Dobrý den, zkraje prázdnin hojně rostl hřib kovář. Doporučuje se dlouhá tepelná úprava, což nevím, jak dlouhá. A také nevím, co by se dělo, kdyby byl vařen příliš krátce. Je v tom případě jedovatý?

Dobrý den, delší tepelná úprava (min. 20 minut) je doporučována kvůli vyššímu obsahu těžko stravitelných látek. Úvahy, že by tento druh houby mohl být mírně jedovatý, se nepotvrzují.

Dobrý den, říkáte někdy i vy jako mykolog, že "nerostou houby"? Nebo rostou pořád, až tedy snad na zimu, jen se jich musí znát víc než základní druhy?

Pokud se nepletu, tak i v zimě (pokud není výrazně pod nulou) lze nasbírat pár druhů hub, jejichž plodnice jsou proti mrazu odolnější než známé letní druhy (např. Jidášovo ucho). Nicméně zimní košík bude mít rozhodně prázdnější i zkušený houbař.

Poradil byste mi prosím, které houby sbírat na jaře? Kdysi jsem sbírala májovky, ale pak jsem se dočetla, že jsou zaměnitelné s prudce jedovatou závojenkou olovovou, tak jsem je raději sbírat přestala. Moc děkuji.

V ideálním případě si najděte místa, kde rostou smrže. To je asi nejlepší jarní houba. Hledal bych spíše v půdách vzniklých na vápencích. Májovky jsou opravdu snadno zaměnitelné, proto se jejich sběr doporučuje pokročilejším houbařům.

Dobrý den, říkáte, že houby fungují jako internet lesa. Jaké všechny informace a jak, jsou schopné doručit? Moc děkuji!

Moc děkuji za krásný dotaz. Ano, houbová vlákna neboli podhoubí mnoha druhů hub je schopno propojovat kořeny rostlin (včetně stromů), které jsou následně schopny si mezi sebou vyměňovat živiny či informace. V současné době se zdá, že hlavní informací, kterou si takto rostliny vyměňují, je ta o napadení patogenem, ať už se jedná o hmyz, který rostlinu ožírá, nebo o patogenní mikroorganismy (např. patogenní houby). O tom, jakou formou je tato informace předávána, zatím mnoho nevíme. Nejpravděpodobnější je asi nějaká malá molekula typu peptidu (takový malý protein), pro který má druhá rostlina nějaký receptor.

Dobrý den, co je prosím pravdy na tom, že když okrájím houbu v lese, můžou se z těchto okrojků uvolnit výtrusnice a vyrůst z toho další houby? Moc děkuju!

Pokud v lese zanecháte tu část houby, která obsahuje výtrusorodé rouško, tak se výtrusy mohou uvolnit a dát vznik novému myceliu (podhoubí). Pokud ale okrájíte pouze třeň (nohu) té sebrané houby, tak z ní se žádné výtrusy neuvolňují.

Dobrý den, pane Kohoute, říkáte, že mnohem větší část hub než nad zemí je v podzemí. Nedovedu si to představit. Když vylovím houbu ze země, přijde mi, že už tam nic nenechávám? Co je tedy ta část v podzemí (podhoubí?) a jak vypadá? Děkuji Vám a přeji mnoho vědeckých úspěchů.

Podhoubí je opravdu výrazně objemnější (a to řádově) částí těla všech hub, které se v lese běžně sbírají. Představte si to tak, že plodnice hub jsou jablka a zbytek podhoubí je celá ta jabloň. Nicméně podhoubí (neboli mycelium) je v půdě relativně špatně vidět. Když si ale dáte chvilku práci a nožem vyříznete malý (cca 10x10 cm) blok lesní půdy a prohlédnete si ho, tak v něm s velkou pravděpodobností uvidíte různě barevná vlákna (bílá, žlutá, černá apod.), která tvoří právě to podhoubí.

Jak si mám prosím představit houbovou internetovou síť? Jak vypadá? A co v ní probíhá?

Mycelium hub (podhoubí) je tvořeno vlákny buněk, které lze připodobnit ke kabelu či potrubí. Kořeny jednotlivých stromů jsou obaleny tímto myceliem, které se od těchto kořenů šíří a napojuje se na kořeny okolních rostlin. Po předání nějaké látky (např. živin či molekuly, která nese nějakou informaci) z kořenů jedné rostliny do mycelia hub se pak tato látka může myceliem/potrubím dostat až ke kořenům jiné rostliny. Více najdete v odpovědi panu Kryštofovi.

Chtěl jsem se prosím zeptat - vždy jsem měl za to, že sbírat bedly, žampiony či babky je skoro to nejbezpečnější, co může být. Poslední dobou se ale objevují články tu o jedovatím druhu žampionu, tu o jedovaté bedle či babce. Jak to prosím vidíte vy jako odborník? Přeji krásné léto.

Dobrý den, je pravda, že mezi bedlami i žampiony se najdou jedovaté druhy. Za sebe bych řekl, že jedovaté bedly jsou spíše méně časté a od své jedlé příbuzné docela výrazně rozdílné. Jsou podstatně menší, trochu jinak barevné apod. Na druhou stranu jedovatý žampion se od toho jedlého liší méně, a proto je tam záměna pravděpodobnější. Jedovatý žampion zápašný opravdu nikterak libě nevoní, a když nehtem poškrábete ať už klobouk nebo třeň, tak hned zežloutne. Krom toho se může stát, že žampion zaměníte za muchomůrku zelenou, což už by byl opravdový průšvih. Tam je ale jasné odlišení na základě kalichu na bázi třeně u muchomůrky.

Jsou houby pro les nezbytné? Myslela jsem , že je to parazit, takže spíše škodí?

Děkuji za pěkný dotaz. Hub je planetě několik miliónů druhů a najdeme mezi nimi naprosto různé způsoby života. Některé houby si opatřují živiny parazitováním na jiných organismech (rostlinách či živočiších), další druhy hub umí dobře rozkládat zbytky rostlin, jako například jehličí, listy, dřevo apod. (sem patří třeba ten žampion nebo bedla), jiné houby žijí v symbióze s kořeny rostlin a vytváří tzv. mykorhizní symbiózu. To je vzájemně prospěšný vztah, kdy houba rostlině pomáhá s příjmem vody a živin z půdy výměnou za uhlíkaté látky (např. cukry), které si rostlina vytváří během fotosyntézy. Mezi tyto houby patří právě i většina těch, které houbaři sbírají v lese (např. hřiby, holubinky, ryzce apod.). Bez těchto hub by les nemohl existovat a stromy by uhynuly. Stejně tak tyto houby nemohou existovat bez lesa, a proto nikdy tyto houby nenajdete uprostřed pole či louky, daleko od kraje lesa.

Proč jsou podle vás zrovna Češi takoví houbaři? A je Česko na výskyt různých druhů hub výjimečné? Nebo rostou i jinde?

Nemyslím si, že se to týká pouze Čechů. Strávil jsem více než pět let v Estonsku, a i tam je sběr hub „národním“ zvykem.

Proč zvířatům nevadí jedovaté houby?

Jedovatých látek jsou tisíce a jejich jedovatost spočívá v ovlivňování různých metabolických drah. Tím, jak se jednotlivé druhy zvířat mohou lišit v charakteru svých metabolických drah, mohou se lišit i účinky těchto jedů. Rozhodně se ale nedá říct, že by obecně zvířatům jedovaté houby nevadily. Naopak. Většina zvířat je podobně citlivá na jedovaté látky jako my.

Dobrý den, proč jste si vybral zrovna houby? Je to cool obor?

Mě především vždy zajímalo, jak fungují ekosystémy. Jak se navzájem ovlivňují druhy v ekosystémech a jak v přírodě proudí živiny. Houby hrají zásadní roli ve většině procesů, které v přírodě probíhají. Např. rozklad mrtvých organismů, tvorba půdy, výživa rostlin, … Bez pochopení významu hub ve všech těchto procesech bychom nebyli schopni porozumět tomu, jak příroda funguje. Dá se říct, že mě až tak nezajímá „houbaření“, ale spíše ta role hub, kterou v přírodě hrají.

Dobrý den, pane Kohoute, vy jistě nosíte z lesa neustále plné koše hub, když víte, co všechno lze sbírat, že? Nebo chodí kovářova kobyla bosa a houby nejíte? :-) Děkuji a mějte se fajn.

Kovářova kobyla opravdu chodí bosa 😉 Viz. odpověď na dotaz paní Jitky Blehové

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli je možné ještě bezpečně konzumovat nasušené hřiby staré třeba až 15 let? Objevil jsem ve sklepě zapomenuté, nasušené houby ve sklenicích, některé s hodně starými roky. Žádná plíseň ani pavučinky tam nejsou a po otevření voní hezky a chutnají taky dobře. Děkuji.

Dobrý den. Necítím se kvalifikován v tomto poradit. Sám bych je spíše nejedl, ale je to doporučení založené na pocitu, ne na znalosti.

Dobrý den, v případě takové husté sítě v půdě je možné vůbec identifikovat jednotlivé jedince a případně rozlohu jejich podhoubí, a nebo už je to v rámci jednoho druhu pod zemí už spíše jeden velký organismus? Děkuji.

To je skvělý dotaz. Identifikace jednoho jedince opravdu možná je, ale není to snadné. Používají se k tomu naprosto stejné metody, které využívají kriminalisté při identifikaci osob pomocí DNA. Každý člověk má trochu odlišnou DNA i od svého nejbližšího příbuzného (pokud není jednovaječné dvojče 😉). Úplně stejně je tomu u hub. Nám tedy stačí jednoduchou metodou získat DNA z různých mycelií a určit, zda se jedná či nejedná o stejného jedince.

Dobrý den,chci se zeptat. Je možno si představit komunikaci přes podhoubí v celém lese jako příměr ,,bájný posvátný strom ve filmu Avatar? Někde jsem četl,že přes houby putuje informace z jednoho kraje lesa na opačný. Děkuji

Představit si to teoreticky opravdu lze. Nicméně k tomu nemáme důkazy. Víme, že transport informací skrze podhoubí probíhá u sousedních rostlin, ale zda může probíhat z jedné strany lesa na druhý jasné není (na takto velkých škálách se podobné procesy zkoumají extrémně špatně).

Dobrý den.. chtěl bych se zeptat jak se tedy správně ma houba sebrat..zda uříznout nebo vzít celou i s podhoubím nebo je to jedno..diky Barvíř Petr

S podhoubím tu houbu nikdy nevyndáte, toho se nebojte. Podhoubí vždy zůstane v půdě. Doporučuji spíše vyndat celou houbu a tu jamku zahrnout okolním opadem.

Dobrý den.Mám otázku jestli je čirůvka zelánka nevhodná ke konzumaci.Četl jsem že je podezřelá a způsobuje otravu.Děkuji

Dobrý den. S touto houbou nemám vlastní zkušenost, a proto doporučím obrátit se spíše na nějaké odborné houbaře.

Dobrý den, má otázka je následující: za jaký podíl svých asimilátů si rostlina "koupí" služby mykorrhizní houby?

Děkuji za pěkný dotaz! Může to být až 25 %, ale většinou se toto číslo pohybuje kolem 10.

Dobrý den. Chci se zeptat zda existuje nějaká lajická metoda, např. pomoci lakmusových papírků, nebo jinak, zda houba je jedlá, nebo jedovatá(nebezpečná) ! Děkuji.

Dobrý den. To Vás bohužel nepotěším neexistuje žádná taková metoda. Ani laická ani odborná 😉

Dobrý den, máte velmi zajímavou práci. Kolik času trávíte v lese a věříte v léčebné účinky hub?

V lese trávím času relativně málo. Přibližně dva až tři týdny v roce. Většina naší práce se uskutečňuje v laboratoři nebo za počítačem. Léčivé účinky některý hub jsou ověřené. Např. antibiotika bychom bez hub neměli vůbec.

Dobrý den, jak jednoduše rozpoznat v lese "praváka" od hřiba žlučníka (pokud si nejsem jist já, používám zásadně svou ústní dutinu...).

Od pohledu je hřib žlučník na okrajích klobouku trochu narůžovělý.

Dobrý den, zajímalo by mne jak moc důvěryhodné jsou mobilní aplikace k automatickému určování hub? Lze na ně spoléhat při určování houby nebo jsou často úplně mimo?

Mobilní aplikace poskytují spíše orientační výsledky. Určitě bych na ně nespoléhal!

Dobrý den, dochází sběrem plodnic (hřibů) k nějakému zásadnímu narušení komunikační sítě stromů a hub? Myslíte si, že by se v ČR mělo nějak omezit maximální množství sbíraných hub podobně jako je leckde v zahraniční?

Sběr hub nemá na půdní mykorhizní sítě významný vliv. Podstatnější efekt má forma hospodaření v lese. Sběr plodnic může ohrozit pouze opravdu vzácné druhy. Čili platí, že pokud houbař sbírá jen ty známé jedlé houby, tak les a mykorhizu neohrožuje.

Dobrý den, jak se díváte na úpravu ploch po těžbě dřeva frézováním, pokud je hloubka frézované půdy malá a zpracují se tak hlavně pařezy a zbytky dřeva? Poškodí to biologické struktury v půdě včetně podhoubí výrazně více než samotná těžba dřeva? Děkuji za odpověď.

Problém je už samotná holoseč, která přeruší tok uhlíkatých látek z rostliny do kořenů a do mykorhizních hub. Ty si totiž nejsou schopny tento zdroj nahradit jinde a všechny hromadně umírají. Proto se v mnoha zemích musí při těžbě dřeva zachovávat část stromů, které zásobují půdu a mykorhizní houby uhlíkatými látkami. Frézování už tedy na houbách typu hřibů, klouzků, holubinek, ryzců, mochomůrek apod. tolik škody nenadělá, protože v tu dobu už tam stejně žádné živé nejsou.

Dobrý den, je možné připravit sazenice stromků již se symbiotickými houbami a používá se to reálně někde ve světě? Děkuji za odpověď.

Sazenice stromků jsou vždy s mykorhizními houbami, jinak by totiž ta sazenice ani nevyrostla... Je možné ale cílěně upravovat tu skladbu mykorhizních hub, se kterými ty sazenice tvoří symbiózu. Takto se například připravují sazeni stromů, které mají na kořenech lanýže.

Dobrý den, je možné, že v Česku některé tradiční druhy hřibů (jedlých hub) kvůli suchu či zvyšující se průměrné teplotě zcela vymizí?

U tradičních hřibů bych se vymření asi tolik nebál, protože ty se obecně vyskytují v široké klimatické oblasti. Rozhodně ale může dojít k posunu výskytu mnoha druhů především mykorhizních hub.

Já bych se chtěl zeptat, jestli se podhoubí může vyskytovat i mimo půdy (například na kmenech stromů, skále a podobně) a pokud ano tak může se toto podhoubí rozšiřovat i směrem nahoru do výšky nad zem? Říká se mu pak nadhoubí? Děkuji

Nadhoubí se mu pak neříká, ale určitě se může mycelium (podhoubí) vyskytovat všude, kde má vhodný substrát. Pro houby, které rozkládají dřevo je to právě to dřevo, pro mykorhizní houby, které čerpají anorganické živiny z půdy to může být třeba i ta skála ;-)

zdravím, kolik radiace je v houbách? v době černobylu rostly hodně a neobyčejně veliké, je to radiací?

Mnoho hub je schopno v sobě akumulovat těžké kovy nebo různé radioaktivní prvky. Proto se jejich sběr v místech zamořených např. kadmiem nebo arsenem nedoporučuje. Co se vlivu radiace na růst hub týče, tak si nemyslím, že je zásadní, ale možná se pletu.

Dobrý den,
mám nějak upravit zem, když seberu houbu. Někde jsem četl, že je dobré místo trochu zahrabat, aby se podhoubí nevysušilo. Děkuju!

Ideálně trochu zahrabat. Jinak nic.

Dobrý den, využívá se mycelium hub v zemědělství nebo v zahradnictví? Pokud ano, jakým způsobem? Děkuji za odpověď.

Využívá se vlastností, které mají živé houby. Např. ty mykorhizní zásobují rostliny vodou a minerálními živinami. Samotné neživé mycelium se nevyužívá.

Dobrý den, minulou sezónu jsem nalezla kotrče, známá mi říkala, že je chráněný a nesmí se z lesa odnést, je to pravda? A jaké případně další chráněné druhy se nesmí sbírat a co za to případně hrozí? Děkuji

Kotrč kadeřavý chráněný není. Je ale pravda, že některé velmi podobné druhy chráněné jsou. Postich v takovém případě je domnívám se mezi 5-10 tis. Kč.

Dobrý den, byť je to možná lehce mimo Váš obor, jaká je role hub a jejich význam ve střevní mikroflóře? Existují např. houby, které mají symbiotický vztah jak s rostlinami, tak živočichy?

V mikrobiomu člověka hrají podstatnější roli bakterie. Houby téměř žádnou. Trochu jiná je situace například u členovců, kteří symbiózu s houbami výtvářejí častěji. Většinou si však houby napěstovávají na substrátu ve svém okolí a ne přímo v zažívacím traktu.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli je reálná šance vypěstovat například hřiby na vlastní zahradě. Domnívám se, že základní předpoklad je přítomnost vzrostlejších jehličnanů. Dají se koupit různá "semínka" jedlých hub. Je to tak jednoduché, jak to vypadá? Nebo se za tím skrývá ještě spousta dalších nutných předpokladů? Díky za odpověď.

Jednoduché to opravdu není a s hřiby už vůbec ne. Máte pravdu, že je potřeba mít na zahradě vzrostlý strom. Nicméně spíše než kupovat tyto produkty bych doporucil zbytky červivých klobouků, které nevyužijete. Efekt bude naprosto stejný.

Dobry den, babicka meho kamarada varila houby se stribrnou jehlici a podle toho zda zcernala poznala, jestli tam neni jedovata houba. Ma to nejake opodstatneni, nebo se jedna jen o poveru?

To se obávám, že je pouze pověra, která může člověka přijít hodně draho.

Měla jsem na mysli živé mycelium.

V tom případě jde o ten transport vody a živin (dusík, fosfor, apod.)

Dobré odpoledne, je možné, že se v Česku najde ještě nějaký druh houby, který není vědecky popsán? Děkuju

Takový nepopsaných druhů jsou tisíce. Většinou však netvoří velké plodnice, které zajímají houbaře. Jen asi 10 % druhů hub tvoří viditelné plodnice.

Dobrý den Petře, chtěla bych se zeptat, jestli máte nějaký cíl, kterého byste chtěl ve vědě dosáhnout, jaká otázka vás nejvíce zajímá a ke které směřujete váš výzkum. Jinými slovy, jaký je váš vědecký "svatý grál", který byste rád našel :-) Děkuji a hodně úspěchů na vaší cestě!

Děkuji za krásný dotaz! Rád bych pochopil, jak globální změny ovlivní rozmístění různých druhů hub na planetě a jak tyto změny ovlivní fungování ekosystémů (např. koloběh uhlíku a dalších prvků, složení vegetace, úživnost půdy).

Dobrý den, mám dotaz ohledně kůrovce a vykácených lesů. Tam kde vykáceli celé lesní pásy houby co jsem sbírala teď nerostou. Budu muset své místa nově hledat? Děkuji

Bohužel ano. Většina hub, které houbaře zajímají jsou mykorhizní a tudíž naprosto odkázaní na své rostlinné hostitele - stromy. Dokud nedoroste nový les (cca alespoň 20ti letý) mnoho hub na těchto místech nečekejte.

Co si myslíte o mobilních aplikacích, které by měly umět rozpoznávat houby? Myslíte, že fungují?

Bohužel ne. Nespoléhejte na ně!

Prosím ještě, zajímalo by mě, zda se lidé někdy nepokoušeli křížit různé druhy hub, děkuji?

To je zajímavý dotaz. Určité šlechtění hub se sice provádí, nejde ale formou křížení. Naprostá většina hub je totiž schopna množit se rozdělením svého mycelia. Stačí tedy vystavit spoustu různých jedinců (izolátů) hub určitému stresu a ty co přežijí nebo nejlépe rostou použijete dál. Není potřeba nic křížit.

Dobrý den, vždy, když vidím například porost plísně na zdi, říkám si, odkud bere uhlík na stavbu svého těla. Co vše taková houba dokáže zpracovat?

To si říkám taky ;-) Rozhodně to můsí být nějaká mrtvá hmota z řas a bakterií, které ani nejsou vidět případně zbytky po pavoucích. Jinak si to také neumím moc vysvětlit.

Dobrý den,
kolik metrů čtverečních může zabrat podhoubí např. hřiba dubového? A do jaké hloubky až může podhoubí zasáhnout?
Děkuji

Hřiby nemají až tak rozsáhlé mycelium. Řádově max. stovky m2. U jednoho druhu Václavky v Oregonu však naměřili i 10km2! Je to oficiálně i největší organismus na světě.

Dobrý den, houby jsou navázané na stromy, jak píšete, jsou nějaké tuzemské druhy jedlých hub, které jsou navázané výhradně například na byliny, děkuji moc a přeji hezký den.

Ne. Na byliny jsou vázány mykorhizní houby, které netvoří plodnice, ale tvoří spory přímo na myceliu v půdě.

ještě dodatek a děkuji za odpověd. říká se, že i v nezamořených oblastech je v houbách radiace, tedy radioaktivní látky, po černobylu vydrží určitě léta ve zemi, nebo se mýlým?

Radiace vydrží tak dlouho, jak odpovídá poločasu rozpadu těch konkrétních radioaktivních prvků. Čili v současné době je oblast kolem Černobylu stále hodně zamořená. Proto i koncentrace radioaktivních látek v houbách je tam vysoká. Úroveň radioaktivních látek v houbách v místech, která nejsou zasažena nějakou významnou koncentrací radioaktivních látek, nebude významný. U nás bych se radioaktivních hub nebál. To spíše těch těžkých kovů.

Dobrý den, kdysi jsem cetla, ze podhoubi nekterych druhu kdysi velmi znicily kysele deste. Napr. mych milovanych syrovinek... Lepsi se situace? Bude syrovinek pribyvat nebo uz to nelze napravit? Dekuji za odpoved a preji hezky den.

Určitě kyselé deště nebo spady dusíkatých látek vedly ke změnám ve výskytu rlzných druhů hub. Situace se ale podle mého trochu zlepšila. Nicméně těď mykorhizní houby zase zažívají stresy spojené se suchem a tím, že jim odumírají hostitelé/lesy. Konkrétní případ syrovinek ale úplně neznám..

Dobrý den, pokud jsem z odpovědi správně pochopil, v odumřelém kůrovcovém lese bez vykácení odumřou i houby. Najednou v něm roste buřina, má to souvislost?

Přímo ne. Buřina vyroste hlavně z důvodu lepší dostupnosti světla a živin, protože stromy přestanou stínit a odebírat živiny z půdy.

Dobrý den, všiml jsem si, že některé partie lesa jsou odolné vůči zarůstání netýkavkou a dalšími rostlinami, zatímco jiné jsou hustě zarostlé. Může to souviset s výskytem různých druhů podhoubí?

Tady souvislost být může, ale nevím o tom, že by tohle konkrétně někdo zkoumal. Nicméně výskyt určitých druhů hub může ovlivňovat výskyt rostlin.

Dobrý den, zasazuje se Česká mykologická společnost nějakým způsobem proti prováděným holosečím, což jsou obrovské zásahy do lesních porostů s velmi negativními dopady na velkých plochách. Bere případná doporučení vůbec někdo na vědomí?

Já v ČMS nejsem čili nedokáži přesně odpovědět. Nicméně např. Česká společnost pro ekologii takové iniciativy vyvíjí.

Dobrý den, existují u nás nějaké fosforeskující houby či plísně, třeba někde v jeskyních?

Luminiscentní houby se u nás vyskytují. Nejlepší příklad je asi václavka (lépe řečeno její mycelium). Pokud v noci v lese rozkopnete nějaký ztrouchnivělý pařez (a neukopnete si nohu), tak můžete vidět krásné nazelenalé mycelium.

Dobrý den, jak je to s pestřencem? Dá se sušený použít, jako koření či je jedovatý? A jak je to s lištičkou? Některé atlasy ji uvádějí, jako nejedlou, některé ne?

Co se konzumace týče, tak u těchto hub raději rady nedávám. Jinými slovy, já bych je nejdl ;-)