Foto Pixabay (CC0)
Dnešní díl seriálu Všichni tady umřeme bude extrémně depresivní. Vydáme se totiž do exteriéru, a to v Brně. Radnice největší městské části Brno-střed totiž vyzvala brněnský magistrát, aby začal regulovat takzvané sdílené koloběžky a kola – ve městě, kde každý rok srazí auta přes dvě stě chodců, přičemž čtyřicet procent těchto nehod se stane na přechodech pro chodce. Ve městě, kde auta parkují úplně všude, včetně parků, chodníků či přechodů pro chodce, a kde jsou každý rok překonány povolené limity pro prachové částice právě kvůli automobilové dopravě.
Je zázrak, že v Brně vůbec lidé na kolech a koloběžkách jezdí.
S ničím z toho se však brněnští politici nechystají nic udělat. Místo toho chtějí regulovat těch pár koloběžek, co v Brně jsou. Plán na regulaci přitom prosazuje radní pro dopravu Jan Mandát, který byl zvolen za ODS s podporou Svobodných, tedy za strany, které na regulaci neustále nadávají. Mandát je zároveň předseda spolku Brno autem, což je hezký název, protože jinak než autem se v Brně bezpečně pohybovat nedá a celé město je autům podřízeno, o čemž svědčí mimo jiné neexistence sítě cyklostezek. Lidé sice chtějí jezdit na kolech či elektrických koloběžkách, ale Brno pro ně nedokázalo postavit vůbec nic a také pro ně nic dělat neplánuje – tedy kromě další šikany.
Je zázrak, že v Brně vůbec lidé na kolech a koloběžkách jezdí a že zde někdo provozuje sdílené dopravní prostředky, když je město vůči každému, kdo se pohybuje jinak než autem, absolutně nepřátelské. Ani já nechci zakopávat o koloběžky ležící na zemi nebo jim na chodnících uhýbat. Jenže jediná cesta, jak toho dosáhnout, je postavit pro ně – a hlavně pro kola – na všech rušnějších cestách cyklostezky, které budou odděleny od aut, aby se na nich lidé nebáli jezdit.
Musíme také zklidnit dopravu na vedlejších silnicích a snížit povolenou rychlost pro auta na maximálně třicet kilometrů v hodině – neexistuje důvod, proč by městem měly padesátkou lítat často mnohatunové kolosy schopné v této rychlosti kohokoli zabít nebo zmrzačit. Město však místo toho raději ruší přechody, a vhání tak chodce pod kola aut. Není to ale hra s nulovým součtem. Čím víc lidí bude jezdit na kole, tím víc místa nakonec bude na silnicích pro auta. Jiné cesta neexistuje. Jednou to pochopí i Honza Mandát.