Za povodněmi v Německu i Belgii stojí klimatická změna, říká klimatolog
Povodním, které minulý týden zasáhly západ Evropy, se široce věnuje třeba německý server Deutsche Welle. Nejvíc zasažený byl západ Německa, zejména spolkové země Severní Porýní-Falc a Porýní-Westfálsko, kde se ale lidé spojili a pomáhají těm, kteří přišli o domovy či živobytí.
Extrémními povodněmi se projevuje klimatická krize, dodává v komentáři Deutsche Welle. Jedna věc je omezovat vypouštění skleníkových plynů, druhá věc je snažit se změně přizpůsobit a být bdělí.
Podle komentátora by si už teď měla většina lidí uvědomit, že klimatické krizi opravdu čelíme.
Podobně to vidí komentátor deníku Frankfurter Allgemaine Zeitung, který upozorňuje na to, že omezování emisí, kolem kterého se většinou točí debata, může začít fungovat až po desetiletích.
Belgie je druhá země, která čelila povodním, a místní deník Brussels Times informuje o tom, že odpadová firma v Lutychu v pondělí otevře pro lidi, kteří po povodních uklízejí, 27 speciálních sběrných dvorů. Zavážky odpadu jim v příštích dvou týdnech nebude započítávat do limitu na osobu.
Server Politico dává prostor belgickému klimatologovi Pierru Ozerovi, který sdílí své pocity z okolností, jak se lidé staví ke klimatické změně. Když s nimi o problému mluví, říkají na všechno „ano, jistě“, pak se ale nestane nic, co by mohlo stav změnit.
Politico připomíná, že klimatologové jako Ozer už před ničivými záplavami způsobenými oteplováním planety varují, dokonce desítky let.
Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiu.
