„Chtěli bychom se domluvit na prezentaci archeologických nálezů. Zajímá to nejen členy našeho výboru, ale hlavně širokou veřejnost. Žádáme radu města, aby o tom s archeology začala jednat,“ uvedl před brodskými zastupiteli předseda kulturního výboru Jan Schwarz.
Průzkum v místě trasy jihovýchodního obchvatu už od loňského časného jara provádí společnost Archaia Brno, spolupodílí se na něm i Ústav archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně. Společně učinily několik zásadních objevů, které významně doplnily poznatky o historii města.
Nejdůležitější nálezy na archeology čekaly v údolí Stříbrného potoka, zhruba 200 metrů pod Nádražním rybníkem. Na konci loňského léta tam odkryli pozůstatky po 750 let starém mlýnu na drcení stříbrné rudy. Byl součástí velkokapacitního zpracovatelského zařízení, o němž dosud neexistovala žádná zmínka. Podle historiků jde o nález celoevropského významu.
Objeveny byly pozůstatky mlýnského kola, které pravděpodobně celé zařízení pohánělo. Ve vrstvě zaplavené vodou se dochovaly i konopné provazy, osobní předměty nebo části koženého pouzdra či oděvu. Nechyběly ani součásti různých mechanismů.
„Podle prvotních průzkumů zde nalezené dřevo mohlo být opracováno už roku 1242. To by asi o tři desítky let posouvalo období, které se v okolí Brodu dosud považovalo za počátek hornické činnosti. Nejčastěji se uváděl letopočet po roce 1270,“ poznamenal místostarosta Libor Honzárek.
Našli předměty z doby bronzové
Další nálezy archeologové zmapovali poblíž Novotnova dvora, kde objevili pozůstatky po starém statku ze 17. či počátku 18. století. Jak zjistili, rozlehlé stavení zřejmě v 19. století zničil požár.
K novodobějším nálezům se řadí i objev základů dělnické kolonie u Termesiv pro dělníky, kteří ve 40. letech minulého století budovali železniční tunel. I odsud archeologové vyzvedli řadu osobních předmětů.
A podařila se jim také celá řada objevů z té vůbec nejstarší historie, z pravěku. Našli mimo jiné pazourky či drobné předměty z doby bronzové. Dokazuje to, že v okolí řeky Sázavy se lidé ve větší míře pohybovali už kolem roku 10 tisíc před naším letopočtem.
„Jsem velice rád, že lidé mají o objevy archeologů takový zájem. Budeme s nimi detailně jednat o tom, co a kdy bude možné ukázat,“ přislíbil Honzárek.
„Hovořili jsme o tom už při kontrolních dnech v první polovině roku. O tom nápadu víme a předběžně jsme s tím souhlasili. Připravujeme se na to,“ přikyvuje Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.
„Rozhodně bude co vystavovat, nálezy jsou velice pěkné. Mnohé z nich se už nyní dají označit za klíčové a průlomové,“ dodává Jakub Těsnohlídek, vedoucí archeologického výzkumu ze společnosti Archaia.
Digitalizaci moc urychlit nelze
Brodští zastupitelé si však do přijatého usnesení vložili i datum. Expozici chtějí mít připravenou a otevřenou do konce příštího roku. Zda se to skutečně povede, ovšem dosud není jisté.
„Záležet bude jednak na dohodě s představiteli města, ale i na tom, zda bude výzkum zpracovaný, zda budou nálezy připravené, zda bude vyhotovena nálezová zpráva. Například digitalizaci nebo laboratorní ošetření nálezů příliš urychlit nelze. Případně dle dohody můžeme něco konkrétního upřednostnit,“ přemýšlí Těsnohlídek.
„Primárním úkolem však pro nás je pořádně dokončit výzkum. Kulturní nadstavba v podobě expozice už je něco navíc a není to taková priorita,“ upozornil.
Archeologové podle něj na trase obchvatu ještě pracují, i když už v menší míře. Terénní práce budou trvat přibližně do podzimu. „Uvidíme, zda a co ještě najdeme,“ podotkl Těsnohlídek.
Kde přesně by v Havlíčkově Brodě měly být archeologické nálezy vystaveny, zatím rozhodnuto není. „Mohlo by to být ve spodní části Staré radnice,“ navrhuje Schwarz.
S největší pravděpodobností by se mělo jednat o klasickou výstavu doplněnou o popisky, informace o lokalitě nálezů a uvedení nálezů do širšího kontextu.
„Pravděpodobně bychom to řešili žádostí o jejich dlouhodobou zápůjčku. Nálezy má nyní společnost Archaia ve svých odborných dílnách v Jihlavě,“ poznamenal místostarosta Honzárek.
