Urostlá postava i potetované paže budí respekt. Sigma věří, že bude David Vaněček strašit soupeře, proto taky Olomouc třicetiletého útočníka přivedla z Maďarska. Povedlo se to na několikátý pokus, není totiž tajemstvím, že sportovní manažer Hanáků Ladislav Minář lákal Vaněčka už dříve. Na vysněné posile s českou prvoligovou bilancí 107 zápasů a 28 gólů tak může staronový kouč Václav Jílek postavit svůj způsob hry. V něm je pracovitost hroťáka důležitým faktorem.
První dojmy z Hané?
„Popravdě jsem tady fakt nadšený. Při podpisu smlouvy jsem si Olomouc prošel poprvé v životě, provedl mě Milan Kerbr. Od té doby už tady mám něco nachozené a musím říct, že město se mi strašně líbí. Zatím je všechno pozitivní, i kluci mě přijali ještě líp, než jsem čekal.“
Některé znáte hodně dobře, že?
„Spoustu, hlavně ty starší. Romana Hubníka, Radima Breiteho z Teplic. S Alešem Mandousem a Martinem Sladkým jsem dokonce v Plzni chodil na stejnou školu, takže jsme spolu vyrůstali. Ale ani nebylo třeba někoho prosit o názor na klub nebo o doporučení. Až když bylo jasné, že sem půjdu, pobavil jsem se s Kubou Plškem a Zdeňkem Zlámalem. Navíc s Plšou jsme se v Maďarsku o Olomouci bavili hodně často, měl jsem velký přehled.“
Proč jste si vybral zrovna Sigmu?
„Rozhodlo více faktorů, hlavně asi korektní jednání pana Mináře. Všechno šlo hrozně rychle, viděl jsem, že vedení i trenéři mají velký zájem, což mě potěšilo. Navíc podle mě patří Sigma mezi prvních pět nebo šest nejlepších klubů v Čechách, je to pořád dobrá adresa.“
Ale cizina je cizina...
„Taky byla reálná. Něco jsem řešil, mohl jsem i čekat, přišly by i další nabídky. Ale rychlá Olomouc mě přesvědčila, že tady to pro mě bude dobré. Je fajn být po třech letech zpátky v Česku. S rodinou jsme se do zahraničí těšili, byly to pro nás cenné zkušenosti, zažili jsme dobré i horší věci. Ale doma je doma.“
Proč jste byl ve vysněném skotském Hearts jen půl roku?
„Těžká otázka... Šel jsem tam s tím, že mě chce trenér. V Teplicích se mi dařilo, dával jsem góly, tak jsem udělal krok ven. Hned jsem nastoupil, hrál celý zápas, dokonce nahrál na gól a všechno vypadalo super. Za tři dny jsem hrál znovu a po třiceti minutách mě trenér sundal. Od té doby to bylo zvláštní, ani nevím, proč už jsem větší šanci nedostal.“
Pak vám to pálilo v Puskási.
„První rok v Maďarsku byl skvělý, asi nejlepší v kariéře. Byl jsem s jedenácti góly druhý nejlepší střelec maďarské ligy. Fajn sezona, třetí místo, postup do pohárů.“
Následoval však přesun do Diósgyöru a sestup...
„Byl to takový únik. Staly se věci, které bych nechtěl komentovat. Potřeboval jsem rychle najít klub, kde bych hrál, jinak bych skončil v béčku Puskáse. Dopadlo to takhle...“
O úrovně maďarské ligy se toho nyní hodně napsalo, jak ji vnímáte vy?
„Návratem domů určitě nedělám sportovní krok zpátky. Česká liga je v Maďarsku i ve Skotsku braná jako velice dobrá soutěž, která je fotbalově i takticky výš. Zatímco v Maďarsku lidi skloňují hlavně finanční stránku. Já tedy FORTUNA:LIGU beru spíš jako krok vpřed, je to o prioritách.“
A taky o tom, abyste v Olomouci střílel góly. Ty se od vás žádají především.
„Nebudu se za nic schovávat, od toho jsem tady. Sigma měla v útoku problém, spoustu jejích zápasů jsem sledoval i v Maďarsku. Opravdu to byly mnohdy zápasy, ve kterých jí chyběl hráč schopný dávat za sezonu deset až čtrnáct branek. Kdyby tady takový byl, třeba by se teď v létě hrály v Olomouci poháry.“
Obligátní otázka: kolik jich dáte vy?
(úsměv) „Je to sice klišé, ale pokud skončíme čtvrtí a já budu mít třeba pět gólů a deset asistencí, bude to pro mě lepší, než kdybych jich vstřelil třeba deset. Byť jich chci samozřejmě dávat co nejvíc.“
I týmové ambice si tedy dáváte vysoké...
„Sigma má stoprocentně na pohárovou Evropu, vidím velký potenciál. Jsou tady perspektivní běhaví hráči, ale i dobří fotbalisti, což se příchodem pana Jílka ještě více projeví. On chce hrát kombinační fotbal, takové typy na to tady jsou.“
Ale víte, že i vás jako útočníka čeká hodně presinkové práce, jo?
„Nemám problém! Trenér mě zná z mládežnických reprezentací, kde jsem hrál středního záložníka. Bavili jsme se o tom, že moje role bude trošku jiná než v Teplicích nebo Puskási. Tam jsem měl za úkol hlavně sklepnout balon a běžet do vápna. Doufám, že po letech navážu na svůj dřívější styl, kde jsem si sbíral balony a kombinoval. Každý fotbalista chce hrát s míčem, takže tohle mě určitě bude bavit. V dospělém fotbale jsem nedostal moc šancí se předvést, protože když jsem přišel do mužů, hned se ze mě s ohledem na postavu udělala klasická devítka. Třeba v Maďarsku jsem skoro ani nesměl sbíhat někam dolů.“
To skoro zní, že nahradíte playmakera Davida Housku...
„Uvidíme.“ (smích)
