Dnes se do českých kin dostává Nová šichta, film, který na podzim vyhrál českou soutěž na dokumentárním festivalu Ji.hlava a svému režisérovi Jindřichu Andršovi získal cenu Objev roku od českých kritiků. Už minulý týden byl ovšem dokument o horníkovi, ze kterého se stává ajťák, k vidění na české VOD platformě DAFilms. Online předpremiéry, dříve jev zcela ojedinělý, patří ke změnám, které do filmové distribuce přinesla pandemie.
„Předpremiéry jsou pro nás naprostá novinka. Dřív vždy trvalo několik týdnů, ale spíš měsíců, než jsme nový film mohli uvést online. Bylo to dáno holdbacky filmů nasazených v multiplexech a celkově malou zkušeností majitelů práv s touto formou distribuce,“ popisuje Diana Tabakov, výkonná ředitelka DAFilms.
Během pandemie se však online distribuce stala jedinou možností, jak dostat filmy k divákům. A s českými VOD platformami, které vlivem pandemie zažily nárůst sledovanosti, začali víc počítat také domácí distributoři. Alespoň ti artoví.
„Distributoři nezávislých filmů, a zejména dokumentů, nemají bohužel takovou výsadní pozici a kapacitu na propagaci. Proto dělají to, co umějí nejlépe – hledají nové originální cesty, jak film zviditelnit, dát mu speciální péči a probudit kolem něj diskuzi,“ říká Lukáš Meinhart, projektový koordinátor společnosti Artcam Films, distributora právě Nové šichty.
Podle něj online předpremiéra návštěvnosti titulu v kinech neškodí. „Naopak. Ukázalo se, že v některých případech to prospělo. Dle mého názoru proto, že se díky online akci v kombinaci s debatou zvýšila přítomnost daného titulu v online prostoru, a dostal se tak do povědomí potenciálních diváků,“ myslí si Meihnart.
Dočasné řešení
Služba Premium VOD poskytuje film k přehrání za vyšší sumu, která například odpovídá ceně lístku do kina. „Na základě prvních reakcí od publika můžeme potvrdit, že diváci tento typ exkluzivního obsahu vyhledávají a jsou ochotni vyšší cenu akceptovat,“ prozrazuje Tabakov za DAFilms, kde zisky z prodejů jednotlivých filmů tvoří 35 procent.
Dva své filmy, dokumenty Gogo a Malířka a zloděj, nabídla nejdříve na VOD i Asociace českých filmových klubů. Její programový ředitel Jan Jílek ale využití online předpremiér vidí spíš jako dočasné. „My kupujeme poměrně málo filmů, proto myslím, že naší strategií zůstane dávat filmy do kin a filmových klubů a VOD využít třeba s tříměsíčním holdbackem. To, že jsme to teď udělali jinak, souvisí se situací,“ upřesňuje Jílek.
I on ale očekává, že VOD distribuce posílí: „Distributoři už typy VOD práv více řeší i ve smlouvách s mezinárodními sales agenty filmů.“
Na webu i v kině naráz
Zdá se však, že častější bude využití day-and-date modelu, tedy souběžné premiéry snímku v kinech i online. „Ač se to na první pohled nezdá, v případě artových filmů je kinodistribuce s online distribucí úzce propojená. Viditelnost a dostupnost těchto snímků nebývá z důvodů omezených rozpočtů velká, proto mohou oba distribuční kanály spojit síly v propagaci, a dostat tak film v konečném součtu k většímu počtu diváků,“ říká Diana Tabakov z DAFilms.
Lukáš Meinhart souhlasí. „Cílem naší práce bylo a bude dostat film k široké veřejnosti. Tento úkol je dnes mírně ztížen kvůli vládním nařízením a obavě velké skupiny občanů z pandemie. Objevujeme proto nové nástroje. Naučili jsme se neklást překážky a dáváme širší pole možností film zhlédnout.“
Artcam využívá i model, kdy premiéru poskytuje online pouze na omezenou dobu několika dní za cenu lístku do kina, následně je film možné zhlédnout jen v kinech a na VOD se vrátí až o několik týdnů později, po skončení kinodistribuce.
„Paradoxně tato strategie pomáhá film dostat mezi nové komunity diváků nad běžný rámec. VOD tedy není nepřítel kina, ale nový partner. Spolupráce a sdílení komunity mezi kinem a VOD by jen měly být nastaveny recipročně, aby byly oběma prospěšné a dlouhodobě udržitelné. Tímhle narážím na rakouský symbiotický model Kino VOD Klubu, u nějž si divák při každém online zhlédnutí zvolí, jakému kinu daruje 30 procent ceny vstupenky,“ upozorňuje Meinhart, který momentálně žije ve Vídni.
