Historie olomouckých staveb: Kostel svatého Mořice

Díl 13.: Kostel svatého Mořice

Gotický proboštský kostel svatého Mořice se nachází na území Olomouce ve stejnojmenné farnosti. Už od středověku plnil roli hlavního chrámu hanácké metropole. Je to také proto, že s kapacitou čtyři tisíce věřících jde o největší gotickou svatyni na Moravě. V roce 1995 se dočkal zařazení do seznamu Národních kulturních památek České republiky.

Vznik a vývoj kostela i jeho okolí

Chrám, spolu se svým bezprostředním okolím, patří na území města k nejdéle osídleným místům. V jeho blízkosti, během 70. let, kdy došlo k výstavbě obchodního domu Prior, nalezli archeologové zbytky románské rotundy z 11. století a také zbytky románského kamenného dvorce ze století dvanáctého. Tyto základy byly odborně vyjmuty a jsou dnes umístěné v depozitáři Národního památkového ústavu v Olomouci. V místě, kde dnes stojí chrám, se v minulosti nacházela řemeslnicko-kupecká slovanská osada. Také proto se blízká ulice jmenovala až do začátku 20. století Česká, dnes 8. května.

Celá přilehlá lokalita byla křižovatkou obchodních cest, díky tomu zde fungovalo tržiště a sám kostel plnil roli trhového kostela. Archeologický průzkum proběhl také v sousední Pekařské ulici, kde bylo objeveno osídlení už od příchodu Slovanů na přelomu 5. a 6. století. Archeologové zde našli velkomoravské a po-velkomoravské pohřebiště. Do poloviny 13. století byla tehdejší osada z panovníkovi vůle přičleněna ke královskému městu.

První písemná zmínka, která zachycuje románsko-gotický kostel svatého Mořice, pochází z roku 1257. Založení a vysvěcení chrámu si dnes spojujeme s osobou olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku. Ten se zasloužil o rozvoj kultu svatého Mořice na Moravě. Kostel v Olomouci není jediný, zasvěcený Mořicovi, jeden byl v roce 1262 postavený také v Kroměříži. 

Stejně jako spoustu jiných chrámů, také ten mořický zasáhl požár a chrám během něj v roce 1398 vyhořel. Znovu k tomu došlo o pár let později, v letech 1404 a 1411. Z oprav se do dnešních dnů dochovala nejspíše jen jižní věž.

Krátce po třetím požáru se kostel dočkal pozdně gotické přestavby, která probíhala osmdesát let, mezi lety 1412 až 1492. Postaveno bylo gotické trojlodí, které se dochovalo dodnes. Vystavěna byla také mladší severní věž, která nějakou dobu sloužila jako městská hláska. Kostel byl sice v roce 1492 vysvěcený, s různými pracemi se ale pokračovalo až do roku 1540. 

Poslední, pozdně gotické prvky, si kostel odnesl z prvních desetiletí 15. století, kdy bylo vybudováno dvojité šnekovité kamenné schodiště na jižní věž, která samotná byla navýšená o nejvyšší, cihlové, patro s cimbuřím. V roce 1521 zde byl vytvořen také portál jižního vchodu.

V roce 1572 se kostel na severní straně dočkal přístavby v podobě hrobky Václava Edelmanna z Brosdorfu, která patří mezi nejvýznamnější renesanční památky v Olomouci.

Další požár zasáhl chrám v roce 1709, kdy se zřítil západní štít kostela a poškozeno bylo také zakončení severní věže. Chrám tak prošel barokní modernizací, oltáře pro něj vytvořili například Václav Render, Jan Sturmer, Filip Sattler i Jan Kryštof Handke. Na nově zbudovaném kůru byly v roce 1745 dokončeny barokní varhany.

V roce 1725 pak u kostela vznikla loretánská kaple, kterou finančně podpořily hraběnka Kateřina Beckertová a její dcera Mariana. Donátorky kaple jsou pod ní pohřbeny. 

Až do roku 1784 se u kostela nacházel městský hřbitov, který svým patentem zrušil císař Josef II. Ostatky z něj putovaly do chrámového podzemí a na jeho původním místě vzniklo Mořické náměstí. 

Ve druhé polovině 19. století proběhlo celkové restaurování kostela z iniciativy Stavebního spolku svatomořického (St. Mauritz Bauverein, 1869–1908), při kterém se řešila otázka nové podoby západního průčelí a neogotického navýšení obou věží. Žádný z návrhů se ale neujal a mezi lety 1904 a 1908 bylo rozhodnuto o tom, že se průčelí spolu s věžemi zakonzervuje. 

Při regotizaci kostela byly odstraněny některé barokní prvky fasády, regotizací prošla zejména loretánská kaple a západní portál. Během regotizace se také nově osadil hlavní oltář a kazatelna.

Během vlády komunistů v letech 1975 až 1978 proběhly na kostele dílčí rekonstrukce. A to včetně výmalby interiéru- Zdeněk Hynek vytvořil nový návrh pro liturgický prostor a oltář vysvětil biskup Josef Vrana v roce 1982. A to 22. září, na svátek svatého Mořice.

Během oslav 750 let od první zmínky o kostele v roce 2007 se na své místo u jižní zdi kostela vrátila kopie sousoší Olivetské hory. Od prosince 2018 pak chrám procházel nejrozsáhlejší rekonstrukcí za posledních 100 let. Ta je hotová, zbývá už jen dokončit rekonstrukci Englerových varhan. A od 1. července 2021 bude po třech letech opět přístupná veřejnosti mořická věž.