Dočkáme se nesmrtelnosti?

V rozhlasovém pořadu „Nesmrtelnost. Je blíž než si to dokážete představit“ Lucie Hecht o tomto tématu hovoří s filosofkou Ditou Malečkovou, s programátorem ze Slovenska Markem Rosou a lékařem Pavlem Borským.

O čem se v pořadu hovořilo si můžete poslechnout na linku pod článkem, já bych rád napsal o tom o čem se v pořadu nemluvilo, nebo bylo zmíněno pouze marginálně. Pořad sledoval hlavně stránku vědecko – technickou, méně ekonomickou a ještě méně stránku lidskou.

Redaktoři pořadu se ptali starých lidí, zda by brali nesmrtelnost, dostalo se jim odpovědí především zamítavých. Lidem by také záleželo na tom, v jakém fyzickém a psychickém stavu by se ve dlouhověkosti nacházeli.

Při naskenování do stroje samozřejmě fyzický stav odpadá, ale nabývá aktuality otázka vědomí. My vlastně nevíme, co to je vědomí. Sebestředně si myslíme, že vědomí mají pouze lidé, chovatelé domácích zvířat by jistě oponovali. Zvlášť intuitivní vědomí zvířat je na vysoké úrovni.

Biomedicínský gerontolog Aubrey de Gray tvrdí, že už dnes mezi námi jsou lidé, kteří se dožijí tisíce let. Stárnutí prý není zdravé, naše tělo je jako stroj, mělo by se dát opravit.

Historik Juval Noah Harari, autor mezinárodního bestelleru o historii lidstva „Sapiens: od zvířete k božskému jedinci“, říká, že smrt je největší zločinec proti lidskosti a je třeba jí vyhlásit totální válku. Lékařská věda prý neprodloužila život ani o rok, pouze oddálila smrt.

Těch tisíce let se budou dožívat patrně pouze vyvolení. V ideálním světě by to měli být ti nejmoudřejší, podle řeckých filosofů, ti nejzdatnější. V reálném to budou diktátoři, ti nejbohatší a jejich pohůnci.

Ekonomicky by bylo neúnosné, kdyby měli tuto možnost všichni lidé. Z hlediska dnešní hédonistické doby, kdy smrt je odkládána do nevědomí, každý by chtěl být stále mladý a krásný, je naděje na věčný život pochopitelná. Chceme žít bez utrpení. Vymykáme se stále více z řádu světa a chceme si i smrt osedlat, přitom zapomínáme jak krutě na svoji pýchu doplatil Sisyfos, který chtěl smrt přelstít. V pověstech a v mytologii je nesmrtelnost prokletím. Ahashver musí bloudit světem protože urazil Krista.

Vrátím se ještě k dotazům redaktorů: Paní, které bylo 86 let, na otázku po nesmrtelnosti odpověděla, že by se nudila. Říkala, že už teď se nudí. „Co bych tady dělala, k čemu bych tu byla?“ Odpovědi připomínají děj Čapkovy hry Věc Makropulos. Sledovat, jak lidé dělají stále tytéž chyby, musí být ubíjející.

Tisíc a jedna věc v případě nesmrtelnosti je nedořešených, ale právě otázka po smyslu, je ta nejdůležitější. Filosofie se této otázce vyhýbá seč může. Mnozí lidé vidí smysl v pokračování rodu, ve svých dětech. Náboženství vidí smysl v Bohu. V individualistické společnosti Západu jsou i tyto důvody opomíjeny, nejdůležitější je mít se dobře.

Ti co jsou na tom hůře, na tom budou ještě hůř, neboť i ta jediná spravedlnost - smrt, ve které jsme si všichni rovni, již nebude platit.

Společnost se vyvíjí a z důvodů ekologické krize se také jistě změní paradigma v jednání člověka. Být skeptický se nevyplácí, pokrok se nezastavíme. Nesmrtelnost nebo dlouhověkost nás může posunout k daleko většímu pochopení smyslu našeho bytí: pochopení úkolu člověka v řádu vesmíru.

Nesmrtelnost je šance pro zachování lidského rodu na jiných planetách v jiných galaxiích.

https://vltava.rozhlas.cz/nesmrtelnost-je-bliz-nez-si-dokazete-predstavit-8374817

https://en.wikipedia.org/wiki/Aubrey_de_Grey

https://cs.wikipedia.org/wiki/Juval_Noach_Harari