Nesmyslný krok stvořil dvojnásobné šampiony. Jak se Tučňáci stali hokejovými pionýry

Jako by Jim Rutherford předal žezlo. Komu? Julienu BriseBoisovi z Tampy. Je svým způsobem symbolické, že právě v sezoně, na jejímž začátku legendární funkcionář náhle opustil Pittsburgh, může NHL poznat úspěšného obhájce Stanley Cupu. Rutherfordovi se před pár lety povedlo s Penguins cosi do té doby nedosažitelného. Vyhrál dva stříbrné poháry za sebou v éře platových stropů. Když přitom do Steel City přicházel, jen málokdo věřil, že právě on je tím pravým.

"Najmutí Rutherforda nedává žádný smysl," přivítal zkušeného manažera v Pittsburghu novinář Ken Cook.

Dlouholetý sloupkař Pittsburgh Post-Gazette nechápal, proč po Rutherfordovi Tučňáci sáhli. A mimo jiné napsal: "Udělali by líp, kdyby si nechali Raye Shera." Měl za to, že je "Trader Jim" za zenitem a dávno ztratil cit pro řezy hráčským kádrem. Že už mu ujel vlak.

Podobných kritiků se v roce 2014 našlo vícero, všichni do jednoho ovšem museli brzo smeknout.

Někdejší gólman potřeboval jen dvě sezony na to, aby vrátil do Steel City Stanley Cup. "Je téměř neuvěřitelné, že to Rutherford dokázal. Vždyť se mu předpovídal krach a fiasko," připomněl tehdy magazín Sport Illustrated.

O rok později slavil tehdy osmašedesátiletý Kanaďan znovu. Opět třímal stříbrný pohár nad hlavou a sportovním novinářům už docházely superlativy, jimiž by se před Rutherfordem uklonili. Ten úspěch mluvil sám za sebe. Tučňáci se stali pionýry. Prvními úspěšnými obhájci v éře platových stropů.

Rutherford měl na tomto primátu lví podíl. To jeho kurážné tahy udělaly z vyčpělého klubu, co prohrál pět z posledních devíti sérií v play-off, dvojnásobné šampiony. Výborný byl výběr trenéra, sáhl po Mikeu Sullivanovi. Ten vede Pittsburgh dodnes.

"Trader Jim" dostál své pověsti a vyměňoval rád, často a zpravidla velmi výhodně. Přivedl Phila Kessela, Iana Colea, Patrica Hörnqvista, Nicka Bonina, Justina Schultze či Carla Hagelina. Nebál se poslat o dům dál Jamese Neala i vysoké draftové výběry.

Formace s přezdívkou HBK, tedy Hagelin, Bonino, Kessel, byla především při první cestě za Stanley Cupem úžasná. Při té druhé Rutherford už skvěle fungující kádr jen ladil. Získal třeba všestranného obránce Marka Streita. Nepřipomíná vám to něco?

Ano, BriseBois před pár měsíci podobným příchodem vyšperkoval soupisku Bolts. Zapsal Jana Ruttu na listinu dlouhodobě zraněných borců a přivedl Davida Savarda.

Rutherford je od roku 2019 členem hokejové Dvorany slávy. S Pittsburghem se letos v lednu rozloučil překvapivě, nejednoho fanouška tím naštval. Stejně jako pár obchody, co úplně nevyšly.

"Nikomu by neprospělo, kdybych se nějak pitval v důvodech své rezignace. Vždy se ke mně v Pittsburghu chovali fantasticky, což velmi oceňuji a vážím si toho. V takovém duchu bych rád odcházel," pověděl tehdy. Neukazoval prstem, nerozhodl se odejít středem.

Příkladný přístup. Příznivci Pens na něj, po prvotním šoku z nečekaného konce, vzpomínají v dobrém. Jeho odkaz je totiž jednoduše nezpochybnitelný. Dva poháry během dvou let.

Share on Facebook Share on Google+ Share on Twitter