Houby pomohly probudit život na planetě z doby ledové. Potvrdil to nález fosilie

Ještě donedávna by jen málokdo věřil, že se z éry, která předcházela prvohorám, najdou fosilní houby. Neměly totiž vápnité schránky nebo kosti. Průlomem se zdá být studie čínsko-amerického týmu vědců. Vyšla v časopise Nature Communications.

Čtěte také

Bioinženýři z Miami dokázali vyrobit látku z lysohlávek, ze které může být antidepresivum

Ve škvíře mezi dolomitovými skalami v jižní Číně našli paleotologové houbu starou 635 milionů let. Tato předchůdkyně současných hub zřejmě přečkala éru, kdy planeta vypadala jako jedna velká sněhová koule a led byl takřka všude. „Jsou-li výsledky pravdivé, posouvá to znalost výskytu hub v suchozemském prostředí o 200 milionů let zpět,“ říká ekosystémový biolog Petr Kohout.

V době z níž pochází nález, na planetě žily už i vodní řasy. Na souš rostliny přešly až před 450 miliony let. Houby tedy zřejmě rostly na souši dřív. Společnost jim dělala i takzvaná ediakarská fauna.

„Nevíme, kde to má předek a zadek, nevíme, jestli to lezlo,“ podotýká v nadsázce Petr Kohout.

Efekt konzervy

Vědci museli vyloučit, že zkamenělina houby je třeba o desítky milionů let mladší, než sami tvrdí, a zjistit, zda do této vrstvy neprorostla odjinud. Důkazem ediakarského stáří jsou sedimenty, v nichž se našla.

„Je to uzavřená konzerva, uchytila se mezi nepropustnými minerálními vrstvami, které byly navíc popraskané,“ popisuje objev rostlinná a buněčná bioložka Fatima Cvrčková.

Z nálezu je patrné, že se vše uzavřelo dřív, než se usadil okolní kámen. „Je to chalcedon, obtížně proniknutelná hornina,“ dodává Cvrčková.

Stáří houby

Fyzikové a geologové dokážou horninu datovat podle izotopů. Ty určí, do jaké éry nález patří. „Spektrální signatury odpovídají současným houbám, ne tedy třeba bakteriím,“ vysvětluje Cvrčková.

Čtěte také

Bonobové dovedli vědce k nové houbě. Podobá se lanýžům

Při průzkumu ediakarské houby autoři studie kombinovali různé techniky včetně geochemické analýzy nebo tomografie a dokázali prozkoumat každý nanometr houbového vlákna. 

Ediakarské období, kdy houby opět osídlily zemi, předcházelo první etapě prvohor, kambriu. Před 541 až 530 miliony let proběhla zvaná kambrická exploze, z níž už ve fosilních záznamech nacházíme zbytky dodnes známých kmenů organismů.

„Drtivá většina druhů, co vymřela, přišla o život kvůli virovým nákazám, minimálně 90 procent z nich,“ dodává Petr Kohout.

Poslechněte si celou Laboratoř o roli hub na konci doby ledové, o jejich příspěvku k ochraně úrody a o sexu u lišejníků. Debatují biologové Fatima Cvrčková a Petr Kohout a herec Miroslav Táborský.

Moderuje Martina Mašková.