Léčba rakoviny jde rychle kupředu. ‚Onkologická diagnóza už nemusí být fatální,‘ upozorňuje lékař
Čeští lékaři zavádějí při ozařování onkologických pacientů nové postupy. Cílem je co nejmenší zasažení míst v okolí nádorů. Co se dostupnosti radiačních onkologů týče, patří naše země mezi nejlepší státy v Indexu připravenosti na boj s rakovinou. A jak k novým trendům při ozařování přistupují v královéhradecké fakultní nemocnici?
„Máme tu pacienta, který má plicní metastázi a je směřován k radikální radioterapii plicního ložiska. Měla by nahradit chirurgické odstranění,“ popisuje vedoucí lékař brachyterapie Miroslav Hodek.
RNA vakcíny by mohly léčit pokročilou rakovinu kůže. Firma BioNTech zahájila druhou fázi testování
Číst článek
Stojí u takzvaného CT-simulátoru. Kromě běžného přístroje na CT je v této menší místnosti také celá řada laserů. Ty jsou zkalibrované s těmi, které jsou pak skutečně na ozařovačích.
„Pacient si hezky lehne, také hlavu má ve speciální podložce. Ruce si dá za hlavu a chytí se řídítek.“
Právě takto si lékaři pacienta detailně zaměří. Je to velmi důležité také proto, aby následné ozařování bylo co nejlépe zacílené.
„Lůžko se přesune na ozařovny a jde s ním po celou dobu radioterapie. Teď tady probíhá příprava na takzvanou stereotaktickou radioterapii.“
Tato nová metoda spočívá především v tom, že se zvětší dávka ozáření na jedno sezení, kterou může pacient dostat. „Jsme tak schopni radioterapii zkrátit třeba jen na týden,“ upozorňuje Miroslav Hodek.
Jak dýchat při ozařování?
V tuzemských komplexních onkologických centrech ale lékaři uplatňují i další inovace. V Hradci Králové třeba poslední tři roky provádějí ozařování levého prsu jen při hlubokém nádechu pacientek – to proto, aby se co nejvíce omezilo případné zasažení srdce. Právě při nádechu je totiž srdce od ozařovaných míst nejvzdálenější.
„Nádechů bývá šest až deset během záření, bývají ale krátké. Kdyby se pacientka nadechla trochu méně nebo trochu více, ozařování by se vůbec nespustilo,“ vysvětluje vedoucí ozařoven Igor Sirák.
I proto je potřeba, aby pacientky před touto léčbou dýchání trénovaly. „Začátky byly těžké, nemohla jsem třeba dodechnout. Teď už to mám nacvičené, nic to není. Důležité je se nehýbat,“ popisuje své zkušenosti 41letá usměvavá paní Kristýna.
Česko umí bojovat s rakovinou. Ve srovnání skončilo na osmém místě, zaostává ale psychologická péče
Číst článek
Šetrnější metody
Na hradecké klinice onkologie a radioterapie denně ozáří až 140 pacientů s různými typy nádorů. Vše je tady naplánované na minuty, lidský přístup je ovšem zásadní.
„V onkologii je absolutní základ pracovat bez zbytečného stresu. Snažíme se, aby prostředí, ve kterém jsou pacienti léčeni, přinášelo alespoň nějaké zklidnění,“ dodává lékař Igor Sirák. Jak dodává, ozařování se za posledních 20 let stalo přesnějším a hlavně šetrnějším k pacientům.
„Onkologická diagnóza dnes v žádném případě neznamená, že to dopadne fatálně.“
vedoucí centra Jiří Petera
„Zlepšování výsledků léčby je v onkologii kontinuálmí,“ souhlasí také vedoucí onkologického centra Jiří Petera. „Neustále se zvyšuje šance na vyléčení a také se snižují vedlejší účinky léčby. Výrazně se zlepšily výsledky například u nádorů prsu, tlustého střeva, prostaty nebo hlavy a krku. Pro onkology je to výrazná satisfakce.“
