou sobotu pamatují. Při kolizi osobního vlaku a nákladních vagónů zahynulo na místě 18 osob, jedna boj o život prohrála v nemocnici. Přežili jen 4 lidé.

Byla to krásná červnová sobota a podle svědků z té doby nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo na jednokolejové trati číslo 261 mezi Svitavami a Žďárcem u Skutče dojít k něčemu neočekávanému, natož tragickému. Přesto se tak stalo. Šestadvacátého června roku 1995 došlo u obce Krouna k největšímu novodobému vlakovému neštěstí na našem území.

Nic netušící cestující i strojvůdce motorového vlaku 810.061-2 cestovali tehdy asi třicetikilometrovou rychlostí krajinou, když do nich zezadu najely tři plně naložené vagony a jeden služební vůz, které bez kontroly odjely z železniční stanice Čachnov. Cestou z mírného kopečku přitom plně naložené vagony dřevem a železným šrotem nabraly rychlost až 100 km/h! Střetu tak nešlo zabránit, neboť na neelektrifikované trase chybělo dorozumívací zařízení, a nikdo tak vlak nemohl varovat.

„Seděli jsme asi na třetím sedadle. Já po směru jízdy, manžel proti mně. Víc si nepamatuji. Když jsem se probrala, všechno mě bolelo. Křičela jsem,“ vzpomínala před 11 lety na osudný den paní Vlasta Pražanová, která se v té době vracela vláčkem s manželem ze svatební cesty ve Španělsku. Přišla o něj jen pár desítek metrů od jejich domu v Krouně. „Měla jsem zlomenou páteř. Několik měsíců jsem byla po nemocnicích. Naštěstí mi tehdy bylo 21 let a byla jsem jinak zdravá,“ dodala.

Společně s manželem paní Vlasty při tragédii zahynulo celkem 19 osob, mezi nimi i významný pražský historik, docent Ladislav Niklíček, který od roku 1990 přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Společně s ním zemřela i jeho žena. Na připomínku jejich obětí vznikl přibližně 60 metrů od místa tragédie hrubě otesaný kamenný pomník s leštěnou deskou a jmény všech obětí.

Vyšetřování později za viníky označilo dva lidi. Prvním byl vlakvedoucí zodpovědný za ujeté vagony František Kučera a druhým železničář František Konopiště. „Strašný zážitek byl soud se železničáři. Nebyli nijak zkroušení. Smáli se a mně bylo do breku. Nikdy se ani neomluvili,“ řekla před lety Vlasta Pražanová Blesku. Kučera později dostal osmiletý trest odnětí svobody, jeho kolega Konopiště o tři roky méně.

Vážná nehoda měla mimo jiné velký vliv na urychlení procesu, při kterém se na drtivou většinu českých tratí zavedl železniční rádiový systém. Jeho tehdejší absence totiž znemožnila cestující a především strojvedoucího varovat před nevyhnutelným střetem.

Vůbec největší železniční tragédie v historii našeho území se stala v roce 1960 u Stéblové na Královéhradecku. Po čelním střetu dvou osobních vlaků jedoucích z Hradce Králové a Pardubic tehdy zahynulo 110 osob a 106 jich bylo zraněno. Vysoký počet mrtvých zapříčinil také následný požár uhlí a nafty. 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi