Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Dick Mann vítězil na všem, co mělo dvě kola. Zůstane navždy v síních slávy

Mirek Mazal
Diskuze (0)

Bez bohaté tovární podpory se bývalý pošťák dostal do síní slávy amerického sportu. Vzpomíná se na něho jako na legendu jedné stopy, což bude navždy pravdivý obraz Dicka Manna.

Letošní rok vzal světu další legendu, když naposledy vydechl Dick „Bugsy“ Mann, který bude vždy považován za jednoho z nejlepších motocyklových závodníků všech dob. Ve věku 86 let odešel velezkušený závodník schopný ovládnout jakýkoliv stroj na dvou kolech.

První poznatky z jedné stopy sbíral na skútru Cushman coby doručovatel poštovních zásilek. Rozvoz mu nestačil, nebo si prostě uvědomil skrytý talent nevšedně rychlého ježdění bez nehod, každopádně začal soupeřit s ostatními.

Z celkových 24 vítězství dvakrát vyhrál vytrvalostních 200 mil v Daytoně (1970 a 1971). První dominance nastala ze sedadla Hondy CR750, která se později stala téměř uctívaným modelem. Další dvě zlata si Mann připsal v národním šampionátu, přičemž vždy vystupoval jako soukromník s drobnou výpomocí značky BSA. Když už nevyšlo pódium, téměř v každé sezóně Dick skončil bodově v top 10 celkového žebříčku.

Dlouhodobé udržení mezi elitou fascinovalo divácké publikum i odbornou veřejnost. Není divu, že za svůj přínos byl Mann v roce 1993 uveden do síně slávy amerického motorsportu, o pět let později jeho jméno zaslouženě přibylo do síně slávy amerických motocyklových hvězd.

Mann byl vůbec prvním závodníkem, který dosáhl AMA Grand Slam, což značí vítězství na pěti různých typech okruhů. Nezáleželo mu na profilu tratě, dokud měl pod zadkem dvě kola a funkční motor, těžko byl k poražení. Podobnou fazónu předvedli ještě tři jednotlivci motocyklové historie (Kenny Roberts, Bubba Shobert a Doug Chandler), kteří šli ve šlépějích svého vzoru. Formální konec Bugsyho výjimečné kariéry nastal v roce 1974 odchodem do důchodu.

Oceněný Mann ani v penzi nedokázal zvolnit. Kromě účasti v endurových soutěžích či motokrosu dokonce v roce 1975 získal bronz na smrtícím ostrově Man. A nebyly to jen závody, bývalý pošťák si rád zašpinil ruce a něco po sobě zanechal. Například navrhl a vyrobil speciální motocyklové rámy pro značky jako Ossa, BSA, Honda a Suzuki. Elitní klientela měla zájem také o výrobky šité na míru.

Nejúžasnější na Mannovi byla schopnost bezproblémové adaptace dvou odlišných generací motocyklů. Začínal na nepoddajných mašinách prakticky bez brzd a časem stejně dobře exceloval na propracovanějších a samozřejmě rychlejších motorkách. Nezáleželo, jestli motor dokázal jet 150, nebo 270 km/h, výsledek v cíli byl vždy obdivuhodný.

Umění být nejlepším Mann předával mladším jezdcům, dokud mohl, byl ochotným rádcem a skvělým mentorem závodníkům jako Gary Nixon, Mert Lawwill, Kenny Roberts, Dave Aldana a Gene Romero. Další tajnosti práce s motocyklem už nikomu osobně neprozradí, jelikož obdivovaný Bugsy zemřel ve svém domě v Nevadě a na další závody přihlíží z motocyklového nebe.

Mirek Mazal
Diskuze (0)

Doporučujeme