Geniální zásah Ústavního soudu do volebního zákona v historicky krátké době před sněmovními volbami poté, co již byly vyhlášeny, se v konečném důsledku projeví negativně pro všechny zúčastněné partaje a hnutí, zejména ale pro ty, které si už dnes zpovykaně brousí zuby na vládnutí, tj. pro koalice PirSTAN a SPOLU.

Pavel Rychetský, který se ujímal nad rozhodnutím zpracovaným jeho kolegou v opakovaných rozhovorech a který se vždy ohání tím, že Západ a jeho právní systém je naším vzorem, zapomněl (už je to starší pán) uvést, že v Německu by si něco takového v tak krátkém čase Spolkový ústavní soud v Karlsruhe nikdy nedovolil, protože takovou zásadní změnu je třeba udělat s dostatečným časovým předstihem. Je to tedy Ústavní soud, který absolutně humpolácky hrábnul do zásadního zákona a vystavil Parlament ČR a obě jeho komory enormnímu tlaku na novou úpravu, která poškodí všechny, jak už to tak bývá. To i proto, že se projevily zásahy nejrůznějších Cvachů, tedy lidových badatelů v oboru právo. No nic, máme novou úpravu a bude to mazec.

Především zapomeňme v zájmu duševního zdraví na průzkumy preferencí, protože nakonec z jejich předpovědí nejspíš nezůstane na kameni kámen. Kluci z PirSTANu podlehli okouzlení a křečovitě, zejména Ivan Bartoš a Vít Rakušan, stínují tu na Slovensku, tu v Bruselu coby neřízené průzkumné střely budoucí vládnutí a působí spíše údiv a ťukání na čelo než jako lidé svědomitě se připravující na vládnutí. Troufnu si konstatovat, že základním pocitem v pirátstvu je panický strach z možného vládnutí a jejich prapodivná aktivita a pirátské výběrové řízení na ministry je toho jen logickým důsledkem. Něco jiného je do všeho se trefovat a vyhrožovat kriminálem a něco jiného je opravdu konstruktivně něco dělat a každodenně pracovat.

Výsledek voleb bude znamenat hluboké zklamání kluků a holek z Opobloku aka Demobloku a jediné, k čemu povede, bude izraelizace naší politiky, kdy nebude možné nejspíš opakovaně sestavit většinovou, anebo aspoň omezeně funkční menšinovou vládu, což povede k tomu, že se za drahé prachy uvolíme k smrti. Za předpokladu ovšem, že nevezmou naši jurodiví nafoukanci na vědomí, že SPD je síla, se kterou je nutné počítat, a že je na čase přestat s tím trapným tupením této partaje, a to jen proto, že se s některými agendami nekorektně nemaže. A je dobře, že to někdo dělá. Nikde není řečeno, že SPD není ochotna ke kompromisům, a nikde není řečeno, že ODS musí vést Petr Fiala, který nakonec z ODS udělá těžkotonážního jorkšíráka poňafávajícího po kalhotách těch silnějších a úspěšnějších. Snaží se v tomto směru mohutně. To platí tím spíše, že SPD bude černým koněm a faktickým vítězem těchto voleb. SPD nejsou žádní náckové či fašouni, jak se rádo s odporem šíří, a pokud jde o kvalitu jejich mančaftu, tak ve srovnání s tím stádem exotů ve vedení těch druhých stran si nevedou nijak špatně. Ze by si někdo dal práci se zdůvodněním tohoto nálepkování? Tak na to zapomeňte, prostě je to tak.

Jestli je třeba se něčeho či někoho bát, je policejní plukovnická strana spříseženců z Přísahy. Dobře se dívejte na tyto věrozvěsty kriminalizace, protože bude hůř. Temný podtext jejich pohrůžek stíháním mířícím na nižší pudy mstivé části populace má stejné zabarvení jako pirátské „Pusťte nás na ně“ a čerstvý úlet zjevně sociopatického Jakuba Michálka s lasem nad hlavou. Fuj Teufel.

Všichni tak trochu zapomněli na to, že co se v jednom volebním období jeví jako nevýhoda, v druhém se předtím poražení dočká výhody z d´Hondtova přepočtu. Je to proto, že ti mamlasové v partajích jsou schopni myslet jen do čtyři roky dopředu a kdo ví, jestli vůbec. Nikdo nakonec neměl a nemá odvahu se postavit s jasným programem, nazývat věci pravými jmény a hájit české zájmy v Bruselu ani jinde; všichni se chovají, jako kdyby EU byla Eden a měli jsme schroupnout každou volovinu, kterou tam zplodí briliantový centrální mozek Evropy. A přitom jde jen o prachy z dotací, což je jediný tmelící prvek toho prazvláštního uskupení, které si chce hrát na stát.

Tyto volby nebudou přelomové, budou jen výsledkem otřesně nezodpovědného a oportunního verdiktu Ústavního soudu, který se vydal na nepřípustnou cestu politiky natvrdo, a také toho, že v politice se prosazují jen améby a lidé bez jasného názoru a tahu na branku, ale zato s velkou touhou po přístupu ke korytům. Neplatí to jen pro Česko, platí to pro Západ jako celek, a obrovský tlak na Polsko a Maďarsko je jen důkazem, že se Západ prostě bojí podívat do zrcadla a bojí se toho, že lze budovat státy i jinak bez všemožných zhůvěřilosti a hovadin. To jsou paradoxy, jak by řekl klasik.

A drobná poznámka na závěr: tváří v tvář špičkovému výkonu IZS v tajfunem postižených obcích, svižné (a snad až příliš štědré pomoci MF ČR) a tváří v tvář skvělému výkonu dárců a efektivních pomocníků na místě, je třeba, aby SPOLU a PirSTAN a Karel Steigerwald zase periodicky zopakovali, že náš stát a jeho instituce se hroutí, a všichni hejhulové aby zopakovali, že to s naším národem a jeho směřování není dobré.

A takhle my tady žijeme.