Rothschildové se kvůli sporu o panství Šilheřovice obrátili na štrasburský tribunál. Česko nárok zamítlo
Dědicové rodiny Rothschildů podali kvůli rodinnému panství Šilheřovice na Opavsku stížnost na Česko k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Sdělila to zástupkyně rodiny Rothschildů v Česku Hana Hikelová. Nemovitostí, které zabavili nacisté i komunisté, se dědicové domáhali nejprve u obecných soudů. Letos v lednu pak jejich nárok zamítl i Ústavní soud. Česko tak podle Rothschildů porušila Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv.
„Rodina Rothschildů považuje odmítnutí dnešních českých soudů se věcí zabývat za legitimizaci nacistických protižidovských opatření z doby holokaustu, které je nepřijatelné, a v dnešní době prodchnuté stále se prohlubující ztrátou historické paměti navíc mimořádně nebezpečné,“ uvedla Hikelová.
Finanční impérium sahající až na Moravu. Před 275 lety se narodil zakladatel dynastie Rothschildů
Číst článek
Dodala, že dědicové usilují pouze o vyklizení nemovitostí, které jsou v převážené většině v držení státu nebo obcí, nikoli soukromých osob. Nežádají proto například o vydání zámku Šilheřovice, který je v soukromém vlastnictví, stejně jako o doly a železárny.
Žaloba kvůli pozemkům v Šilheřovicích se týkala čtyř desítek parcel. Ústavní soud ale rozhodoval o dalších 11 stížnostech Rothschildů kvůli nárokům na majetek spravovaný obcí Ludgeřovice, městem Ostrava, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Tělovýchovnou jednotou Ostrava a Lesy České republiky.
Rothschildové před druhou světovou válkou drželi rozsáhlé majetky ve Slezsku. V roce 1939 však nemovitosti pod nátlakem převedli na Německou říši. Po roce 1945 na majetek dopadly prezidentské dekrety a nemovitosti konfiskoval stát.
Zámek Hrubý Rohozec i lesy na Turnovsku. Restituční kauza rodu Walderode se vrací k semilskému soudu
Číst článek
Dědicové a rodinné trusty se prostřednictvím série žalob domáhali určení, že ke dni své smrti v roce 1942 byl majitelem stále Alphonse Mayer von Rothschild. Prakticky by to znamenalo, že neplatí ani převod na Německou říši, ani poválečná konfiskace.
Hlavním důvodem neúspěchu snah dědiců o znovuzískání pozemků bylo to, že vdova po posledním držiteli majetku po roce 1945 údajně plně nevyužila možnost domáhat se svého vlastnického práva. Tehdejší právní řád jí to umožňoval.
Ústavní stížnosti ale poukazovaly na to, že právní předchůdkyně žalobců nárok po válce uplatnila, avšak dokumentace o případném výsledku se nedochovala. Stát údajně převzal majetek bez právního důvodu, proto nikdy řádně nenabyl vlastnické právo.
„Z oficiální úředních listin plyne, že přeživší rodinní příslušníci po válce podali žádost, aby stát jejich panství vyklidil, stát ale řízení o ní protahoval. Po nástupu komunistů k moci v únoru 1948 pak řízení zhatil tím, že státní úřady v řízení o vyklizení panství úmyslně nepokračovaly,“ doplnila v úterý Hikelová.
