PODCAST: Jako bych teď zažíval svůj druhý coming out, říká režisér Daniel Špinar

Má za sebou čtrnáct psychicky náročných dní, které odstartovalo vystoupení studentské iniciativy „Ne!musíš to vydržet“ – studentky DAMU přečetly na veřejnosti svědectví zhruba dvaceti svých (současných i bývalých) spolužaček a spolužáků, podle nichž na divadelních fakultách dochází ke zneužívání moci ze strany pedagogů; k sexismu, ponižování studentů a šikaně.

„V tu chvíli se ve mně otevřela Pandořina skříňka plná zasutých traumatických vzpomínek,“ vysvětluje Daniel Špinar. „Uvědomil jsem si například, že když jsem studoval na DAMU herectví, cítil jsem se tak špatně, až se to projevilo dlouhým obdobím mentální anorexie.“

Ačkoli studentky a studenti napsali svá svědectví anonymně a žádného z jejich pohledu špatného pedagoga neoznačili jménem, Daniel Špinar jejím výpovědím věří: „Jak říkám, sám jsem to zažil. V tom prostředí se přes dvacet let pohybuju a jsem přesvědčený o tom, že například Katedra činoherního divadla na DAMU potřebuje zásadní změnu, aby se tam vůbec mohla vrátit radost a láska k divadlu.“

Daniel Špinar riskuje, protože zmíněné katedře šéfuje Jan Burian, který je zároveň i ředitelem Národního divadla, tedy Špinarovým přímým nadřízeným. „Tento týden jsem mu poprvé osobně řekl, že s ním v mnoha věcech nemůžu souhlasit, a to byla silná terapie. Dochází mi, že svoji práci miluju a dělám nejlépe, jak umím, ale dlouhodobě se kvůli celkové atmosféře ocitám ve stavech nezdravého napětí, což musím změnit. Nevím, co bude dál s mojí kariérou, ale zcela jistě vím, že budu dál pozorně sledovat situaci na DAMU a podporovat studenty, protože to je budoucnost divadla, na které mi záleží.“

Celý rozhovor s Danielem Špinarem si poslechněte buď přímo zde, nebo na vašich podcastových platformách.