Foto Jacy Ippolito, Flickr
Není žádnou novinkou, že Spojené státy trpí v posledních dekádách hlubokou krizí zneužívání nejrůznějších opioidů. Nejnovější čísla o drogových úmrtích, která minulou středu zveřejnilo federální Národní centrum pro zdravotní statistiky (NCHS), jsou ale přesto šokující. V uplynulých letech bylo módní srovnávat děsivé roční množství úmrtí zapříčiněných drogami (přičemž většinu z těchto úmrtí způsobují právě opioidy) ke všem Američanům padlým během války ve Vietnamu.
Teď si ale novináři budou muset najít jiné přirovnání. Meziročně totiž celkový počet drogových úmrtí poskočil během pandemického roku 2020 o necelých 30 procentních bodů: v absolutních číslech jich bylo podle NCHS 93 331. Z toho 69 tisíc tvoří právě opioidy v čele s fentanylem. I tohle číslo ale rozsah zneužívání fentanylu paradoxně umenšuje. Jak upozornila pro deník Washington Post Nora Volkow z National Institute on Drug Abuse, i v sedmdesáti procentech úmrtí způsobených kokainem a polovině zapříčiněných metamfetaminem byl přítomen v těle zemřelého i fentanyl.
Průlom v DC?
Ve Washingtonu se zřejmě po patové první polovině roku jednání snad začínají trochu hýbat ledy. Vedení demokratů v čele s prezidentem Joem Bidenem slibuje, že jsou schopni dosáhnout dohody ohledně velkého balíku investic do infrastruktury, který by nakonec měl vyjít na tři a půl bilionu dolarů. Dohody ale nedosahují s republikány, jedná se pouze o vnitrostranickou shodu.
„Řeknu to jasně: kapitalismus bez soutěže je jen vykořisťování,“ komentoval Biden svůj dekret.
Většina Bidenovy agendy je zaseknuta v Senátu, kde republikáni hrozí takzvaným filibusterem. Tento senátní obstrukční nástroj v důsledku znamená, že pro drtivou většinu návrhů demokraté potřebují alespoň 60 hlasů – strana jich ale má k dispozici jen 51, a to jen když počítáte i viceprezidentku Kamalu Harris, která ze své funkce může v Senátu hlasovat. Drobnou výjimkou jsou rozpočtové záležitosti, které v omezeném množství jdou skrze procedurální kličku schválit prostou většinou. Jestli bude skutečně infrastrukturní balík schválen, bude to právě takto. Co se týče Kapitolu, zatím je brzo věřit tomu, že balík skutečně projde. Cenovka tři a půl bilionu se zdá být kompromisem mezi levicovějšmi demokraty, kteří cílili spíše na šest bilionů, a těmi středovějšími, pro které možná i tato částka bude příliš velká.
Pokračující trustbusting
Joe Biden se proto mezitím realizuje v jiných sférách. Jednou z nich je antimonopolní politika. Nedávno jako novou předsedkyni Federální obchodní komise dosadil profesorku Linu Khan, která v uplynulých letech proslula ostrou kritikou koncentrace všech možných odvětví amerického průmyslu (v čele se Silicon Valey). Na konci minulého týdne pak Biden podepsal klíčový dekret, který cílí právě na obnovení tvrdší antimonopolní politiky v USA. „Řeknu to jasně: kapitalismus bez soutěže je jen vykořisťování,“ komentoval Biden svůj dekret.
Dekret pověřuje příslušné federální agentury, aby zajistily spravedlivé soutěžní prostředí. Biden při podpisu explicitně zmiňoval, že v uplynulých čtyřiceti letech bylo vymáhání antimonopolních zákonů v USA pod vlivem myšlenek soudce Roberta Borka laxní. Dále dekret obsahuje 72 konkrétních regulačních změn, které by tomu měly napomoct. Je tu například takzvané právo na opravu, klíčové především pro americké zemědělce, další kroky by měly zlepšit dostupnost naslouchátek nebo usnadnit zákazníkům aerolinek domoci se reklamací. Dále si dekret bere na paškál takzvané konkurenční doložky, kterým američtí zaměstnavatele zamezují, aby jejich zaměstnanci přecházeli ke konkurenci. Teď je jen otázkou, jak razantně bude dekret implementován.
ON PLANE TO DC: Texas Democratic lawmakers are leaving state to break quorum to stop Republican voting bill. Veteran Capitol observers say this is unchartered territory. Photo from Democrat on the plane. https://t.co/YOuOMb0A2m pic.twitter.com/abWoARvFIC
— ScottGordonNBC5 (@ScottGordonNBC5) July 12, 2021
K podivuhodnému kroku se uchýlili texaští demokraté. Zdejší republikáni se snaží prosadit zpřísnění místních volebních zákonů. To už prošlo texaským senátem, ale musí ho schválit i dolní sněmovna státního kongresu. Místní demokraté nemají dost hlasů na to, aby změně zabránili, a rozhodli se proto k radikálnějšímu zásahu. 51 demokratických zastupitelů z dolní komory prostě odletělo do Washingtonu DC. Bez jejich přítomnosti totiž není dolní komora usnášeníschopná a zákon tak nebude moci projít. Demokraté označují návrh za diskriminační a varují, že by znesnadnil přístup k volbám pro nebělošské voliče, seniory a lidi s postižením. Republikáni nařčení popírají. „Tento zákon se snaží usnadnit volení a znesnadnit podvody,“ tvrdí jeho autor, státní senátor Bryan Hughes.
Please don't release your pet goldfish into ponds and lakes! They grow bigger than you think and contribute to poor water quality by mucking up the bottom sediments and uprooting plants.
Groups of these large goldfish were recently found in Keller Lake. pic.twitter.com/Zmya2Ql1E2— City of Burnsville (@BurnsvilleMN) July 9, 2021
A kuriozita na závěr: Radnice minnesotského města Burnsville minulý týden žádala své obyvatele, aby nevypouštěli takzvané zlaté rybky do místních tůněk a do jezera. „Narostou do větších rozměrů, než si myslíte, a škodí kvalitě vody tím, že odstraňují sedimenty a vytrhávají rostliny,“ uvedla radnice. Web BBC uvádí, že v akváriích sice karasi narůstají maximálně do několika centimetrů, ale když jsou vypuštěni do volné přírody, mohou narůst do několikanásobné délky a vážit i několik kilo. V Minnesotě jsou zlaté rybky (tedy karasi zlatí) vedení jako invazivní druh.
Autor je redaktor Alarmu.