VIDEO: Vědci chystají let žab do vesmíru a chtějí recyklovat lidskou moč

  15:42
Když ve vesmíru onemocní kosmonaut, je to velký problém. Imunita na oběžné dráze totiž nefunguje a člověk musí co nejdříve zpět na Zemi. Pomoci by mohl výzkum, na kterém se podílí i brněnská firma. Této společnosti je věnovaný další díl seriálu Svedu vědu, kterým provází herec a moderátor Tomáš Matonoha.

„V minulém díle jsme se dozvěděli, že o 98 procentech hmoty ve vesmíru víme prd. Ale hlavu vzhůru. Něco přece jen lidstvo dokázalo. 1957 pes Lajka ve vesmíru, 1961 Gagarin, 1969 američtí kluci na Měsíci… ale to ještě nikdo netušil, co na to odpoví Brno v roce 2021. V brněnské firmě SAB Aerospace začali připravovat přísně tajný projekt s pracovním názvem ‚Žabí kosmonauti‘,“ vítá Tomáš Matonoha v druhém díle nevědeckého seriálu o brněnské vědě. 

A hned ze střechy Hvězdárny a planetária Brno také „letí“ do nedalekého Králova Pole, kde sídlí zmíněná firma.

Za sedm let, po které tady působí, si dokázala vydobýt místo mezi nejlepšími společnostmi zaměřenými na vesmír. A teď se podílí na výzkumu imunity, jehož součástí budou „žabí kosmonauti“.

Žáby si vědci vybrali hned z několika důvodů. „Lidem jsou možná více podobné, než se může na první pohled zdát. Například máme velmi podobný proces vývinu kmenových buněk, a tak i imunita funguje příbuzně. Tento experiment má také samozřejmě i praktickou výhodu, do vesmíru vystřelíme v hodně vylepšeném akváriu pulce a vrátí se nám už hotové žáby,“ vysvětluje ředitel společnosti SAB Aerospace Petr Kapoun.

Tomáše Matonohu zajímá i další výzkum, který se za zdmi budovy v Technologickém parku odehrává, a to recyklace moči. „Snažíme se vymyslet způsob, jak ji recyklovat tak, aby se dala využít například na zalévání rostlin a jednou se z ní stala i voda pitná,“ odtajňuje plány mladý vizionář.

Nosič unese šestkrát více, než sám váží

Matonoha nahlédne také do projekční a konstruktérské kanceláře nebo strojovny, která má za úkol udržet ve výrobní hale absolutně čistý vzduch. Aby se do ní mohl podívat, musí v obleku a lakovaných botách absolvovat osmimetrový výstup po žebříku.

„Ve výrobní hale o rozloze tisíc metrů čtverečních musíme udržovat stálou teplotu 21 stupňů s padesátiprocentní vlhkostí vzduchu. Díky strojnímu zařízení jsme také schopni třikrát za minutu vyměnit vzduch v celé místnosti. Díky tomu uvnitř nenajdete absolutně žádný prach,“ poukázal Petr Kapoun.

V této hale vznikal i takzvaný dispenser, neboli nosič, který tady vyvinuli a loni v září byl poprvé využit na evropské raketě Vega. Díky tomuto vynálezu se vesmír otevřel i menším vědeckým projektům, které dosud na nákladnou cestu do vesmíru neměly peníze.

Dispenser dokáže vynést na oběžnou dráhu až 16 družic a dokonce až 96 nanosatelitů. Tím se výrazně sníží nejen cena dopravy do vesmíru, ale také se zkrátí čekací lhůty.

Další díly seriálu

Je vyrobený ze speciálních sendvičových panelů z uhlíku a hliníku, které firma vyvinula a pro vesmírný let je také velmi náročně certifikovala.

„Přestože konstrukce měří čtyři metry a váží pouze 252 kilogramů, unese až tunu a půl nákladu. Takže mravenec. Unese šestkrát víc, než sám váží,“ přibližuje Kapoun.

První díl seriálu Svedu vědu pod patronací Hvězdárny a planetária Brno, který je k vidění na portálu iDNES.cz, se zaměřil na astrofyzika Norberta Wernera z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a výzkum černých děr.

„V době depresivních covidových dní jsme chtěli zaznamenat důležitost vědy a hlavně výzkumníků, díky nimž svět zvládne i tuto krizi. A neměli jsme to tak těžké. Kamkoli jsme se rozhodli podívat, tam jsme potkali týmy lidí, kteří pandemii navzdory měli touhu neustále měnit svět a posouvat jej dál. A to mi dodávalo naději, že nic není tak zlé, jak se může zdát,“ vysvětlil ředitel hvězdárny Jiří Dušek.

Autor: