Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dnes přijela do Prahy osobně představit plán obnovy, v jehož rámci by Česko mělo z mimořádného pandemického fondu dostat 180 miliard korun – tedy pokud český premiér Andrej Babiš nebude ve střetu zájmů.
Kdo je nejvýše postavená žena v Evropské unii a zároveň aktuálně čtvrtá nejvlivnější žena světa podle žebříčku Forbesu?
Dvaašedesátiletá německá politička přitom nebyla pro nejvlivnější post v Evropské unii první a jasnou volbou. Když ale ostatní návrhy nevyšly, členské státy její nominaci podpořily a Evropský parlament ji těsnou většinou 16. července 2019 schválil.
Do čela Evropské komise Ursula von der Leyen nastoupila po Jeanu-Claudu Junckerovi 1. prosince 2019 jako vůbec první žena v historii tohoto úřadu. V rámci její dlouhé politické kariéry to však nebylo zdaleka poprvé, kdy byla v něčem první.
K politice se von der Leyen přihlásila už v roce 1990, kdy se stala členkou Křesťanskodemokratické unie, a koncem 90. let se v ní začala angažovat aktivně. Začínala na regionální úrovni v Dolním Sasku, kde se v roce 2003 dostala i do parlamentu.
Její další směřování výrazně ovlivnila další mimořádně vlivná žena, kancléřka Angela Merkel, která ji v roce 2005 ve svém prvním kabinetu jmenovala ministryní pro rodinu, seniory, ženy a mládež.
O čtyři roky později se v druhé vládě německé kancléřky Ursula von der Leyen stala ministryní práce a sociálních věcí a následně mezi lety 2013 až 2019 zastávala post ministryně obrany – jako první žena v této funkci.
Navíc byla až do svého odchodu do Evropské unie jediným člověkem, který působil nepřetržitě ve všech vládách Angely Merkel.
Zvlášť jako ministryně obrany si Ursula von der Leyen opakovaně vysloužila kritiku nejen z řad opozičních poslanců. Těm se nelíbila její podpora úzké bezpečnostní spolupráce mezi Německem a Saúdskou Arábií ani její odpor proti stažení německých vojáků z Afghánistánu (poslední vojáci bundeswehru opustili zemi letos na konci června).
Výrazně na sebe upozornila také v roce 2015 během evropské migrační krize svým veřejným odsudkem maďarského premiéra Viktora Orbána za jeho snahu násilně zastavit příliv uprchlíků na srbsko-maďarské hranici.
Politiku má v krvi
K politice měla tato dáma s pověstí workoholičky blízko odmalička, byť se původně zdálo, že si vybere jinou životní dráhu. Ursula, rodným jménem Albrecht, vyrůstala v Belgii v regionu Bruselu. Její otec Ernst Albrecht pracoval jako úředník Evropských společenství. Po jejím zvolení do čela Evropské komise ostatně von der Leyen řekla: „Je to pro mě jako vrátit se domů.“
Když se na začátku 70. let rodina přestěhovala do Dolního Saska, začal se její otec angažovat v místní politice. Během několika let se vypracoval až do funkce předsedy zemské vlády Dolního Saska, kterou vykonával mezi lety 1976 až 1990. Opakovaně se také ucházel o post spolkového kancléře, byť neúspěšně.
Sama Ursula von der Leyen nejprve studovala ekonomii na London School of Economics a následně medicínu na Hannoverské univerzitě. Tehdy si podle svých slov užívala volnosti a radosti ze života, ráda chodila na party a milovala rockové koncerty.
Zároveň v té době poznala svého budoucího manžela, lékaře Heika von der Leyena, příslušníka šlechtického rodu obchodníků s hedvábím, za něhož se provdala roku 1986. O rok později složila státnice na lékařské fakultě a nastoupila jako asistentka univerzitní gynekologické kliniky.
V roce 1987 také Ursula von der Leyen porodila své první dítě a následně se stala matkou ještě dalších šesti dětí. Větší část 90. let se proto věnovala hlavně péči o rodinu, s níž trávila čas nejen v Německu, ale také ve Spojených státech, když její manžel působil na Stanfordově univerzitě.
Jak už jsme zmínili, na konci 90. let se nicméně vydala na dráhu německé političky. A byla na této cestě mimořádně úspěšná. Během posledních dvaceti let se o ní spekulovalo jako o potenciální kandidátce na post německého prezidenta, jako o možné nástupkyni kancléřky Angely Merkel, ale byla i favoritkou na post generálního tajemníka NATO.
Její aktuální mandát předsedkyně Evropské komise vyprší na konci roku 2024 a do funkce může být i znovuzvolena. Za sebou má zkoušku v podobě brexitu a aktuálně má plné ruce práce s vypořádáváním se s následky koronavirové pandemie.
19. 7. 20214 min
Zuzana Krajíčková
zástupce šéfredaktora Forbes Česko
V českém Forbesu působí od jeho vzniku v roce 2011, poslední dva roky vedle práce redaktora zajišťuje výrobu magazínu. Má na starosti dokázali – nejen v byznysu.
