Očkovací látky nové generace se ukázaly jako velké štěstí, umožnily nám rychle reagovat, říká Grubhoffer

Libor Grubhoffer v Interview ČT24 (zdroj: ČT24)

Biochemik a ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer považuje za hlavní nástroj boje s epidemií vakcinaci. To, že se v Británii přes probíhající očkování rozšířila delta varianta koronaviru, připisuje konkrétnímu použitému druhu vakcíny, kterým byla AstraZeneca. Moderní typ mRNA vakcín je ale podle něj pro lidstvo velkým štěstím, poznamenal v Interview ČT24.

Podle Grubhoffera nás čekají spíše lokální ohniska koronaviru. Za hlavní nástroj boje s koronavirem považuje očkování. Jeho účinnost už potvrzují vědecké důkazy, podotýká. 

„Už máme jasné vědecké důkazy v tom smyslu, že očkování nepochybně je účinným prostředkem. A pokud selhává a člověk i přes to, že je naočkován, onemocní, tak z devětadevadesáti procent lehkou formou onemocnění, a to už je samo o sobě také velký přínos,“ přiblížil.

Podle nových studií amerických vědců by imunita získaná díky mRNA vakcínám mohla vydržet několik let a u lidí, kteří nemoc prodělali a následně se nechali očkovat, možná i doživotně. „Momentálně se domnívám, že zejména ty genové očkovací látky se ukázaly, že jsou pro lidstvo obrovským štěstím a pomáhají nám krotit pandemii velice rychle,“ řekl Grubhoffer. „Já se nedomnívám, že z nich máme mít nějaké obavy,“ dodal.

Jako důvod, proč ve Velké Británii převládla varianta delta a epidemická situace se tam v poslední době zhoršila, vidí mimo jiné to, že ve Spojeném království z velké části očkovali látkou od AstraZenecy. Ta funguje na jiném principu než mRNA vakcíny jako Pfizer/BioNTech.

„Nemám pro to žádná pevná data, ale myslím, že to je tou používanou vakcínou. Ta nemá, zejména po první dávce, velkou účinnost. Nemá ji deklarovanou ani z té první fáze klinického testování z loňského podzimu. A to byla v cirkulaci zejména ta původní verze viru,“ myslí si. „Účinnost AstraZenecy z mého pohledu není dostatečná na to, aby lidi ochránila před těmi novými variantami viru,“ dodává. Na studiích na toto téma se prý již pracuje. 

Před čím chrání očkování

Ale v obecné rovině – jak je to s mírou ochrany, kterou vakcíny přináší? Chrání jen před těžkým průběhem nemoci, před koronavirem obecně, nebo i před jeho případným přenosem na dalšího člověka? „Kdybychom si mohli být jisti, že imunizace konkrétního člověka proběhne opravdu spolehlivě a ve všech ohledech s dostatečnou intenzitou, tak bychom mohli s vysokou pravděpodobností říct, že takový jedinec je dostatečně imunní a už nebude ten virus šířit,“ nastínil biochemik.

Reálně si tím podle Grubhoffera ale nemůžeme být zcela jisti, a proto se domnívá, že by bylo vhodné, aby i naočkovaní lidé dále nosili ochranné pomůcky a dodržovali některá pravidla. „Nic v přírodě neprobíhá stoprocentně,“ vysvětluje, proč se přiklání k tomuto názoru. 

Podle Grubhoffera bude vždy hrozit, že na lidi přejde nějaký jiný virus od zvířat v přírodě. „Ale pevně doufám, že se lidstvo poučilo z té šlamastyky, ve které se nachází,“ řekl s tím, že velkou naději vidí ve vědě, které by politici neměli krátit rozpočty.