Základní pojištění kryje i tornádo. Nejdřív vyfoťte škody, pak teprve uklízejte, radí pojišťovny |
Lidovky.cz: Co je to vlastně USAR tým a jak funguje?
Specializujeme se na vyhledávání a záchranu osob ze sutin. Tým je složený primárně z hasičů, ale jsou v něm i lékaři, kynologové či statici. Tito hasiči mají určitou specializaci, kterou jiní požárníci v Česku nemají. Nicméně oni pracují jako hasiči neustále, není to tak, že by rok seděli a čekali, až bude někde potřeba USAR tým.
Lidovky.cz: V jakých situacích je USAR tým zapotřebí?
Vznikl hlavně proto, abychom mohli rychle zasahovat kupříkladu při výbuchu plynu v budově nebo když se zhroutí nějaká stavba. Zkrátka přesně pro takovou situaci, která nastala na Břeclavsku a Hodonínsku. Tam se zřítila spousta budov. Tým se připravuje pro národní i mezinárodní nasazení. Loni jsme zasahovali v Bejrútu, jindy v Pákistánu či Nepálu.
Lidovky.cz: Co následuje po příjezdu na místo neštěstí?
Napřed specialisté vyhodnotí situaci a určí si priority. Je potřeba rychle zjistit, kdo tam tomu velí a jak je rozdělená práce. Musíme zjistit, kolik lidí se pohřešuje, jaké domy už místní hasiči prozkoumali a podobně. Členové týmu se spojí s velitelem zásahu a ten jim přidělí úseky, které jsou potřeba prohledat. Naše práce musí mít řád a úkoly si musíme rozdělit, nemůžeme se všichni vrhnout na jednu budovu. Najít živé osoby a vyprostit je z trosek ven. To je ve zkratce naše hlavní úloha. Nesmíme zmatkovat a musíme být organizovaní.
Lidovky.cz: Jaká je role kynologů?
Nezastupitelná, nevím, co bychom bez nich dělali. Psi jsou nejrychlejší a nejjistější způsob pro prvotní zjištění, zda pod sutinami leží živá osoba.
Lidovky.cz: A jaké technické vymoženosti při hledání využíváte?
Všechno možné, třeba štěrbinové kamery, echolokátory či bioradary. Ty nám pomáhají ve fázi vyhledávání. Po nalezení přeživších přichází na řadu samotná záchrana, kdy osoby vyprošťujeme ze sutin. U toho se využívají různé postupy, třeba technické prostředky pro stabilizaci. Hasiči si potřebují budovu zabezpečit, musí si zajistit bezpečnou cestu, kudy zraněné ponesou. Když to zjednoduším, tak se mezi technické vybavení řadí i vrtačky, sbíječky a podobně. Pomocí nich umíme jít skrze železobetonové zdi a stropy, umíme provrtat podlahu, která je čtyřicet centimetrů široká.
Lidovky.cz: Musíte procházet speciálním školením či zkouškou?
USAR tým je klasifikován podle standardů OSN. My patříme mezi 45 států na světě, které tuto mezinárodní klasifikaci mají. Každých pět let musíme pod dohledem mezinárodních klasifikátorů obhájit naši činnost, pak můžeme vyjíždět i do zahraničí. Kdybychom tuto zkoušku neměli, nemůžeme pomáhat za hranicemi. Nicméně když zasahujeme u nás v Česku, používáme stejné postupy.
Tornádo připravilo o domov i koně a psy. V sutinách zahynulo minimálně 80 býků |
Lidovky.cz: Kolik USAR týmů v ČR je?
Pro mezinárodní klasifikaci máme jeden heavy (těžký) tým, který se pro naše podmínky skládá ze dvou středních týmů. Ty mají základny v Praze a Ostravě. V případě tornáda na jižní Moravě se okamžitě vytvořily dva odřady a vyslaly se na místo. Heavy tým má celkem 68 osob, které mají speciální klasifikaci. Obecně je ale pro národní pomoc připraven trojnásobek lidí, v Praze a Ostravě máme portfolio asi 170 až 180 specialistů. Jsou cvičení, trénovaní, pravidelně se zdokonalují. Musíme mít zajištěno, že 68 profesionálů skutečně v případě potřeby vyjede do terénu.
Lidovky.cz: A nyní na jižní Moravě zasahuje kolik specialistů z USAR týmu?
Vyrazily tam oba střední týmy z Prahy a Ostravy. Přičemž v jednom týmu je 36 osob. Určitě tam dohromady vyjelo kolem 60 specialistů.
Lidovky.cz: Jakou šanci na přežití má člověk, kterého zasypou sutiny?
Čas hraje obrovskou roli. Při prvních 24 hodinách je obecně úspěšnost na záchranu poměrně velká. Pak dramaticky klesá. Zároveň ale záleží na charakteru přírodní události, na materiálu a konstrukci budov a podobně. Některé staré cihlové domy se zbortí hned jako domeček z karet a stane se z nich jedna souvislá hromada, člověk v ní má menší šanci na přežití. Pak jsou pevné konstrukce, které když se zbortí, vytvářejí takzvané kapsy. V nich lidé dokážou přežít delší dobu, třeba dva až tři dny. Dokonce jsme zažili při mezinárodní spolupráci i zemětřesení, kdy přeživší v takové kapse vydrželi osm dní.
Lidovky.cz: A když se zaměříme přímo na záchranu lidí na Břeclavsku a Hodonínsku?
Tornádo na jižní Moravě bylo děsivé, ale naštěstí nešlo o zemětřesení, které srovná se zemí půlku města. Při takové události máme větší šanci lidi vyprostit ze sutin. A to i díky tomu, že se obyvatelé vesnic vzájemně znají. Lidé mají přehled, kde kdo bydlí, kdo je na dovolené a podobně. Řeknou nám třeba, že v tomto domě nemáme hledat, protože rodina je na prázdninách. My sutiny stejně prohledáme, ale malinko později a přednostně se podíváme jinam. Všechny informace od občanů nám ohromě pomáhají. Když se zhroutí obří nákupní centrum, tak nikdo neví, kdo tam byl, lidé se vzájemně neznají.
Lidovky.cz: Kdy USAR tým dorazil na místo neštěstí?
Řídící důstojník se s námi v podstatě hned spojil. Věděli jsme, že bude potřeba pomoci. Pokyn k výjezdu přišel kolem deváté hodiny večer ve čtvrtek. Už kolem půlnoci byla na místě většina členů.
Lidovky.cz: Pátrat v sutinách za tmy bylo jistě složité.
My musíme být připraveni na vše. Nehoda se neptá na to, jestli je den, nebo noc. Máme hodně prostředků, kterými si posvítíme na dané místo zásahu, kupříkladu osvětlovací balony či stožáry. Přes den máme samozřejmě lepší přehled o situaci, ale musíme zvládat i noc.
Lidovky.cz: Práce to musí být velmi náročná, po kolika hodinách se hasiči střídají?
Podle mezinárodních standardů musíme být v USAR týmu schopni pracovat šest dní 24 hodin v kuse. První den makají všichni, pak se ale vyčerpají a je potřeba se střídat třeba po čtyřech hodinách. Hasiči se rozdělí do směn a podle nich pracují. Jsme připraveni na vše, pokud zasahující hasiči už nemají sílu, přijedou je vystřídat jiní. Jsme takoví univerzální vojáci, když zachraňujeme životy, vše jde stranou.
