„V Havaně ještě lidi tolik nestrádají, ale ve východních provinciích nemají ani základní potraviny,“ řekl americkému deníku The New York Times Yaneisy González Rivero z Havany. „Co se týče zdravotnictví, situace je kritická. Nemocní lidé nedostanou léky na bolest ani na pohotovosti.“
  |
Potraviny jsou na Kubě distribuovány prostřednictvím sítě státních obchodů, jež však trpí chronickým nedostatkem. Ten se jen znásobil kvůli covidu a jeho devastujícímu vlivu na mezinárodní obchod. Karibský ostrov přitom dováží až 70 procent potravin ze zahraničí.
Éra Castrů na Kubě končí. Raúla vystřídá na postu generálního tajemníka prezident Miguel Díaz Canel |
U léků a vakcín je situace podobná. Ostrov přitom v současnosti svírá nová vlna koronaviru. Počty nakažených od června výrazně stoupají, v neděli bylo potvrzeno 6750 nových případů, což je více než čtyřnásobek oproti začátku června. V předchozích dnech zemřelo podle BBC Mundo několik lidí s covidem i z jiných příčin doma, protože se jim nedostalo lékařské péče.
„Není jídlo, léky ani svoboda“
Kubánská vláda nepokoje vyřešila po svém. Zatkla více než sto lidí a na celém ostrově momentálně blokuje sociální sítě. „Lidé nemají vůbec připojení, snaží se to obcházet přes jiné aplikace,“ řekla britskému deníku Financial Times Isabel z Havany.
Dobrá komunikace je přitom pro pokračování protestního hnutí nezbytná a nedělní akce se rozšířily právě díky ní. Po vypuknutí demonstrace v malém městě San Antonio de los Baňos nedaleko Havany totiž internet oblétla videa, na nichž lidé skandují „pryč s diktaturou“ a „vlast a život“ – parafrázi na známý popěvek kubánských revolucionářů Vlast, nebo smrt.
„Viděli jsme protesty na sítích, a tak jsme vyšli také do ulic,“ řekl britské televizi BBC mladík Alejandro, který šel demonstrovat proti vládě ve městě Pinar del Río za západě Kuby. „Už toho máme dost, není jídlo, nejsou léky, není svoboda.“
Dovoz potravin z USA vázne
Vláda zareagovala mimo jiné zorganizováním „vlastních“ protestů namířených proti demonstrantům. „Pokyn k boji je dán: revolucionáři do ulic!“ prohlásil v neděli prezident Miguel Díaz-Canel, který je zároveň šéfem Komunistické strany Kuby, jediné povolené.
Podle Díaze jsou za protesty zodpovědné Spojené státy. Od 60. let totiž trvá jejich obchodní embargo vůči Kubě, jež bylo ještě zpřísněno za minulé vlády republikána Donalda Trumpa. A Joe Biden po svém nástupu do úřadu tyto sankce nezrušil.
Američtí komentátoři však poukazují na to, že sankce se od roku 2001 nevztahují na potraviny. USA jsou naopak pro Kubu jejich největším vývozcem. Kvůli pandemii ovšem toto obchodní spojení citelně utrpělo.
Bidenova administrativa postup Havany jednoznačně odsoudila a vyzvala komunistickou vládu k „vyslyšení touhy po svobodě“. Zrušení sankcí zatím nepřislíbila.
To se však ale ještě může změnit na nátlak Bidenovy Demokratické strany. Ta totiž obsahuje silné prokubánské křídlo, jež o sobě dalo naposledy vědět za vlády Baracka Obamy. V rámci takzvaného kubánského tání se Obama stal dokonce prvním prezidentem, který „ostrov svobody“ navštívil od roku 1928.
