V létě 1946 vesnici nuceně opustili němečtí obyvatelé. Přicházet začali noví ze Slovenska a volyňští Češi, krátký čas tam strávili i řečtí emigranti. Pokusy o dosídlení však selhaly.
Po únoru 1948 pak noví zástupci státu rozhodli okolí státní hranice vyklidit. Domy se rozebraly na stavební materiál, jejich zbytky srovnaly buldozery.
„Naší vizí je obnovit vesnici, kde bylo najednou zlikvidováno 66 domů. Dodnes tam jsou pozemky i se studnami, které zůstaly po původních obyvatelích,“ říká nyní Ivo Dokoupil z Hnutí Duha.
Spolek už inicioval změnu územního plánu Slezských Rudoltic, do jejichž katastru zbytky zbourané vsi patří.
„Řešíme to, chceme docílit, abychom mohli vytyčit parcely, na kterých bude možné stavět,“ potvrdil starosta Slezských Rudoltic Mojmír Pargač.
Jde o administrativně poměrně náročnou záležitost, ať už kvůli blízkosti státní hranice, ochranným koridorům kolem vodního toku, nebo zajištění dodávek elektřiny.
Podle Hnutí Duha je zájem postavit si domek na česko-polské hranici v místě, jehož sídelní historie se píše už od 14. století, poměrně velký. S dotazy, zda a kdy to bude možné, lidé volají i na slezskorudoltický obecní úřad. Podle odhadů by to mělo být možné do pěti let.
Základnou nového rozvoje Pelhřimov je kostel sv. Jiří. Ten i po zrušení obce zůstal, sloužil jako sklad hnojiv. Chátrající stavbu získalo v roce 2005 darem od církve Hnutí Duha a objekt obnovují dobrovolníci. Kostel se díky tomu pyšní i odkrytými freskami z roku 1420 a pravidelně ožívá kulturními i vzdělávacími akcemi. Letos se tam po 75 letech uskutečnila i mše svatá.
„Je to pro nás symbol návratu Pelhřimov do života,“ konstatoval Dokoupil.
Symbolicky ožívá i vesnice. Studenti architektury VUT Brno tam první prázdninový týden vytvořili několik objektů. „Vycházeli jsme z dobových map a záznamů o stavbách a objekty umístili do míst původních stavení. Chceme tak symbolicky připomenout, že ta vesnice tam byla,“ uvedla vedoucí projektu Barbora Pospíšilová.
Studenti objekty sami navrhli a vyzkoušeli si různé konstrukční systémy a spoje i práci s materiály.
Pelhřimovy zajímají i archeology. Do kostela zamíří už letos. „Cílem výzkumu je poznání stavebního vývoje kostela, jeho původní podoby ve středověku a otázka možné existence hradební zdi a příkopu po obvodu hřbitova. Ostatní části zaniklé vesnice na výzkum teprve čekají,“ přiblížil plánované práce archeolog ostravské pobočky Národního památkového ústavu František Kolář.
