Radnice toto někdejší velitelství štábu civilní obrany v Bezručových sadech v posledních letech pronajímala k jednorázovým akcím. Nyní se dohodla s organizací Post Bellum na dlouhodobém pronájmu na dvacet let za symbolickou korunu.
„Podařilo se nám získat výraznou podporu v rámci Technologické agentury České republiky. Díky ní bude možné prosadit zajímavé interaktivní muzeum moderních dějin v několika městech. Mým cílem bylo, aby část těchto peněz skončila také v Olomouci, proto jsme vstoupili do jednání s městem o prostorech,“ informoval ředitel Paměti národa Střední Morava Petr Zavadil.
Dvoupatrový protiatomový kryt pod městskými hradbami v Bezručových sadech, který byl vybudován v padesátých letech z válečného krytu určeného pro německé úředníky při případných náletech, se podle něho pro expozici skvěle hodí.
„Velkým plusem je, že se nachází v centru města a že se jedná o objekt, který sám o sobě atmosféru mnoha dekád dvacátého století skvěle dobarvuje,“ dodal.
Pohnuté dějiny
Místo setkání s českou historií bude mít podobu multimediální expozice. Příběhy pamětníků institut přiblíží i pomocí tabletu, který návštěvníkům nabídne pohledy různých postav na pohnuté dějiny minulého století.
Post BellumNezisková organizace od roku 2001 vyhledává a nahrává vzpomínky pamětníků 20. století. Založila ji skupina českých novinářů a historiků. Stěžejním projektem Post Bellum se stala Paměť národa, sbírka vzpomínek osobností, fotografií, deníků a různých archiválií z období totalit 20. století. Sbírka čítá tisíce zpracovaných pamětníků a jako internetový archiv je přístupná veřejnosti. Zahrnuje vzpomínky válečných veteránů ze 2. světové války, přeživších holocaust, odbojářů, vyprávění politických vězňů, představitelů disentu, příběhy novodobých vojenských veteránů, představitelů národnostních menšin, ale také těch, kteří se stali součástí represivních složek totalitních režimů - Státní bezpečnosti, KGB a jiných. Partnery a spolutvůrci Paměti národa jsou Ústav pro studium totalitních režimů a Český rozhlas. |
„Rádi bychom olomoucký Institut Paměti národa spustili v omezeném provozu koncem tohoto, případně počátkem příštího roku. Naplno by se pak měl rozběhnout do konce roku 2023. Chceme, aby v dopoledních hodinách sloužil zejména školám a odpoledne veřejnosti,“ přiblížil ředitel Zavadil.
Současnou podobu krytu plánuje společnost zachovat. Přesto bude muset investovat do vzduchotechniky, rozvodů vody i drobných stavebních úprav.
Měla by vzniknout i přístupová pěšina pro chodce a dočasně také příjezdová cesta pro auta.
„Určitě se počítá s vybudováním stezky nebo chodníku, nyní ke vstupu žádný nevede. Při budování projektu bude samozřejmě nutné vystavit povolení pro vjezd techniky a Výstaviště Flora Olomouc je také srozuměno s tím, že pak bude třeba nějak řešit blízký záhon. Po dokončení projektu ale není důvod, proč by měl být objekt uprostřed historického parku přístupný autem,“ uvedla mluvčí olomoucké radnice Jana Doleželová.
Místo pro kulturní akce
Město má s novým nájemcem dohodu, že pokud bude radnice chtít kryt využít pro své kulturní akce, jako je například Muzejní noc nebo Dny evropského dědictví, dostane prostor. Podle Zavadila budou mít příležitost i jiné organizace.
Dříve místo nárazově využívala například iniciativa Kryt Civilní Kultury. „Jsme moc rádi, že se krytu společnost Post Bellum chopila. Náš původní záměr totiž nebyl využívat ho pravidelně. Cílem bylo na něj upozornit a otevřít diskusi o jeho budoucí funkci,“ těší Davida Korába ze skupiny, která s Pamětí národa už dříve spolupracovala při festivalu Sametová noc.
„Spojení bývalého vojenského krytu a současné nezávislé kultury nám tak přijde jako skvělý symbol kontrastu mezi svobodnou a totalitní společností. Aktivitu Paměti národa tedy chápeme jako pokračování a jakési navázání na naši původní myšlenku a za to jsme moc rádi,“ doplnil Koráb.
Jako šanci na společnou akci vidí třeba projekt Site Specific Olomouc. Ten se snaží přivést kulturu na netradiční místa veřejného prostoru.
27. května 2017 |