„Bohužel jsme takové rozhodnutí očekávali, vývoj tomu nasvědčoval už několik měsíců. Myslím si, že je to špatné rozhodnutí. Vedení obce čeká na vrabce na střeše, a přitom odmítlo holuba v hrsti,“ řekl Petr Fišer, předseda správní rady Nadačního fondu Moldavská dráha / Teplický Semmering, který se zásadním způsobem zasloužil o přidělení dotace a na dofinancování podílu obce vyhlásil veřejnou sbírku.
„My jsme v rámci našich možností udělali, co jsme mohli, ačkoliv nejsme majitelem budovy. To je obec. Vyhledali jsme dotační titul a odpracovali jsme vyjednání a získání prostředků. Stálo nás to dva roky práce, kterou jsme provedli pro obec zdarma. To, že teď zastupitelé smetli 50 milionů ze stolu, považuji za obrovskou hloupost,“ doplnil Fišer.
Částku ministerstvo přidělilo loni v prosinci. Obec poté vypsala výběrové řízení na zpracovatele projektové dokumentace a zdálo se, že záchrana historického objektu z roku 1885, který je památkově chráněný, je po letech snahy konečně na dobré cestě.
Jenže na začátku dubna přišly komplikace – zastupitelé neodsouhlasili ani jednoho z jedenácti možných zpracovatelů dokumentace, a tím poslali celý projekt „k ledu“.
„Proti hlasovali starostka Lenka Nováková, místostarosta Vojtěch Kužel, zastupitelé Jaroslav Pok, Iveta Boudišová a Jakub Pěkný. Politické rozložení sil nehrálo žádnou roli,“ nastínil zastupitel Michal Cuc, jenž tehdy hlasoval pro využití dotace.
Co dál? Obec zvažuje možnosti
Proč se tedy Moldava dobrovolně zbavila obří dotace, která by pokryla 95 procent nákladů? Podle Cuce nakonec mezi zastupiteli převládl pocit, že by obec nemusela přísné dotační podmínky splnit. To MF DNES sdělila i starostka Nováková.
„Ti, kteří hlasovali pro odstoupení od žádosti o dotaci, naznali, že už ten termín nejsme schopni stihnout. Navíc podle mínění většiny z nich jsou podmínky dotace přísné a pro naši obec značně nevýhodné,“ řekla Nováková. Podrobnosti k tomuto tvrzení už nesdělila.
„Vzhledem k tomu, že je to brownfield, měla se budova využít pro podnikatelské účely. Podle mě je to naopak výzva pro obec. Všichni bychom měli chtít, aby se tam něco rozjelo. Aby tam bylo sídlo nějaké firmy nebo nějaká provozovna. Dovedu si představit i to, že by tam působil nějaký drobný řemeslník. Že to nezvládneme, je názor zastupitelů, já mám jiný,“ podotkl Cuc.
Co bude s nádražní budovou dál, je zatím nejasné. Podle starostky teď obec zvažuje více možností.
„Máme možnost spolupráce se soukromým subjektem, případně se zastupitelé nezříkají ani dalších dotací, ale po menších částkách tak, aby byla obec schopna to regulovat. A hlavně tak, aby tam byla vhodnější možnost využití nádraží. Teď byla podle mého názoru zavazující a značně omezená,“ poznamenala starostka Nováková s tím, že si uvědomuje, že to může trvat i několik let.
Zcela skeptický není ani Cuc. „Neházel bych flintu do žita. Pořád existují dotační tituly, které jsou svázané s krajem nebo se státem, případně kombinace dotačních titulů, která by budovu zachránila. Budeme dál hledat a pracovat na tom,“ slíbil.
Zároveň ale přiznal, že má určitý pocit zmaru a zbytečně vynaložené práce. „Bohužel je to teď na Moldavě častější jev,“ pokrčil rameny.
Podle Petra Fišera z nadačního fondu je i přes Cucova slova odmítnutí už schválené dotace a následné hledání nějaké jiné zcela nepochopitelným krokem.
„Myslím, že je to navíc i velmi špatné gesto na saskou stranu a k celému projektu znovupropojení Moldavské a Freiberské dráhy. Nádraží na Moldavě je jeho velkým symbolem a zastupitelé tímto rozhodnutím jen ukáží neschopnost péče obecního úřadu o veřejný majetek. Nechají ten symbol rozpadnout. A bude to ostuda právě těch, kteří pro to hlasovali. Důvody pro odmítnutí dotace, které vedení obce uvádí, jsou zcela liché. Naštěstí jsou v regionu obce jako například Hrobčice, kde uvažují jinak a o svůj historický majetek se se stejnými zdroji dokážou postarat,“ poukazuje Fišer.
8. září 2019 |
