Festival ClassFest uvádí koncert složený z duchovních děl českých barokních skladatelů a skladatelů působících v Čechách. Festival nabídne publiku to nejlepší z díla Jana Zacha (1713 - 1773), Johanna Josepha Fuxe (1660 - 1741), Jana Dismase Zelenky (1679 - 1745) či Alberika Mazáka. Na koncertě se představí pěvecký ansámbl složený výhradně ze studentů a čerstvých absolventů vyšších hudebních škol (HAMU, JAMU, HfM Wien, HfM Trossingen) za doprovodu barokního orchestru „Capella Classfestiana“, což je rezidenční těleso festivalu. Více na www.classfest.cz
 
Hudební nastudování, dirigentka: Anna Svobodová
 
soprán – Martina Závodná, Veronika Vojířová, Magdalena Hebousse
alt – Kristýna Melicharová, Zuzana Petrasová, Kateřina Vogelová
tenor – Václav Mašek, Vlado Šlepec
bas – David Malát, Matěj Nerád
Barokní orchestr Capella Classfestiana
 
 
Alberik Mazák (1609 – 1661) byl český římskokatolický kněz žijící v Rakousku, cisterciák a hudební skladatel. Přestože žil zcela odloučen od světa, přinášel svými skladbami do Rakouska nové hudební podněty z Itálie. Podařilo se mu skloubit tradiční klášterní chorál s novými prvky koncertantního stylu. V roce 1630 vstoupil do cisterciáckého kláštera Heiligenkreuz u Vídně a v roce 1633 byl vysvěcen na kněze. V klášteře vyučoval, hrál na varhany a řídil chrámový sbor. Ačkoliv žil v ústraní, jeho skladby pronikly daleko za hranice kláštera. V roce 1639 navštívil klášter císař Ferdinand III. Habsburský, kterému Mazák věnoval tři své skladby. Zemřel v roce 1661 po operaci močových kamenů.
 
Jan Zach (1713 – 1773) byl český hudební skladatel, varhaník a houslista. Ve starší literatuře je jako datum jeho narození uváděn rok 1699, avšak objev nového data narození v matrice jej přiřadil ke generaci českých předklasických skladatelů. Roku 1737 se neúspěšně ucházel o místo hudebního ředitele v katedrále sv. Víta v Praze. Roku 1745 Prahu opustil a stal se kapelníkem v německé Mohuči. Toto místo ztratil roku 1750, avšak na arcibiskupském dvoře v Mohuči zůstal po dalších šest let. Od roku 1756 neměl stálé zaměstnání a živil se na cestách po Evropě získáváním honorářů za své skladby. Kromě dalších německých měst navštívil zejména Itálii a Rakousko. Jeho první skladby nesou charakteristiky barokního stylu, později však skládal více v duchu nově vznikajícího období klasicistní hudby.
 
J. J. Fux (1660 – 1741) byl rakouský barokní hudební skladatel a přední osobnost barokní Evropy. Z jeho učebnice kontrapunktu Gradus ad Parnassum (1725) se učila komponovat řada skladatelů 18. století, včetně Wolfganga A. Mozarta, Ludwiga van Beethovena či Jana Dismase Zelenky. Od dětství projevoval pronikavé hudební nadání. Těšil se oblibě císaře Leopolda I. (1698 byl jmenován dvorním skladatelem) a poté i jeho následníků Josefa I. (1705–11) a Karla VI. (1711–40). V roce 1715 byl F. Karlem VI. jmenován dvorním kapelníkem a zůstal jím až do smrti. Mimořádný ohlas zaznamenalo v roce 1723 provedení opery Costanza e Fortezza u příležitosti korunovace císaře Karla VI. ¬českým králem v Praze. Předpokládá se, že ovlivnilo zájem o italskou operu v českých zemích a budování operních scén zdejší šlechtou.
 
Jan Dismas Zelenka (1679 – 1745) byl český skladatel a kontrabasista, hlavní představitel českého vrcholného baroka v hudbě, svým dlouholetým působením v Drážďanech významný i pro německou hudbu. Zelenka se narodil v Louňovicích pod Blaníkem. Zde se mu pod vedením svého otce, louňovického kantora a varhaníka, dostalo základů hudebního vzdělání. Vyšší hudební vzdělání nabyl Zelenka v Praze v jezuitské koleji Klementina. V roce 1710 nebo 1711 odešel Zelenka do Drážďan, kde se stal violonistou či kontrabasistou dvorní kapely saského kurfiřta a polského krále Augusta II. Silného. Studoval ve Vídni u J. J. Fuxe a nejspíše i v Itálii. V roce 1723 Zelenka navštívil Čechy, když pro velkolepé oslavy korunovace císaře Karla VI. Habsburského českým králem zkomponoval rozsáhlou skladbu k velké alegorické hře o životě svatého Václava „Sub olea pacis et palma virtutis“. Zelenka se proti svému očekávání nikdy nestal královským kapelníkem, ale možná právě kariérní neúspěch uvolnil skladateli ruce pro svobodnou tvorbu a přispěl tak nepřímo k vzniku rozsáhlého díla jedinečných kvalit.

Anna Svobodová - dirigentka duchovního koncertu

Narodila se v Liberci, kde také absolvovala ZUŠ v oborech klavír, zpěv a varhany. Účastnila se koncertních a soutěžních přehlídek v Česku, Německu a Polsku, ze kterých přivezla mnohá ocenění. Maturitní zkoušku složila na Gymnáziu a hudební škole hlavního města Prahy v roce 2016. Nyní pokračuje ve studiu cembala (pod vedením Edity Keglerové) a dirigování (pod vedením Miriam Němcové a Jakuba Zichy) na Pražské konzervatoři. A zároveň navštěvuje Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy, kde již získala bakalářský titul v oboru sbormistrovství a učitelství hudební výchovy. Vyhrála první cenu na Celostátní interpretační soutěži pedagogických fakult v Ústí nad Labem v kategorii sbormistrovství. Anna Svobodová korepetovala a vedla dětské a studentské sbory v Liberci, v současnosti vede pěvecký sbor při Matematicko-fyzikální fakultě UK. Profesionálně se věnuje natáčení audio-vizuálních záznamů koncertů České filharmonie v Rudolfinu, které jsou přenášeny Českou televizí a zahraničními hudebními televizními kanály Takt 1 či Mezzo. Na letních kurzech ve Valticích a v Holešově se dále vzdělává v poučené interpretaci staré hudby.