Lídři EU jednají o covidu, migraci či Rusku. Na euroderniéře Merkelové nechybí Babiš

Na úvod dvoudenního jednání, které začalo s hodinovým zpožděním, hovoří lídři o opatrném otevírání Evropy v době slábnoucí pandemie nemoci covid-19 či o spolupráci s mimoevropskými státy při zvládání migrace.

Německá kancléřka Angela Merkelová, pro niž je summit vzhledem k zářijovým volbám v zemi patrně poslední, před jednáním prohlásila, že bude usilovat o větší unijní koordinaci letních turistických pravidel, zvláště s ohledem na šíření nakažlivější indické mutace koronaviru.

„Ani dnes nejsme dostatečně úspěšní v koordinaci příjezdů z třetích zemí, zvláště z oblastí s mutacemi viru,“ řekla Merkelová. Kancléřka nedávno kritizovala Portugalsko za to, že do země vpustilo množství britských turistů, v jejichž zemi se šíří indická varianta viru označovaná jako delta. Začal kvůli tomu už růst také počet nakažených i na západě Pyrenejského poloostrova.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Jih Evropy tlačí na uvolnění turistických restrikcí

Právě obezřetnost vůči mutacím viru či poskytování vakcín chudším zemím jsou hlavními body úvodní debaty o covidu-19. Většina unijních zemí sice s ohledem na pokračující očkování a příznivý vývoj pandemie pokračuje v rušení restrikcí, politici se však zvláště vzhledem k šíření mutací chystají vyzvat k ostražitému přístupu.

Především jihoevropské státy závislé na turistickém ruchu usilují o co nejmírnější pravidla, v čemž mají od příštího týdne pomoci covidové cestovní certifikáty. Lídři se však ve společném prohlášení chystají zdůraznit, že se EU má vrátit k plnému otevření hranic teprve tehdy, „až to zdravotní situace dovolí“.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli, který s šéfy států promluvil na úvod jejich setkání, lídrům zdůraznil, že podle europoslanců by EU měla v reakci na pandemii posílit společnou zdravotní politiku. Mezi návrhy, o nichž v současnosti unie jedná, patří rozšíření pravomocí společných zdravotních úřadů či společné nákupy léků. „Nemůžeme ukončit covidovou krizi bez společné zdravotní politiky,“ řekl Sassoli novinářům.

Návrat tématu migrace

Migrace se na jednání summitu dostává po více než roce, neboť podle unijních statistik po covidovém období uzavřených hranic opět stoupá počet žadatelů o azyl mířících do Evropy. Lídři se podle návrhu závěrů summitu chystají podpořit posílení spolupráce se státy Afriky či Blízkého východu, na kterou chtějí vyčlenit řádově miliardy eur.

Zvláštní důraz kladou země bloku na naplňování dřívější dohody s Tureckem, v jejímž rámci hodlají podle diplomatů Ankaře poskytnout do roku 2024 další 3,5 miliardy eur (89 miliard korun).

Z pekla do normálu: V nemocnicích jsou už jen desítky pacientů. Covid trápí i třicátníky

Kontroverzní maďarský zákon

Složitější debaty očekávají diplomaté zejména při pracovní večeři, na níž se prezidenti a premiéři budou vedle vztahů s Tureckem věnovat zmíněným otázkám dalšího přístupu k Rusku a maďarskému zákonu, jenž podle mnoha z nich popírá evropské hodnoty. Velmi ostře se vůči němu před jednáním ohradil například nizozemský premiér Mark Rutte.

K plánu na schůzku s Putinem, který prosazují Německo a Francie, se odmítavě staví Polsko či pobaltské země. Nehodlají do závěrů summitu připustit přímou formulaci o jednání s ruským prezidentem.

Ještě před samotným začátkem summitu poobědvali šéfové unijních států a vlád s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, s nímž probrali řadu globálních otázek od boje proti klimatickým změnám po celosvětové očkování proti covidu-19. Šéf mezinárodního společenství se na novinářský dotaz vyjádřil i ke zmíněnému maďarskému zákonu. „Jakákoli diskriminace vůči LGBTIQ+ je v našich moderních společnostech naprosto nepřijatelná,“ použil Guterres při své odpovědi zkratku označující sexuální menšiny.