Hlavní obsah

Na zámku Chyše najdete unikátní Brandlovu fresku, jako vychovatel zde působil Karel Čapek

Bývalý hrad, dnes zámek Chyše, má bohatou historii zahrnující spoustu majitelů. Místo je coby vladycká tvrz zmiňováno koncem 12. století, roku 1254 se zde usadil rod Odolenoviců, kteří zde byli pány dvě stovky let.

Foto: Petr Hejna

Průčelí zámku

Článek

Od roku 1361 do roku 1365 spadá Chyše spolu s Rabštejnem pod královskou korunu Karla IV., jako hrad jsou uváděny roku 1473 v souvislosti s králem Vladislavem Jagellonským a novým držitelem Burianem z Gutštejna. Ten se výrazně zasloužil o rozkvět městečka, roku 1487 zda založil i karmelitánský klášter. Tomu ještě předcházelo zásadní poničení hradu vojsky Jiřího z Poděbrad roku 1467.

Renesanční tvář získal hrad od roku 1578. K zásadním změnám majitelů došlo po bitvě na Bílé hoře, kdy jeden z aktivních účastníků stavovského povstání, jména nezvykle libozvučného a dlouhého – Bohuchval Berka z Dubé, na Bělé a Kuřívodách, stačil z vlasti prchnout a tak byl na „Staromáku“ popraven pouze symbolicky přibitím tabulky s jeho jménem na šibenici.

Foto: Petr Hejna

Brandlova malba – král David s hlavou Saulovou

Rod Michnů z Vacínova se na konfiskátu levně usadil roku 1622. Jako vlastník následuje Vilém Albrecht I. Krakovský z Kolovrat, respektive jeho dcera Ludmila, pro kterou zámek koupil. Ta druhým sňatkem na zámek přivedla Jiřího Viléma Michnu z Vacínova a v letech 1695–1708 došlo k barokní přestavbě. Z roku 1699 pochází nástropní malba Petra Brandla. Technikou pravou freskou není, namaloval ji olejem na suchý podklad.

Rod Lažanských se na zámku objevuje od roku 1766, kdy panství zakoupil Prokop I. Lažanský z Bukové a kdy došlo ke sjednocení panství Chyše s Manětínem a Rabštejnem. Roku 1804 došlo k rozdělení rodu na manětínskou a chyšskou linii. Prokop III. realizoval v letech 1856–1858 přestavbu na novogotickou a dalším zajímavým majitelem pak byl JUDr. Vladimír Lažanský.

Foto: Petr Hejna

Zde sedával Karel Čapek.

Tento právník zde totiž roku 1917 poskytl pracovní příležitost jistému neduživému mladíkovi, který nebyl povolán bránit císařství. A tak zde jako domácí učitel mladého Prokopa IV. nastoupil Karel Čapek. I když zde působil jen sedm měsíců, reflexi na tuto dobu lze jednoznačně najít v několika jeho románech i povídkách.

Například v románu Krakatit, kde krom inženýra jménem Prokop byl zjevně inspirován i výbuchem továrny na munici v Bolevci (při explozi 25. května 1917 přišlo o život 200 lidí, zraněných bylo pětkrát více). Pro změnu neškodnou modrou chryzantému je možné ve stejnojmenné povídce spatřit v Lubenci. Čapek rád chodíval za zahradníkem do jeho domku a lze přepokládat, že nápad o neexistující květině mohl být výsledkem společných rozprav.

Zřícenina Karlův Hrádek zahájila další sezonu

Tipy na výlety

A drama Věc Makropulos vychází z pověsti o neteři jednoho z renesančních držitelů, jejím propojení s rudolfínskou alchymií a elixírem mládí. Sice se nestala nesmrtelnou, nicméně se to podařilo její duši, občas se coby duch zejména ve věži potulující.

Foto: Petr Hejna

Lovecký salonek

K novodobé konfiskaci došlo na základě Benešových dekretů roku 1945, ač otec Prokopa IV. byl český vlastenec, jeho potomek se za války přihlásil k německé národnosti, což vzhledem k otcovu záměru vychovat ze synka dobrého Čecha se trochu nepovedlo a Čapka by to jistě stejně tak mrzelo. Spisovatelovo působení na zámku připomíná busta v parku kousek za branou u přístupové cesty.

Vlastnictví státu již bylo v jiném duchu, než si zámek zasloužil. Tak, jak se dříve o objekt staraly šlechtické rody, figurovalo zde postupně ředitelství lesů a statků, zemědělské učiliště, střední zemědělská škola a od roku 1967 ONV Most. Nejzásadnější zkázu přineslo uzavření zámku roku 1976.

Foto: Petr Hejna

Kostel Zvěstování Panny Marie

Roku 1996 zámek, tedy jeho ruinu, koupil Vladimír Lažanský s manželkou Marcelou a díky jejich nezměrnému úsilí a nadšení již tři roky poté byla zpřístupněna první zámecká expozice. Dnes by nikdo nevěřil, jakého úkolu se tehdy manželé zhostili. Výsledkem jejich práce je obnovený zámek, park, pivovar i stylově vybavené interiéry.

Těmi je možno se pokochat při komentované prohlídce zámku stejně jako seznámit se s expozicí Karel Čapek a Západočeský kraj i obdivovat zrekonstruovanou fresku, jež freskou není. Na dohled od zámku stojí raně barokní kostel Zvěstování Panny Marie, vystavěný za časů Anny Ludmily Michnové, v těsné blízkosti zámku stojí kostel Jména Panny Marie, na který navazuje budova kláštera.

Takže pro koho západní Čechy jsou více než pivo z Plzně a Becherovka z Varů, přijde si zde jistě na své. Kout západních Čech, kde zámek stojí, je plný i dalších historických a přírodních zajímavostí. Leží na okraji přírodního parku Horní Střela pojmenovaného podle turisty oblíbené řeky Střely.

Foto: Petr Hejna

Ložnice

Ta dle pochopitelně nedoložených pověstí své jméno odvozuje od střely, kterou jistý kníže zasáhl havrana, v jehož žaludku pak objevil magickými silami obdařený drahokam, díky němuž, s přispěním původního majitele, došlo ke zbudování hradu Rabbenstein, tedy Rabštejn. Jiná verze jako uchvatitele havrana uvádí knížecího sokola, leda že by bylo bráno v potaz, že lapit havrana vyrazil jak střela.

Foto: Petr Hejna

Pracovna

Tak jako tak je jisté, že v blízkém okolí krom zříceniny hradu v Rabštejně nad Střelou stojí například nádherný barokní zámek Manětín nebo ještě blíže na severu zámek Valeč. Nad nedalekou vodní nádrží Žlutice se nachází známý poutní kostel Skoky, krajině dominuje vrch Vladař.

Opevněný Žumberk, malebný tuzemský unikát

Tipy na výlety

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám