První brť osadil Včelařský spolek pro Prahu 6 a 7 ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky (VLS) včelami v polovině června. Asi metr vysoká dutina vybavená dřevěnými vzpěrami pro lepší uchycení díla, které si zde včely mají samy vybudovat z vosku, vydlabaná ve stromě na území lesní správy Jince, však byla poblíž zříceniny hradu Valdek připravena již od podzimu.
Tehdy vznikla v rámci workshopu pražského spolku s šumavským brtníkem Oldřichem Vojtěchem, který pracuje na Správě Národního parku a CHKO Šumava. Vlastně kopíruje brtě z uralského Baškortostánu, kde se brtnická tradice uchovala v původní podobě. Dutinu ve čtyřmetrové výšce tak zahrazuje dřevěný kryt, upevněný postaru pomocí kolíčků a provázku. A chrání ji větičky bránící v přístupu ptákům či kunám, kteří by mohli škodit.
Pro brť vyhloubenou v kmeni douglasky nebyly vybrány včely jakkoli speciální. Je to běžný roj od místního včelaře, řekl Deníku předseda spolku pražských včelařů Milan Šimonovský. „Nejsou to včely odněkud přivezené, aby se nikdo nemusel obávat šíření nemocí,“ zdůraznil, že veterinární pravidla zůstala dodržena.
Zatím trochu tajemství
I když Šimonovský vede pražský spolek provozující v areálu Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni unikátní komunitní včelnici, kam si pro poučení mohou přijít zájemci, kteří by se rádi pustili do včelaření, nezastírá, že v brtnictví je začátečníkem. „Všechno dělám poprvé,“ řekl Deníku. Týden po osazení brtě se vydal obhlédnout, jak se roji daří – a potěšilo ho, jak včely staví nové dílo.
Rozhodující však bude teprve to, zda se včelám podaří přečkat zimu. Pokud ano, měli by se zájemci dočkat prvního medu. V brtnictví se včelstva nepřikrmují cukrovým roztokem, jak to známe z dnešních včelnic a včelínů, a tak je třeba ponechat jim na zimu jejich vlastní zásoby. Teprve na jaře, když vykvete třešeň ptačí znamenající začátek nové snůšky, se dá část díla takzvaně podříznout a získávat zbylý med i vosk. To se dělá různými způsoby; obvykle lisováním.
Šimonovský však míní, že tohle zatím řešit nebude. Očekává, že spolek by na jaře – kolem Velikonoc – pozval zájemce, kteří by si získané voští vyžvýkali. V souvislosti s tím by také upřesnil, kde se brť v Brdech kousek od chaty Krejčovka nachází. Prozatím však na ni včelaři ani lesníci nechtějí příliš upozorňovat, aby včely neohrozili. „Pokud na ni někdo narazí, věříme, že to bude nevšední zážitek z jeho cesty přírodou. Ale prosíme, aby včely nechal na pokoji,“ řekl Šimonovský. S tím, že vlastně je to už v pásmu, kam se běžně nesmí – avšak kousek od silnice.
Lesníci jsou nadšeni
Pokud budou lesníci souhlasit, pražští včelaři chystají na podzim přípravu další brtě na jiném místě Brd. A ředitel hořovické divize VLS David Novotný přikyvuje na souhlas. „Brť na jinecké lesní správě je prvním pilotním projektem, který by navíc mohl být zajímavým krajinotvorným detailem, připomínajícím historii brdských hvozdů,“ poznamenal. S tím, že včely jsou v lesích vítány, protože přispívají ke zvýšení produkce semen dřevin. „Pro nás je hlavním smyslem pozitivní přínos včely medonosné pro ekologickou stabilitu krajiny,“ zdůraznil Novotný.
Také mluvčí VLS Jan Sotona zmínil, že projekt spojený s přítomností hmyzího opylovatele v lese má přínos z hlediska zlepšení ekologických funkcí. „Pro včelařské nadšence jde o zábavnou formu oživení zaniklých kořenů jejich řemesla – a návštěvníci chráněné krajinné oblasti, pokud na brdské brtě náhodou narazí, prožijí nevšední „výlet v čase“,“ poznamenal Sotona.
Novodobé brtnictví a jeho otazníky
Není škoda zničit kvůli dutině pro včely zdravý strom?
Historické zkušenosti i tradiční oblasti brtnictví ukazují, že strom si s takovým poraněním poradí a může dál růst i sto let. Přínos přítomnosti včel v lese je v poměru k tomuto poškození nepoměrně vyšší. S vydlabáním brtě lesní správa souhlasila a projekt podporuje. V Polsku se dokonce brtnictví stává součástí programu činnosti některých národních parků.
Nehrozí kvůli „divokému“ chovu šíření chorob včel?
Na lesní správě Jince byl osazen místní roj, aby se předešlo rizikům spojeným s převozem včelstva. I v brti je možné zajistit opatření proti šíření varroázy s použitím směsi kyseliny mravenčí a šťavelové – případně pomocí fumigačního pásku, ale tomu by bylo lepší se vyhnout. Navíc: včely žijí v přírodě běžně; jde o roje, které zůstaly nepovšimnuty.
Co se stane s brtí, pokud včelstvo uhyne?
O dílo padlého včelstva se postará zavíječ voskový, který je k likvidaci vosku určen v rámci přírodního koloběhu. Pak se může v prázdné brti usadit nový roj.
Učí se novodobí brtníci ze svých omylů, nebo se lze někde inspirovat?
Oblastí se zachovaným tradičním brtnictvím je Baškortostán (okolí ruského města Ufa) na jižním Uralu; tam získali inspiraci Poláci, jejichž prostřednictvím se brtnictví šíří dále do Evropy. U nás jako první začal propagovat jeho návrat Milan Motyka z Mostů u Jablunkova – a jeho workshop zlákal Oldřicha Vojtěcha ze Šumavy: toho, pod jehož vedením vznikla první brdská brť.
Zdroj: Milan Šimonovský, předseda Včelařského spolku pro Prahu 6 a 7
17
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
