Národní parky čelí neukázněným návštěvníkům. Strážců je na tolik lidí málo

„V některých částech parku jsme loni zaznamenali i o sto procent více návštěvníků než o rok dříve. V průměru byl ovšem nárůst čtyřicetiprocentní,“ popsal loňskou rekordní návštěvnost ředitel Správy Národního parku Podyjí Tomáš Rothröckl.

Zvýšené množství turistů zaznamenali také strážci v Národním parku Šumava. Ačkoliv lockdowny a zima bez sněhu turisty do parku nepřivedly, průměrná návštěvnost byla oproti předchozím letům vyšší zhruba o čtvrtinu. „V květnu se turisté vrátili a červen již byl v počtech návštěvníků stejný jako rok 2019. Červenec byla návštěvnost 135 procent roku 2019 a v srpnu jen o málo nižší,“ přiblížil situaci na Šumavě mluvčí Jan Dvořák.

Nárůst počtu návštěvníků evidoval i Národní park České Švýcarsko už v několika předchozích letech. V roce 2019 pak tento počet dosáhl maxima, do parku zavítalo 750 tisíc turistů. Koronavirus zde z hlediska celého roku způsobil jejich úbytek, extrémní však byly letní měsíce.

„V roce 2020 návštěvnost poprvé poklesla v souvislosti s šířením koronaviru, a to o 17 procent. Přesto v hlavní sezoně, tedy v červenci a srpnu, vzrostla oproti stejnému časovému období rekordního roku 2019 o 5 procent,“ uvedl mluvčí Českého Švýcarska Tomáš Salov.

21 fotografií

Rok 2019 byl rekordním i pro další oblíbenou přírodní destinaci, Adršpašské skály. Pandemie příliv návštěvníků v loňském roce zpomalila. „Vzhledem k tomu, že byly delší dobu uzavřené hranice s Polskem, tak v Adršpachu nebyla v loňském roce vyšší návštěvnost než v roce předešlém,“ řekla Kateřina Menšíková, která se v Adršpachu stará o cestovní ruch.

Suvenýr z výletu a špatné parkování

Stále se zvětšující skupiny turistů častěji porušují nejrůznější zákazy stanovené vedením parků. „Porušení zákazu vstupu do volného terénu v klidových územích, porušení zákazu vjezdu na území KRNAP nebo odhazování odpadků,“ vyjmenoval největší prohřešky návštěvníků parku mluvčí Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný.

Oproti necovidovým rokům výrazně přibylo návštěvníků, kteří přijeli v obytných vozech či karavanech, pro ně ale nebyly zejména na začátku sezony otevřené autokempy. „Přibylo tak případů nesprávného parkování, případně spojeného s nepovoleným tábořením a nocováním v národním parku a jeho okolí,“ uvedl Tomáš Salov z Českého Švýcarska.

Muž se koupal v zapovězeném Plešném jezeře na Šumavě, prozradil se fotkou

Správy jednotlivých parků si shodně stěžují na parkování a vjezdy motorových vozidel na chráněná území, vstupování do klidových zón, jízdu mimo cyklotrasy, zakázané splouvání řek nebo odhazování odpadků.

V Národním parku Šumava dochází kromě běžných přestupků k ničení nebo krádeži informačních tabulí. Lidé je polepují reklamou nebo osobními vizitkami, stále častěji je pak pouze popisují různými slogany.

„Často se kradou tabule s označením zvláště chráněného území, označení CHKO se státním znakem, označení rezervací se státním znakem nebo I. zón národního parku jako ‚suvenýr‘ z výletu. Ještě častější jsou drobné krádeže informačních tabulek – hlavně piktogramů zákaz vstupu, zákaz vjezdu cyklistů. Při kontrolách pak turisté nebo cyklisté uvádějí, že zákazové značení nikde neviděli,“ uvedl vedoucí Informační a strážní služby NP Šumava Adam Diviš.

Regulace návštěvníků v lomech i skalách

Kvůli porušování zákazů začali v KRNAPu lidem omezovat vstup na některá místa. Oranžovou sítí například ohraničili prostor na nejvyšším českém vrcholu, hoře Sněžce.

„Návštěvníkům vrcholu byl v minulosti vyhrazen prostor přibližně o velikosti poloviny fotbalového hřiště, kde se mohou pohybovat. Mnozí to ale nerespektují a vstupují na alpínské trávníky či lezou po skalách. Proto Správa KRNAP a Dyrekcja KPN v letošním roce oddělily prostor přírody od návštěvníků oranžovou ochrannou sítí,“ uvedl park.

Ochranné sítě se objeví stejně jako loni na vrcholu Sněžky a v sedle u bývalé Obří boudy u Slezského domu. Na Sněžce bude přibližně 600 metrů ochranných sítí, v sedle okolo 500 metrů.

K regulaci přistoupili také v Adršpašských skalách, kde je od dubna spuštěn rezervační systém nebo online nákup vstupenek a parkovacích míst. „Limit do skal je 400 lidí na hodinu. Vyšší cenou vstupného v exponované časy (10:00 - 14:00) a přímo na pokladně chceme motivovat návštěvníky k nákupu online vstupenek a k příjezdu mimo tyto časy,“ uvedla Kateřina Menšíková.

K omezení počtu návštěvníků přistoupila také Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Od úterý 15. června začala hlídat vstup do lomu na Janičově vrchu v Mikulově. Poprvé se k tomuto kroku uchýlila v loňském roce. Ochránci uvedli, že to lomu prospělo.

Nedostatek personálu a akce horské služby

Další extrémní sezonu, co do počtu návštěvníků, parky vyhlížejí s obavou. Z důvodu nedostatku personálu podle mluvčích není možné se na takový nápor připravit.

„Momentálně jediné řešení je posílení výkonu dohledové a informační činnosti stráže ochrany přírody v terénu, což nám odčerpává potřebné pracovní kapacity jinde. Do služeb chodí i odborní pracovníci, kteří by měli plnit jiné úkoly,“ uvedl Tomáš Rothröckl z NP Podyjí.

V horách prudce přibývá úrazů, záchranáři na to potřebují víc lidí a peněz

Největším problémem je podle mluvčího KRNAPu Radka Drahného velké množství návštěvníků a jejich koncentrace v krátkém čase na omezeném prostoru.

Vhodná by byla včasná příprava, zformování kvalitní infrastruktury nebo posílení strážní služby. „To ale naráží na naše personální možnosti,“ dodal Drahný. 

V souvislosti s vyšší návštěvností parků se zvýšila také aktivita horské služby. Záchranáři s vyšším počtem případů počítají také v letošním roce, uvedl mluvčí Horské služby Radek Zeman. Na sezonu jsou proto dopředu dobře nachystaní. Na rozdíl od správy národních parků mají dostatek personálu.

„Jsme dobře připraveni. Jak personálně, tak technicky,“ dodal Zeman. Nejčastěji podle něj záchranáři zasahují při úrazech spojených s pěší turistikou, cyklistikou nebo v důsledku pádů z koloběžky.

Během nouzového stavu si většina přírodních parků od turistů odpočinula: