Znovu chyběl jediný set, aby byla Karolína Plíšková korunována grandslamovou šampionkou. Na US Open 2016 podlehla nastupující světová jedničce Angelique Kerberové, včera ve Wimbledonu té úřadující Ashleigh Bartyové. Svázaná trémou byla KP zprvu zralá na debakl, z trávy tenisové katedrály ale nakonec heroicky vydupala třísetové drama – 3:6, 7:6 (4), 3:6. K životnímu cíli ale devětadvacetiletá matadorka stále ještě nedošla.
Prahla po talíři Venus Rosewaterové, z rukou Kate, vévodkyně z Cambridge a manželky prince Williama, převzala ale ten menší. Pro poraženou finalistku. Když si stoupla k mikrofonu a přímo na kurtu začala odpovídat moderátorce BBC Sue Barkerové, zatímco kolem šlehaly blesky fotoaparátů, hlas měla pevný.
„Díky všem, že jste přišli. Užila jsem si každou minutu na kurtu…,“ začala děkovací řeč a najednou se jí hlas zlomil, do očí vytryskly slzy. „Já nikdy nebrečím. Nikdy! Ale teď,“ usmála se, když se po kratičkém okamžiku ovládla.
Už věděla, že ani druhý pokus o grandslamový titul, na který čekala pět let, neskončí happy endem. Respektu si ale na centrkurtu získala vrchovatě. Teprve podruhé za posledních patnáct let se hrálo dámské wimbledonské finále na tři sety. Předvedla strhující vzepětí, k němuž jí mnozí gratulovali.
„Zaslouží si uznání, že to v druhé sadě nezabalila, bojovala a udělala z finále skvělé představení,“ řekl sedminásobný grandslamový vítěz Mats Wilander při komentování pro Eurosport.
Dva dny před zápasem Plíšková prohlašovala. „Půjde o to, jak ho zvládnu mentálně, protože o svůj tenis strach nemám.“ Jak prorocká slova před zápasem, v němž se o titul poprvé od roku 1977 střetly dvě novicky ve wimbledonském finále.
Na centrkurt nastoupila KP jako uzlíček nervů, už po prvních pár výměnách bylo zřejmé, že ji tréma ochromila. Nešvihala, byla v tenzi, tudíž jí ani nepracovaly nohy. O čtyři roky mladší Australanka Bartyová ustála tlak mnohem lépe. Prvních 11 minut bylo zcela hororových. 0:4 na gamy, 2:16 na fiftýny. Mač ještě ani pořádně nezačal a z publika už se ozývaly výkřiky na podporu silou okamžiku ochromené české hráčky.
Výkon Plíškové se zvedal velmi zvolna. Za prvních šest zápasů Wimbledonu si prohrála podání pouze čtyřikrát, už na začátku druhé sady finále se tenhle počet zdvojnásobil na osm. 3:6, 1:3 – naprosto kritické skóre. Rodačka z Loun je ale houževnatá a nemínila kapitulovat jen tak lehce. I Australanka si vybrala slabší chvilku, česká tenistka šla nahoru a najednou vedla 4:3. To ještě netušila, že za stavu 5:5 přijde znovu o podání, i když v gamu povede 40:0. Bartyová šla servírovat na titul, ale pod tíhou okolností a díky lepšícímu se výkonu české soupeřky nezvládla finále dopodávat. A tiebreak zvládla Plíšková skvěle, odskočila do vedení 6:2 a na její třetí setbol spáchala Australanka dvojchybu.
Obratu na stadionu aplaudoval i Tom Cruise, americký herec známý ze série filmových hitů Mission Impossible. Svou nemožnou misi se pokoušela dokončit i Češka. Po krádeži druhé sady měla mít KP navrch, cítit se skvěle. Bartyová však ukázala náturu šampionky. Otřepala se ze šoku, pošesté a naposledy brejkla Plíškovou na vedení 2:0. A už se neotáčela zpět. Když se podruhé postavila na základní čáru a při vlastním podání se snažila utkání dokončit, nabídla ještě Plíškové brejkbol. Češka však odvážný krosový bekhend poslala těsně do autu, následně inkasovala eso a pokazila úder do sítě. Po hodině a 55 minutách byl konec snu o třetí české šampionce Wimbledonu v dějinách po Janě Novotné a Petře Kvitové.
„Díky mému týmu, i těm, co jsou doma. A samozřejmě rodině. Bez ohledu na to, jakou trofej teď mám, to byly skvělé tři týdny,“ vztyčila hlavu Plíšková, když dokončovala děkovačku. V žebříčku se posune ze 13. na 7. místo, po dvou týdnech se zase vrací do top 10. Za tažení do finále si přišla před zdaněním na 900 000 liber, asi 27 milionů korun.
Ultimátní cíl kariéry jí sice stále uniká, s pozitivním viděním světa, ke kterému ji vede celý tým, by ale měla vidět sklenici zpola plnou a ne prázdnou. Zase si dala šanci a další na ni třeba ještě čeká.
Přehled nejúspěšnějších tenistů podle počtu titulů z dvouhry na grandslamových turnajích:
Australian Open | French Open | Wimbledon | US Open | CELKEM | |
Novak Djokovič | 9 | 2 | 6 | 3 | 20 |
Roger Federer | 6 | 1 | 8 | 5 | 20 |
Rafael Nadal | 1 | 13 | 2 | 4 | 20 |
Pete Sampras | 2 | - | 7 | 5 | 14 |
Roy Emerson | 6 | 2 | 2 | 2 | 12 |
Rod Laver | 3 | 2 | 4 | 2 | 11 |
Björn Borg | - | 6 | 5 | - | 11 |
Bill Tilden | - | - | 3 | 7 | 10 |
Vzkaz Rogera Federera: „Novaku, gratuluju k dvacátému grandslamu. Jsem pyšný, že můžu hrát v téhle výjimečné éře tenisových šampionů. Úžasný výkon, dobrá práce!“
„Vyhrát Wimbledon je výsada, není to samozřejmost. Nesmírně si toho vážím. Jako malý kluk jsem si doma vyráběl wimbledonskou trofej z různých věcí, co jsem našel v pokoji. Snil jsem o tom, že tady jednou budu stát,“ prohlásil Djokovič mimo jiné na kurtu po finále.
Pokud Djokovič na začátku září vyhraje i US Open v New Yorku, stane se teprve třetím hráčem tenisové historie, který v jednom roce ovládl všechny grandslamy. Dosud to dokázali jen Američan Don Budge (1938) a Australan Rod Laver (1969).
Tři legendy srovnané bok po boku!
Djokovič vyhrál čtvrtý set 6:3, využil zaváhání Berrettiniho na jinak dobře fungujícím servisu. Za celý turnaj Srb ztratil pouhé dvě sady, Wimbledon ovládl potřetí za sebou. A zároveň platí, že v této sezoně útočí na tzv. kalendářní grandslam, do sbírky mu už chybí jen US Open.
Hotovo, Novak Djokovič zůstává wimbledonským šampionem!