Foto Link576, flickr (CC BY-NC-SA 2.0)
Bývalý prezident Donald Trump se snaží udržet své jméno ve veřejném prostoru. Po jeho odchodu z Bílého domu se propadla sledovanost všech amerických televizních stanic. Také se propadla míra sdílení postů o Trumpovi na sociálních sítích. To ale nebyl zdaleka jen přirozený vývoj – velkou roli v tom zjevně sehrálo rozhodnutí Twitteru a Facebooku zablokovat Trumpovy účty v souvislosti s nepokoji ve Washingtonu, D.C., k nimž došlo 6. ledna. Facebook později doplnil, že Trumpův účet bude blokovat alespoň do začátku roku 2023. Twitter tvrdí, že jeho blokace je trvalá.
Exploze se škaredě vymkla kontrole a v důsledku neopatrného počínání policie bylo zraněno sedmnáct lidí a poškozeno několik domů a aut.
Donald Trump to tak zjevně nechce nechat a ve středu zažaloval Twitter, Facebook i Google (respektive jeho zastřešující firmu Alphabet). Podle bývalého prezidenta technologičtí giganti šlapou po jeho ústavním právu na svobodu projevu. Žaloba po federálním soudu žádá zneplatnění (ne)slavné sekce 230 Communication Decency Actu z roku 1996, která v praxi umožňuje technologickým platformám mazat obsah dle libosti. Konzervativní média Trumpovu žalobu nejčastěji rámují v kontextu válečného tažení proti technologickým gigantům, o kterých tvrdí, že potlačují primárně konzervativní obsah. Liberálnější a levicoví komentátoři poukazují na to, že před loňskými prezidentskými volbami měl Donald Trump se Silicon Valley o mnoho vřelejší vztahy.
Vzácná shoda
Aktuálně si ale na takzvaný Big Tech chtějí posvítit i ti republikáni, kteří v minulosti váhali. Republikánští členové sněmovního soudního výboru vydali během uplynulého týdne zprávu, ve které vytyčili své cíle v souvislosti s technologickými giganty. U antimonopolních expertů se ale jejich návrhy setkaly převážně z rozpaky. Republikáni například navrhují, aby se antimonopolní případy přednostně dostávaly k federálnímu Nejvyššímu soudu. V současném rozložení sil u devítičlenného soudu je ale nejpravděpodobnější, že většinu případů soud rozhodne ve prospěch technologických korporací, nikoli naopak. Republikáni zároveň navrhují zařazení Federální obchodní komise (FTC), která funguje jako nezávislá agentura, pod antimonopolní divizi Ministerstva spravedlnosti. Pokud je cílem republikánů agresivní postup proti Silicon Valley, nedává tento návrh mnoho smyslu ve chvíli, kdy se FTC pod novým vedením probouzí z několik dekád dlouhého spánku.
Během stále trvajícího patu v Kapitolu je to ale právě antimonopolní politika, ve které Spojené státy uhánějí kupředu. Dalšími střípky z této smrště je v pořadí už několikátá hromadná žaloba vrchních prokurátorů jednotlivých států, tentokrát proti Alphabet. Šestatřicet prokurátorů v ní obviňuje technologickou firmu z antikompetitivní kontroly nad App Storem Androidu.
Na konci června naopak washingtonský soudce James Boasberg (nominovaný v roce 2010 Barackem Obamou) zamítl podobnou žalobu směřující na Facebook. Nelení ani Bílý dům, jehož mluvčí Jen Psaki před několika dny oznámila záměr Joea Bidena skrze FTC a ministerstvo zemědělství vytvořit nová pravidla, která by americkým zemědělcům zaručila takzvané právo na opravu. Podobně si Biden má brousit zuby i na velmi nadužívané konkurenční doložky pracovních smluv.
Jestliže v antimonopolních otázkách se tedy otáčí vítr, v jiných sférách zůstává vše při starém. Jednou takovou je federální Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA). Nezisková organizace Public Employees for Environmental Responsibility (PEER) minulý týden podala stížnost, ve které tvrdí, že v rámci EPA stále probíhá něco, co nazývají „válkou proti vědě“. Zaměstnanci EPA jsou podle stížnosti PEER mažou z reportů agentury pasáže poukazující na toxicitu posuzovaných chemikálií a zavádějícím způsobem zmírňují posudky jejich rizikovosti. „Tyto změny v posudcích nejsou jen zbytky z dob Trumpovy administrativy, pokračují na týdenní bázi,“ říká v stížnosti Kyla Bennett, bývalá právnička při EPA a členka vedení PEER. Podrobněji se kauzou zabýval web The Intercept.
Bitcoiny a výbuch
S prapodivným příběhem přišla v průběhu týdne televizní stanice NBC. V reportáži popisuje aktivitu investiční firmy Atlas Holdings, která ve státě New York koupila plynovou elektrárnu. Energii z ní teď firma používá primárně (ale nikoli výhradně) na těžbu bitcoinů. Senzaci v rámci reportáže vyvolalo především tvrzení místních obyvatel, že elektrárna vypouští do přilehlého jezera teplou vodu, která způsobuje, že je jezero jako „horká vana“. Jedná se o jezero Seneca Lake, největší z ledovcových Finger Lakes v severozápadním New Yorku. Samotné jezero má na délku 61 kilometrů. Elektrárna denně vypustí asi pět milionů hektolitrů vody, která má třicet až čtyřicet stupňů Celsia (oproti povrchovému maximu jezera, které se pohybuje okolo pětadvaceti stupňů, zatímco v hloubce se teplota stabilně drží okolo čtyř stupňů). S celkovou teplotou jezera tak elektrárna sice jen tak nepohne, NBC ale upozorňuje na potenciální dopad na místní populaci ryb a varuje před nárůstem toxických řas.
Los Angeleská policie (LAPD) na začátku měsíce zadržela 26letého Artura Ceju III kvůli neoprávněnému držení více než čtrnácti tun pyrotechniky. Ceja měl pyrotechniku zakoupit v Nevadě a převézt ji během několika cest dodávkami do jižního Los Angeles, kde by podle informací zveřejněných federálním Úřadem pro alkohol, tabák, zbraně a výbušniny (ATF) mohl za pyrotechniku utržit až čtyřnásobek nevadské nákupní ceny. Na převoz by ale potřeboval federální licenci, a tu Ceja nemá. Tímto ale incident neskončil, jelikož LAPD se rozhodla pyrotechniku na místě zneškodnit – ke všemu dokonce policie předem přizvala štáby médií. Exploze se ale škaredě vymkla kontrole a v důsledku neopatrného počínání LAPD bylo zraněno sedmnáct lidí a poškozeno několik domů a aut. „Řízenou“ explozi přitom měla na starosti bombová jednotka, jejíž obrněné vozidlo, určené právě k těmto účelům, bylo ve výbuchu kompletně zničeno.
Autor je redaktor Alarmu.