Nápis křídou na tabuli hospody v centru Prahy poté, co se opět otevřely alespoň zahrádky: Platba pouze v hotovosti. Kontrast s obdobím, kdy vedle výdejních okének měli téměř všichni vylepené upozornění, že upřednostňují placení kartou. Kvůli hygienickým opatřením.
Skutečné peníze cítíte v ruce hned
Servírka vysvětluje důvod. „Jednak vlastně pořád vidíme v kasírtaškách, kolik jsme v daný moment vydělali, nebo také nevydělali,“ komentuje obsluha požadavek na platbu v opravdových, ne virtuálních penězích. Pak chtějí „cash“ někteří dodavatelé, pěkně zboží z ruky do ruky. „Nemají terminál a hotovost jim vyhovuje víc, mají peníze ihned a hmatatelné,“ dodává servírka. Ona sama, i když je mladá, má pocit, že peníze v ruce jsou větší jistota než elektronický převod, který se odehrává po počítačových sítích.
Oblibu papírové a kovové měny u Čechů potvrzují i poslední data České bankovní asociace (ČBA). „Na konci roku 2016 obíhalo mezi lidmi a firmami asi 550 miliard korun v bankovkách a mincích. Koncem loňského roku to bylo už 730 miliard korun,“ potvrzuje existenci hotovosti mezi lidmi Tomáš Hládek, gestor Komise ČBA pro platební styk. Navíc by zrušení hotových platidel vnímali Češi jako omezování svobody. Potvrzuje to ostatně i nejnovější průzkum agentury Ipsos pro ČBA. „Množství lidí, kteří by to brali jako útok na svobodu, se od loňska dokonce zvýšil, a to z 38 procent na 66 procent,“ potvrzuje výsledky průzkumu Michal Straka, specialista Ipsosu pro finanční trh.
Důvěřuj, ale prověřuj
|
Čemu lze takový nárůst přičítat? „Nemalá část populace se cítí být poškozena a omezována nejrůznějšími restrikcemi, a to může mít vliv na vnímání, co je a co není svoboda. Lidé jsou na to citlivější než v době, kdy jim z jejich pohledu práva ubírána nebyla,“ komentuje data z průzkumu pro ČBA Michal Straka.
Miliony míří od kasy do bezpečnostní schránky
Oblibu hotovosti lze zaznamenat zvláště v období, kdy jakákoli společnost prochází krizí. Což lze o té současné stoprocentně říci. „To bylo hmatatelné například během poslední velké světové krize po roce 2008. Nebyly výjimkou situace, že podnikatel přišel do banky, vyzvedl padesát milionů korun a odnesl je hned v téže budově do své bezpečnostní schránky,“ ilustruje situaci Tomáš Hládek. Povodně v minulých letech, ale i loňský začátek pandemie, to vše hnalo lidi k bankomatům. „Bývá tam obava, že nebudou bankomaty fungovat, tak se lidé předzásobí,“ doplňuje informace o chování lidí Hládek.
Hračičkové v srdci Evropy
Přesto tendence v platebním styku u nás potvrzují, že Češi jsou hračičkové, co se týká nových technologií. Jsou blázni do počítačových her, od mobilu neodtrhnou zrak a část z nich také stále víc hledá zalíbení v nejmodernějších způsobech placení.
Placení každodenních nákupů mobilem je už zcela normální pro takřka pětinu dospělé populace. Téměř dvacetina už dokonce používá některé z chytrých hodinek. „Osobně mám dost zkušeností třeba z Rakouska, pokud pominu hlavní město Vídeň, že je tam pořád málo obchodníků, kteří mají platební terminály uzpůsobené takovým moderním platbám,“ říká Tomáš Hládek z ČBA. Naši jižní sousedé jsou podle něho v tomto ohledu výrazně konzervativnější.
Stále populárnější jsou v Česku okamžité platby kartou při nákupu přes internet. Rozvoj e-shopů v epidemii to ještě posílil.
Strážce streamu
