„V ostrém kontrastu k eskalaci lidské bídy, kterou přinesla pandemie, byl sektor supermarketů do značné míry výjimečným vítězem krize. Vedoucí pracovníci, největší institucionální investoři a převážně bohatí akcionáři globálních supermarketů jsou i nadále vysoce odměňováni. Veřejně obchodované supermarkety během pandemie distribuovaly 98 procent svého čistého zisku akcionářům prostřednictvím dividend a zpětného odkupu akcií,“ shrnuje mezinárodní organizace Oxfam výsledky své studie.
Moderní otroctví |
„Na druhou stranu pracovníkům a producentům potravin, zejména ženám, zkrátka lidem, které nazýváme ‚nepostradatelnými‘ nebo ‚pracovníky v první linii‘ příjmy stagnují nebo dokonce klesají, zatímco jsou jejich práva i nadále porušována,“ tvrdí organizace.
Autoři reportu analyzovali osm veřejně obchodovaných společností, které provozují supermarkety. Jde například o britské Tesco, americký Walmart, německý Aldi nebo nizozemský Ahold, pod nějž spadá i řetězec Albert.
„Pandemické zisky majitelů Aldi Süd by samy o sobě stačily k zaplacení minimální mzdy přibližně čtyřech milionů pracovníků v brazilském kávovém sektoru,“ uvádí se ve zprávě. V jižní Africe zas pracovníci podle Oxfamu inkasují pouze jedno procento z prodejní ceny hroznů, které pěstují, ošetřují, sbírají a posílají do světa.
Oxfam uvádí, že se celková tržní kapitalizace analyzovaných supermarketů zvýšila o 101 miliard dolarů (přibližně dva biliony korun), zatímco za ochranná opatření proti koronaviru utratily dohromady přibližně 11,3 miliardy dolarů (240 miliard korun).
Akcionáři supermarketů se mohli těšit ze zvýšených dividend. Například zmiňovaný Ahold vyplatil v roce 2020 dividendy v hodnotě 1,1 miliard dolarů (23 miliard korun), v roce 2019 to bylo 928 milionů dolarů (více než 19 miliard korun). Tesco vyplatilo za pandemický rok 7,3 miliard dolarů (155 miliard korun), v předešlém roce to bylo 1,1 miliard dolarů (23 miliard korun), píše Politico.
Zisky především
„Jako spotřebitelé jsme byli všichni vděční za záchranné lano, které nám poskytly supermarkety prostřednictvím jejich odvážných zaměstnanců v první linii a zahraničních dodavatelů,“ říká Gabriela Bucherová, výkonná ředitelka Oxfamu. „Jenže ve správních radách pokračovali šéfové v obvyklých byznysových úkonech a upřednostňovali zájmy bohatých akcionářů, vlastníků a ředitelů před svými pracovníky a dodavateli,“ myslí si Bucherová.
Firmy za práci dětí na kakaových plantážích nelze stíhat, rozhodl soud |
„Nenašli jsme žádné důkazy o významných investicích do zlepšení životů pracovníků a zemědělců v jejich globálních dodavatelských řetězcích,“ konstatuje zpráva.
Nutno nicméně zmínit, že supermarketům během pandemie náklady rostly. „Zajistili jsme ochranné pomůcky pro všechny naše zaměstnance. Obchody pravidelně dezinfikujeme, stejně jako nákupní košíky. Zároveň firma chránila nejzranitelnější skupiny svých zaměstnanců, kterými jsou kolegyně a kolegové starší 65 let, těhotné a zaměstnanci se sníženou imunitou, kterým by Covid-19 mohl způsobit zdravotní komplikace. Těmto skupinám proto nabízelo Tesco možnost vzít si placené volno,“ vyjmenovává tiskový mluvčí české odnože řetězce Tesco Václav Koukolíček.
„Tesco navíc již vyplatilo v červnové výplatě speciální bonus ve výši šest tisíc korun všem zaměstnancům z obchodů, distribučního centra a zaměstnancům na nemanažerských pozicích z centrální kanceláře, poměrně k odpracovaným hodinám za dvanáct měsíců do konce února 2021. Od vypuknutí pandemie covid-19 vyplatila společnost Tesco opakovaně další speciální bonusy zaměstnancům v první linii na obchodech a distribučním centru, konkrétně se jednalo o tři měsíce – březen, duben a prosinec,“ komentuje Koukolíček.
„Ještě bych mohl zmínit sbírku potravin a mimořádnou podporu potravinových bank lidem v nouzi,“ dodává mluvčí.
Covid bere především chudým. Bohatí dál bohatnou, zjistili ekonomové |
Problémy, na které Oxfam upozorňuje, však leží daleko za hranicemi Evropy. Podle organizace by se supermarkety měly víc zajímat o to, jaký příběh se skrývá za potravinami, které putují z různých koutů světa. Evropská unie se v tomto ohledu dokonce chystá načrtnout regulaci, týkající se oblasti dodavatelských řetězců.
Jako inspirace jí může sloužit zákon, který před dvěma týdny schválili němečtí zákonodárci. Předpis vyžaduje, aby společnosti sledovaly a případně nahlašovaly případy porušování lidských práv v rámci svých přímých dodavatelských řetězců. Zákon by měl vstoupit v platnost v roce 2023 a nejprve by se měl týkat zhruba 600 velkých společností.
Špinavý seznam
Součástí reportu charitativní organizace Oxfam je výzkum mezi pracovníky ze čtyřech koutů světa. Výzkumníci zpovídali zaměstnance čajových plantáží indického státu Assam a kávových plantáží v Brazílii, pracovníky na polích s vinnou révou v Jižní Africe a lidi z odvětví rybolovu v Thajsku.
Moderní otroctví„Moderní otroctví je kruté vykořisťování jiných lidí pro osobní nebo komerční zisk. (...) Zvenku to může vypadat jako normální práce. Lidé jsou však pod kontrolou, mohou čelit násilí nebo vyhrožování, mohou být zavlečeni do dluhů, mohou přijít o cestovní doklady.“ |
V souvislosti s těmito místy mluví charitativní organizace o „moderní otrocké práci“ a přináší příběhy lidí, kteří jsou v rámci práce vystaveni extrémní fyzické zátěži, nemají v dosahu pracoviště tekoucí vodu a zaměstnavatelé je nedostatečně chrání před pesticidy i koronavirem.
Například zaměstnanec Felipe, kterého Oxfam objevil v roce 2020 na jedné z kávových farem, uvedl, že spolu s kolegou musel denně sklidit 42 pytlů kávy (zhruba 2,5 tuny), aniž by za to dostal plat. V nejlepším případě inkasoval 36 dolarů (skoro 800 korun) za dva týdny práce. Šlo o peníze, které zbyly poté, co mu jeho šéf odečetl nájemné, jídlo a vybavení, které Felipe používal během práce. „Už když jsem nastoupil do práce, dlužil jsem šéfovi peníze,“ uvedl Felipe.
S otrockými podmínkami na kávových plantážích v Brazílii se setkala i Maria. „Musela jsem pracovat dlouhé dny, od pěti ráno do šesti večer, i v deštivém počasí, s rizikem, že mě kousne had a bez přístupu na toaletu. Nedostala jsem žádné ochranné pomůcky, všechno jsem si musela kupovat sama,“ popisuje Maria.
Společnosti, které na kávových plantážích udržují zaměstnance v nelidských podmínkách, končí na takzvaném „Špinavém seznamu“, který zavedla Brazílie už v roce 2003. Když se na otrocké praktiky těchto farem přijde, majitelé dostávají pokutu, zaměstnanci jsou propuštěni a jméno společnost je zapsáno právě na Špinavý seznam. I přesto je moderní otrocká práce stále aktuálním tématem.
