Lovec jednorožců Andrej Kiska mladší: máme se na co těšit

Do dvou let podle Andreje Kisky mladšího vzniknou takoví jednorožci v Česku aspoň dva až tři. Zčásti můžou vyrůst právě i ve stáji investiční společnosti Credo Ventures, ve které působí jako jeden ze čtyř partnerů.

Zabývá se tu, jak sám říká, „investicemi do technologických firem zakládaných lidmi ze střední Evropy, které mají globální ambice a potenciál“. Že se to firmě daří, ukazuje především úspěch rumunské společnosti UiPath nebo rostoucí a oceňovaný český startup Productboard. V portfoliu má ale i další kandidáty na překonání tržní hodnoty ve výši miliardy dolarů.

„Střední Evropa má obrovskou výhodu: máme technologický talent a zároveň strašně malý trh,“ říká pro červnový tištěný Finmag Andrej Kiska mladší. Po otci a dědovi třetí Andrej v rodinném klanu – čtvrtý je jeho syn.

Andrej Kiska mladší

Michael Tomeš

Narodil se v Popradu v roce 1986. Vystudoval obor finance a management na University of Virginia. Jako analytik v Benson Oak Capital byl u úpisu akcií české firmy AVG na burzu v USA. V roce 2011 se stal analytikem a o čtyři roky později i partnerem investiční společnosti Credo Ventures, a přes deset let se tedy věnuje investicím do nadějných firem. Od roku 2009 trvale žije v Praze, mezi roky 2017 a 2019 žil s rodinou v USA.

Letos s Credo Ventures investujete do startupů už deset let. Co vás na tom světě tak láká?

Schopnost tak malé firmy měnit svět. Když se podíváte na dnešní nejhodnotnější firmy, už to dávno není Exxon Mobil, JP Morgan nebo HSBC jako před deseti lety. Všechno jsou to technologické firmy. A měnit se to nebude. Pokud něco, tak se náskok technologických firem oproti jiným bude zvyšovat, protože náš svět bude stále víc technologický.

Postrčilo vás k tomuhle pohledu, že jste ještě jako zaměstnanec investiční společnosti Benson Oak Capital byl u veleúspěšného vstupu AVG na americkou burzu?

Jednoznačně mi to pomohlo uvědomit si, kde leží potenciál střední Evropy. Benson Oak tehdy investoval do mnohých firem, namátkou ETA či Bochemie. Už tehdy jsem si řekl, že právě AVG má potenciál škálovat globálně, zatímco ETA vysavač ho asi nikdy mít nebude.

Když pak do Benson Oak přišli zakladatelé Credo Ventures Ondřej Bartoš a Jan Habermann shánět peníze na svůj fond, uvědomil jsem si, že to je přesně to, co bych chtěl dělat. Že právě tam je potenciál. Tak se vlastně zakladatelé Benson Oak Gabriel Eichler a Robert Cohen rozhodli investovat do Creda a já se tam přesunul.

Když se člověk podívá na vaše portfolio, najde především softwarové aplikace z B2B sektoru. Proč se zaměřujete zrovna na tyhle firmy?

Investovali jsme i do hardwarových společností, i když v jejichž jádru je většinou zase nějaký cenný software. Například slovenské Photoneo, jehož 3D kamera stojí na unikátním jádru, které je softwarové. Ale investovali jsme i do firmy, která softwarové jádro neměla – do polské společnosti Displate. Ta přes web prodává plakáty, které se tisknou na kov.

Softwarové startupy nejlépe využívají potenciál a unikátnost střední Evropy a zároveň jsou nejsnadněji škálovatelné. Náklad na prodej něčeho softwarového přes internet je v podstatě nulový, respektive minimální.

Michael Tomeš

Michael Tomeš

Další obrázky v galerii (9)

A proč B2B, a ne B2C? My sektory, do kterých investujeme, nemáme předdefinované. Pokud mají globální ambice a potenciál, jsme schopni investovat do B2B i B2C společností. Pravda ale je, že osmdesát procent našeho portfolia je na B2B straně.

Nějaký důvod to přece má...

V B2B je pro Středoevropana jednodušší najít unikátní řešení nějakého unikátního problému. Třeba zakladatel Productboardu Hubert Palán jako šéf produktu v jedné české firmě narazil na to, že nemá správný nástroj na sbírání zpětné vazby od zákazníka. Přišel na nějaký problém a vymyslel pro něj unikátní řešení. Najít takové unikátní řešení v B2C je pro Středoevropana na globálních trzích o mnoho těžší.

Kvůli velikosti, respektive „malosti“ zdejšího trhu?

Zčásti určitě. Když se podíváte na technologický sektor posledních deseti let, zjistíte, že střední Evropa má super základ v technologiích, protože máme díky svým vysokým školám softwarové vývojáře světové kvality. Ale co například ví průměrný Čech a Slovák o chování koncového zákazníka v Americe nebo Číně? Nic. Co mu dovoluje mít unikátní pohled na to, co zaujme koncového uživatele? Nic. Šance vybudovat globální startup na té B2C straně je zkrátka nižší.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

---

Koupit Finmag

Kdyby tedy Facebook vznikl v Evropě, tak by podle vás takový úspěch neměl?

Neměl, protože by ho bylo o mnoho těžší škálovat. Mark Zuckerberg založil Facebook na Harvardu, jedné z top škol světa, pak ho rozšířil mezi ostatní top školy a později na všechny vysoké školy po celé Americe. To je, jako byste nějaký produkt rozšířili po vysokých školách po celé Evropě i s Ruskem – už jen to je nepředstavitelná věc. V Americe se všichni ti vysokoškoláci učí podobné věci, mluví stejným jazykem, mají stejné kulturní zvyklosti… Zuckerberg měl zkrátka o mnoho jednodušší postavit Facebook v Americe než nějaký Herrmann na univerzitě v Mnichově.

Takže žádné evropské Silicon Valley se nerýsuje...

Ne. Evropská unie není jednotný trh a expandovat třeba z Německa do Francie je podobně náročné jako expandovat z Německa na východní pobřeží Ameriky. Neexistuje žádný důvod, proč by třeba další Facebook měl přijít ze západní Evropy. Západní Evropa nemá silný technologický talent a zároveň má relativně malé trhy oproti USA, Číně či Indii, odkud přicházejí ty největší firmy. Není důvod, proč by někdo z Německa najednou dokázal vybudovat něco jako další SAP.

Proč se tedy vůbec zaměřujete na Evropu, byť střední?

Střední Evropa má oproti té západní obrovskou výhodu: máme technologický talent a zároveň máme strašně malý trh. Lidi jsou tu mnohem víc tlačeni budovat něco globálního. A na co by chodili do Německa, když je to desetinový trh oproti USA? Nezapomínejme, že největší startupový úspěch za posledních deset let – Spotify – přišel taky z podobně malé ekonomiky tlačené do zahraničí, ze Švédska. A to nemluvím o velkých izraelských firmách.

Naše zaměření je ale samozřejmě dané i tím, že jsme Středoevropani. Pak je relativně jednoduché se na střední Evropu i zaměřit, protože tu sedíme a tím jazykem mluvíme. Zároveň si ale myslíme, že střední Evropa je na technologickém trhu tak unikátně poziciovaná, že dokáže vytvářet velké startupové či softwarové firmy s valuací miliardy dolarů. Jen Visegrádská čtyřka má čtyřikrát víc lidí než nějaký Izrael či Švédsko, z pohledu schopnosti produkovat podobné firmy je tu tedy v horizontu zhruba dvaceti let ještě větší potenciál.

Stále mluvíte o střední Evropě, ale třeba UiPath je přece z Rumunska…

Když mluvím o střední Evropě, asi tím nepřesně zkratkovitě popisuji něco, čemu se technicky říká spíš střední a jihovýchodní Evropa. Investujeme v osmi zemích tohoto regionu– v Polsku, Česku, na Slovensku, v Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku, Rumunsku a Bulharsku. Povětšinou to jsou postsovětské země, které mají silný technologický talent, ale zároveň jsou součástí Evropské unie. Je to tak pro nás lépe uchopitelné a tohle podnikatelské prostředí je pro nás transparentnější a jednodušší.

Vidíte aktuálně ve střední Evropě nějakého jednorožce?

Možná nabíráme tempo a do dvou let nějaký ten jednorožec vznikne. Například investoři Docplanneru [původně polský startup působící skrze web ZnámýLékař.cz i v Česku – pozn. aut.] očekávají, že by z něj jednorožec mohl být už letos. A nejméně jedna z firem v našem portfoliu by mohla být jednorožcem do dvou let.

Předpokládám, že narážíte na Productboard, do kterého jste investovali nemalé prostředky…

Máme v portfoliu dvě až tři firmy, které by mohly ten status unicorna překonat do dvou let. Konkrétně se jedná právě o Productboard, pak o startup Cera a také například o PriceFX. A v horizontu tří až čtyř let se tam může dostat i zmíněný Displate. Máme se na co těšit.

Zaměřujete se na rané fáze investic, nejčastěji tu vůbec první, zvanou seed stage. Je to o tolik výhodnější než pozdější investice?

Spíš bych řekl, že čím dřív investujete, tím spíš to tomu startupu nevyjde. Když to ale naopak vyjde, tak to může být ziskovější. Jde o balancování míry rizika s potenciálním ziskem. Typicky investujeme už v takzvaném seed kole, v té opravdu prvotní fázi, ale měli jsme i projekty, kam jsme vstupovali až v takzvaném series A kole.

Michael Tomeš

Michael Tomeš

Další obrázky v galerii (9)

V seed kole má firma minimální tržby, pokud vůbec nějaké, zatímco v series A už nějaké tržby a zákazníky má. Velikost našeho fondu nám dovoluje investovat v obou fázích, přičemž doma se stále cítíme spíše v té seed fázi. Tam míří odhadem dvě třetiny našich prvních investic.

Kolik máte na investice přichystáno letos? A kdo prakticky vytipovává firmy?

Jsme čtyři partneři a pod námi je ještě pár investičních analytiků. Snažíme se, aby prvotní identifikování firem leželo na nás jako partnerech. Aktivně je tedy sami vyhledáváme, ale samozřejmě nám pomáhá i ten analytický tým. A aktuálně investujeme ze třetího fondu, který má velikost asi sto milionů dolarů.

Jaký kapitál jste musel do firmy sám vložit?

My investujeme především kapitál třetích stran. Náš byznysmodel spočívá v tom, že 97 až 98 procent peněz pochází od našich investorů. Pokud tedy máme fond o velikosti sto milionů dolarů, tak 98 milionů pochází od investorů a dva miliony jsme dali dohromady my. Třeba. Obecně je nějaký standard venture fondů kolem dvou až tří procent vlastního kapitálu.

Musíte si ale uvědomit, že venture kapitalista je na začátku své kariéry naprosto chudá a zadlužená osoba. Vy ty peníze, které do fondu vložíte, vlastně nemáte, a musíte si je ještě půjčit. Tím pak investorům, kteří vám ty peníze dávají, ukazujete svou motivaci a přesvědčení, že tomu věříte.

(...)